Zuzanin dech

Zuzanin dech
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453361/bmid_zuzanin-dech-Dbf-453361.jpg 5 3217 3217

Co všechno udrží člověka při životě… Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, její osud je předem daný. Transport. Koncentrační tábor. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text

Přidat komentář

Renatecka
19.09.2020 5 z 5

Bylo to vážně super počteníčko. Klidně bych uvítala i pokračování.

saumur
19.09.2020 4 z 5

Prestoze by si Jakuba i za toto dilo zaslouzila plny pocet hvezd, ubiram jednu za prece jen uz trochu otahane tema holokaustu. Jiste je to jedno z nejstrasnejsich obdobi nasich dejin a je treba na nej nezapomenout, ale aspon pro me uz bylo tech pribehu z koncentraku docela dost. Trochu levna mi prisla i scenka zmrtvychvstani protagonistky z hromady tel, ale budiz. Jinak literarni zazitek, brilantni jazyk a osobity styl, ktery pro me patri k tomu nejlepsimu ze soucasne ceske prozy.


Eva2424
17.09.2020 3 z 5

Nemůžu říct, že by se mi příběh líbil nebo ve mně po přečtení zůstal, přestože hlavní hrdinka rozhodně neměla jednotvárný osud.
Řemeslně byl zpracovaný velmi dobře, spisovatelka zvolila zvláštní strohý jazyk s minimem přímé řeči, zároveň bohatý a čtivý, který mi ale nesedl.
Postavy byly schématické, stejně jako situace, do nichž se dostávaly. Počáteční idylka běhání, juchání, škádlení se servírovala příliš sladce a stále ve stejném duchu. Lidé byli dobří a padouši, stejně jako přátelé hlavní hrdinky byli černý a bílý. Zuzana byla stále jen Zuzana a nikdy ne Zuzka nebo Zuzanka a rušilo mne, jak často se jméno opakuje celým textem.
Příběh samotný mi připomínal Hanu od Aleny Mornštajnové a až příliš z něj bylo cítit záměr zaujmout čtenáře.
Bylo to pro mne jako dívat se na něco chladného a nepravděpodobného za skleněnou stěnou. Na hezké dílo, v němž chybí duše.

P.S. Konec se spisovatelce povedl.

Bustedka
15.09.2020 5 z 5

Styl autorky vás vtáhne. Tak moc, že se neodtrhnete a budete hltat každé slovo. Takový příběh nepotřebuje kudrlinky, sáhodlouhé popisy a nic neříkající dialogy. Jednoduché, jasné věty. A v nich popsán krutý osud jedné dívky a jejich nejbližších. Klobouk dolů

Martha74
14.09.2020 5 z 5

Strohé, silné, smutné, skvělé, strhující. Rozhodně doporučuji..

Polík
14.09.2020 5 z 5

Líbí se mi stručný jazyk autorky, žádné zbytečné a zdlouhavé detaily.
Konec byl překvapující, doufala jsem, že uteče, anebo se bude násilně bránit. A Zuzana si vybrala tento druh pomsty. Škoda, že to takto skončilo, strašně by mě zajímalo, co bylo dál..

gargamelka
13.09.2020 5 z 5

Silný příběh, plný odvážlivosti, jakési urputnosti, odhodlání, odrazu dějin, které se vepsaly do života jedné rodiny. Skvělý jazyk a děj...čte se jedna báseň. Pří četbě jsem si připadala jako by mi vyprávěla babička - podrobnosti, co cítili, jak se žilo, jak to chodilo. Opravdu perfektní literární požitek.

zuzik03
11.09.2020 5 z 5

Zpočátku laskavý pribeh, který se stane postupně tak syrovym, až se vám tají dech. Zajímavá stavba textu a tok vět, kniha se čte sama, plyne stránka za stránkou, nejde se odtrhnout. Kniha je o přizpůsobivosti, touze po životě a po lásce, o přijímání...zanechala ve mne hluboký dojem.

salamandrina
06.09.2020 5 z 5

Skvělý! Uf

VerStetinova
05.09.2020 5 z 5

Jakuba Katalpa patří k mým nejmilejším autorům.
To, co předvedla ve svém novém románu je dechberoucí.
Zuzanin dech je strohý, nápaditý a jedinečný. V tom, jak mluví o válce (konečně žádná limonádka!). Jak pracuje s temnými zákoutími lidské duše.
A ten konec? WOW!!!

Mona-Lisa
04.09.2020 5 z 5

Znáš ten pocit, že spisovatel/ka píše přímo pro tebe?
Tak přesně ten na mně ulpívá při čtení jakékoliv knihy Katalpy. A bylo tomu tak i tady. Dostala jsem, na co jsem čekala
Jazyk byl živočišný a hmatatelný.
Na začátku vpluješ do 20. let v jedné vesničce. Sleduješ dospívání vymodlené holčičky majitele místního cukrovaru - vše je sladké a nadýchané jak obalené cukrovou vatou, obklopené láskou a blahobytem. Sotva se ponoříš do Zuzanina dětství, kde hlavní roli přebírá přátelství s dvěma výrostky, začne se do děje plížit Hitler. A je jasné, že vzhledem k židovským kořenům cukrovarské rodinky děj přitvrdí.
S každým dalším nařízením a zákazem proti židům stoupají beznaděj a bezmoc a propad na samotné dno je trpký v kontrastu s předešlým pohádkovým životem. Vše se točí okolo Zuzany a lidí, co ji obklopují. Katalpa tě smýká řádky rozpytvanými charaktery zkoušenými dobou. Ukazuje, že válka vytáhne z lidí to nejlepší i to nejhorší a je strašně těžké hledat hranici a hlavně to zpětně v čase míru soudit. Styl Katalpy je zvláštní a rozpoznatelný. Připrav se na zkratkovitost, ne moc chronologickou návaznost kapitol. Odsekané věty. Na přímou řeč se musíš soustředit - nepoužívá uvozovky.
Pro každého to asi nebude košér, ale já se klaním nad tou temnotou a krásou, co dokáže vytvořit mezi řádky.