Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453361/bmid_zuzanin-dech-Dbf-453361.jpg
5
3227
3227
Co všechno udrží člověka při životě… Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva. Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká. Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, její osud je předem daný. Transport. Koncentrační tábor. Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?... celý text
Přidat komentář
Kniha se četla skvěle a mít víc času, tak je to ten typ knihy, kdy člověk otevře a nezavře, dokud nedočte. Líbilo se mi rozdělení na tři životní etapy a kontrast mezi nimi. Zároveň oceňuji, že Osvětim tam byla popsána, ale věnovala se jí spíše menší část knihy. Nevím proč doufala jsem v ideální konec, tam bych možná čekala od autorky víc. Jinak perfektní.
Mistrně podaná strohá výpověď o dětství a mládí bohaté holčičky. O kráse i tíze života a všech ztrátách, které musela prožít. A především o lidech, jejich chování v měnících se podmínkách. O vnitřní síle i zbabělosti. O lásce i touze vlastnit a podmanit si.
Zuzana se narodila ve stejné době jako mí rodiče - neustále jsem srovnávala jejich život s životy knižních hrdinů. Všichni "jen tak normálně" žili - stejně jak my dnes. A do toho plíživě, ale rychle, vstupovala oklešťující opatření a nařízení. Děje se tak v každé době, děje se tak i nyní. Důvody a cíle bývají rozdílné. Kéž by lidé měli takovou vnitřní sílu, aby všechna úskalí zvládli v souladu se svým svědomím. Stejně jak Zuzana.
První, co mi řekla naše milá paní knihovnice, když mi podávala knihu přes okénko, bylo "Ta knížka je bomba". Já s ní musím jenom souhlasit. Není to román jen o válce a koncentráku, je to i drsná sonda do lidských vztahů. Opravdu se mi líbil styl psaní, autorka píše stručně v krátkých větách a vše je jasné, nic tam není navíc a nic neschází. Navíc úžasně zpracovaný a emotivní příběh ve kterém je vše: láska, nenávist, kamarádství i zlo v různé podobě. Hlavně jsem obdivovala neuvěřitelnou sílu Zuzany, která se drsným a překvapujícím způsobem dokázala o sebe postarat.
No ale nutně potřebuji další díl! Jak to bylo dál, jak se z toho všeho Zuzana dostala a také co bylo dál s Janem? Doufám, že autorka píše další díl.
Ta knížka je tak krásná že bych dala deset hvězdiček kdybych mohla. Mám ráda autorky styl psaní a to že napsala tak silný příběh to mi vzalo dech. Co všechno Zuzana zažila je neuvěřitelné. Jsem ráda že jsem si knížku koupila a teď už jí budu jen dál doporučovat a půjčovat svým známým.
Tři etapy v životě : dětství, dospívání, dospělost ....a 3 postavy, které jsou nosné ....
" Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní ...."
Zuzano Liebeskindová - já vím, maminka tě učila zvládat bolest dýcháním ....
Ale - dá se opravdu všechno rozdýchat ?
Silné, úsporné, kruté - hodné nominace ....
Zvažovala jsem 5 hvězdiček - ovšem nedávno jsem naslouchala zvuku slunečních hodin,
a ty jsou mi o hvězdu blíž ....
Zuzanin dech je neuvěřitelně silná kniha. Je psána poněkud stroze a v krátkých kapitolách, ale celý příběh má neuvěřitelnou sílu a je plný emocí. Kniha mě chytla u srdce a několikrát mě dohnala k slzám. Se Zuzanou jsem prožívala každou část jejího života. Obdivovala jsem její sílu a odhodlanost přežít a žít.
Musím říct, že za mě Zuzanin dech konkuruje Haně od Aleny Mornštajnové. Protože právě Hana mě dokázala naposledy při čtení takhle moc zasáhnout. Myslím, že tuhle knihu z hlavy asi nikdy nedostanu.
Srdcervoucí. Jeden z mála románů, který se zabývá životem po koncentračním táboře.
Čtenářský deník: Krásné dětsví v lásce a hojnosti, dospívání již poznamenané osobním smutkem, předválečnou atmosférou a počátkem války a ranou dospělost plnou krutosti a utrpení, to prožila krásná silná osobitá Židovka Zuzana v příběhu skvostně vyprávěném Jakubou Katalpou.
Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř... aneb co všechno si musí člověk vytrpět a kde jsou hranice toho, co můžeme (musíme) ještě snést?
Velice zajímavě napsaná kniha. A to knih s tematikou holocaustu nám načteno opravdu mnoho. Ale tato je prostě taková jiná. Někoho možná odradí určitá strohost, absence dialogů, přílišná "krátkost" kapitol. Ale v tom je právě její síla a kniha je tak výjimečná od samého začátku až po trpký konec. Navíc Zuzanin dech se opravdu čte jedním dechem.
Mornštajnová, Lednická, Katalpa - top české autorky současnosti (díky za návrat ke kořenům "klasické" literatury).
Líbí se mi jak autorka píše, za jeden měsíc jsem přečetla všechny tři knihy a bavily mě. Každá je jiná, a to se cení.
Styl psaní velmi zajímavý, příběh již tolik ne. Mně asi splyne s ostatními knihami podobného rázu. Možná jsem, vzhledem k recenzím, čekala od knihy příliš mnoho. Ale například Heřmánkové údolí pro mě bylo emotivnější.
Nádherná knížka...hluboká,pohladí a pak zabolí. Čiší z ní láska -rodičovská,přátelská, stejně jako nenávist, závist,zlo..,to vše opojné a zároveň toxické...Srovnávám nesrovnatelné,ale Hana má velmi silnou (ne-li dokonce silnější) konkurentku..Rozhodně kandidát na knihu roku!
Nemám slov, skvělé... Za jeden den přečteno. Strhlo mě to - bravurně napsaná kniha!
Klobouček před paní autorkou, ona prostě umí psát, a to výborně. Stejně tak jako knížka Doupě mě nadchnula i tato, snad ještě víc, protože žádné slovo v této knížce není navíc. Autorka navíc působí, že píše velmi stroze, úsečně, ale čtenář si na to velmi rychle zvykne a mě osobně to absolutně vyhovuje. Vše je totiž na první dobrou jasné, srozumitelné a zřejmé, působí to až tzv. čistě. Hned víte co vám chce autorka sdělit a předat. Rozhodně knížku doporučuji, je skvělá.
Tak jemné je předivo života, zároveň tak silné a stále přítomné. Dech. Tak sladká a zároveň bolavá je. Láska. A pak ta křehká a opojná. Svoboda. Ráj na zemi.
Pak peklo.
A pak už snad jen nebe.
Až příliš dlouho se nemluvilo o tom, do jakého prostředí se těch nemnoho přeživších vracelo. Je nesmírně důležité, abychom pojmenovávali vlastní viny a to "Zuzanin dech" činí, podobně jako před časem "Peníze od Hitlera" Radky Denemarkové.
Já jsem knize původně dala jenom 4*, protože jsem asi chtěla být objektivní, ale po pár dnech, co na knihu pořád ještě myslím, to musím změnit a dát těch 5. Já mám tenhle styl současné české prózy hrozně ráda.
Myslela jsem, že Hanu od Mornštajnové jen tak něco nepřekoná, ale stalo se. Nádherný, krutý příběh, plný lásky, nenávisti. Nejvíce mě zasáhla poslední část.
Zajímavý styl psaní, pro mě nový.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Jo jo,tak tohle bylo něco.Spisovatelčin úsporný styl vyprávění mi skvěle sednul,mám ho raději než zbytečné a zdlouhavé popisy.Knihu jsem zhltla za jeden den,čte se fakt skoro sama.Zuzana je silná osobnost a očividně přežije vše co jí život náloží.Hanuš je sketa a nic víc.A Jan?těžko říct,asi neměl dost trpělivosti.Konec byl překvapující ale perfektní.
Za mě každopádně výborný knižní počin.