Zuzanin dych
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493758/bmid_zuzanin-dych-HXp-493758.jpg
5
3224
3224
Čo všetko udrží človeka nažive... Sú traja. Spočiatku deti. Svet je v rovnováhe. Neskôr sa všetko zmení. Ona miluje jedného z nich, ju milujú obaja. Zuzana Liebeskindová je dcéra cukrovarníka. Nič jej nechýba, životom kráča ľahko, obklopená láskou. Vo vzduchu sa vznášajú vlákna prepáleného cukru. Tridsiate roky dvadsiateho storočia v malom českom mestečku Holašovice sú sladké. Zuzana začne dospievať až počas nemeckej okupácie. Bolestne vrastá do dejín a dejiny do nej. Keďže má židovský pôvod, jej osud je predurčený. Transport. Koncentrák. Zuzanini priatelia Hanuš a Jan zostávajú v Holašoviciach. Ich cesty sa však rozchádzajú. Po vojne sa Zuzana vracia z koncentračného tábora, ale straty sú väčšie, než čakala. Dokáže po tom všetkom, čo prežila, ešte milovať? A má vôbec na výber?... celý text
Přidat komentář
Zuzanin dech jsem si koupila a vybrala, protože mi ji doporučila kolegyně z práce. A jelikož je to knížka o 2. světové válce, tak jsem si ji koupila na Vánoce. Knížka byla dost zvláštní aspoň pro mne hlavně v tom, že tam není žádná přímá řeč. Spíš jsem zvyklá a mám radši, když je v knížce přímá řeč. Ano, také se tam mluvilo, ale bylo to jen napsané. Už tím byla knížka zvláštní. Pak to, jak byla popsaná válka samotná, spíš to bylo v pozadí. Knížka opravdu pojednává o životě Zuzany od dětství až po dospělost, kdy má dítě a je vdaná. Konec jsem takový rozhodně nečekala, nečekaný a překvapivý závěr, který jsem nečekala a byla jsem docela překvapená tím, pro co se Zuzana rozhodla. Byla milována dvěma chlapci s nichž ji jeden opustil do Ameriky během toho, kdy byla Zuzana v Auschwitzu a druhý ji chtěl, ale nemohl ji mít. A když se vrátila, byla s tím, kterého si dřív moc nevšímala. Příběh zajímavý, plný nečekaných zvratů. Zuzanin život nebyl jednoduchý a hezký, spíš byl plný války jak opravdové, tak i osobní a životní války. Dávám 3*, protože jsem četla už lepší knížky, které se mi líbily více na toto téma.
Zuzanin dech od Jakuby Katalpy – kniha, kterou moje maminka dostala k Vánocům od mého tatínka. Já ji popadla jedno sychravé odpoledne do rukou a za 3 dny zchřoustala.
Ajaj, další kniha o koncentračním táboře, blesklo mi hlavou, když jsem na obalu rozluštila žlutou šesticípou hvězdu. Nedávno jsem přečetla dvouknihu Na smrt od Jozefa Karika, tudíž brutální výjevy mě nemohou překvapit.
Ale na obalu této knihy je kromě židovské hvězdy i srdíčko – a právě linie milostných vztahů bylo to, co mě nejvíc bavilo. Katalpa ukazuje, že i láska dokáže plodit zlé činy, a že žárlivost a odmítnutí může způsobit velké trápení. Vím, že to zní trochu jako z reklamy na super smutný romantický film s Tomem Hanksem – láska, která musí překonat nespočet překážek, aby mohla být nakonec svatba a žili spolu až do smrti. Tady se to ale nestane. Překážky a krutost jsou v tomto případě moc velké a chudák láska prostě hory nepřenese. Ale nakonec... Nebojte, všechno přece vždy skončí dobře. Záleží jen, z jakého úhlu pohledu se na to podíváte.
Více na mém čtivém instáčku https://www.instagram.com/p/CKwvxw4jUsw/
Tak tohle bylo jedním dechem. Siné vyprávění o životě Zuzany s pohnutým osudem, od sladkého dětství až po hořkou dospělost. S hlavní hrdinkou jsem se "prodýchala" celým příběhem a přála jí sílu, odvahu a kapku životního klidu po tom všem.
Kniha, která mě chytla za srdce... Silný příběh, kterému jsem věřila od začátku do konce... Konec byl překvapivý, vlastně brilantní... Bavilo mě to a Zuzana mi přirostla k srdci. Nezbývá než doufat v lepší zítřky
Krásná kniha !. Mám autorku moc ráda. Její knihy mě hodně baví. Skvělý styl psaní. Kniha Němci byla překvapení. Zuzanin dech se také velice povedl. Jen tak dál. Těším se na další knížku od autorky.
Silný příběh, barvitě napsaný s dokonale vykreslenými postavami. Co víc si přát ? A ještě se skvělou radou navrch "Dýchej". Krásně přečtený Andreou Elsnerovou. Zážitek.
První moje kniha autorky. Jsem nadšená stylem psaní. Méně tématem - stokrát ohraným, omletým ?
Poslouchala jsem i rozhovor s Jakubou Katalpou, která sama knihu zkrátila pro rozhlas. Domnívám se, že zdařile.
Mám čerstvou zkušenost s knihou Probudím se na Šibuji, které rozhlasová úprava prospěla . . . u této knihy nevím, ale pokud ji potkám v papíru, ráda zkusím i přečíst.
Prvá část příběhu ve zdařilé interpretaci Andrei Elsnerové, přináší meziválečnou historii a laskavé líčení Zuzanina dětství v Holašovicích poblíž cukrovaru jejího otce, vznik dětských přátelství a mnohé, co má k dětství patřit, aby člověk ustál dospělost. I méně krutou.
"V mysli jí zůstaly zálivy něžných vzpomínek!"
"Být Žid je jako být Indián, prostě patříš k nějakému kmeni."
A druhá část? Kvůli té jsem do poslechu nešla, ale byla jsem příjemně překvapená.
"Zbytečná krutost je ztráta času."
Závěr mě překvapil i potěšil. Bylo hodně trýznivé číst o vztahu dvou zraněných lidí, kteří se na sebe upnou z nedostatku lásky. Čekala jsem dramatické finále, ale toto ne. Nevím zda je to uvěřitelné, ale Hanušovi určitě po zásluze.
5/5
V první řadě jsme se musela sladit se stylem psaní. První stránky mě vůbec nezaujaly, vypadalo to, že knížku odložím. Za další knihy o 2.světové válce už moc číst nechci, nedělá mi to téma prostě dobře. Ale asi mě nalákalo vysoké hodnocení, a proto jsem i vydržela a nakonec jsem román dočetla a kupodivu mu dávám 5*. Po počátečním seznamování s hrdiny a přesto, že mám ráda rozvitá souvětí, jsem se s holým stylem psaní sžila a zvykla jsem si, jsem se do knížky začetla a chytla mě a bavila až do konce.
Doporučuji.
K psaní Jakuby Katalpy jsem si cestu nenašla. Zuzanin dech mi sedl o chlup víc než Němci, ale opět mi vadil strohý popisný styl a emoční plochost, (respektive emoce vyjádřené nejčastěji skrze povolené svěrače). Třetí pokus se stejnou autorkou už neplánuju.
(SPOILER) Velmi zajímavý způsob vyprávění. Poetický popis do kterého zničehonic padají tragické události. Je neskutečné co všechno musí unést hlavní hrdinka. Moc hezky je ilustrované, jak se na člověku podepíše když nemůže žít sám se sebou...
(SPOILER)
První a třetí část knihy považuji za velmi zdařilé. Konec příběhu mě překvapil. Co zde bylo silnější než smrt - láska k Janovi nebo nenávist k Hanušovi?
Část o koncentračních táborech nehodnotím, jelikož v současné záplavě knih na toto téma už nelze hodnotit objektivně. Aspoň jsme ale byli ušetřeni romantických linek a scén proměňující Osvětim v jakýsi náročnější junácký tábor. Surovost Katalpa udržela svým strohým a naturalistickým způsobem líčení, který na mě jako na čtenáře působí dobře. Absence emocí mi taktéž nevadí, ba naopak. Dává mi volbu se rozhodnout, co se mě jako čtenáře dotýká, a umožňuje mi prožít předestřenou situaci způsobem mně vlastním. Kniha se mnou nemá šanci manipulovat. Proto ve mně zůstane více scéna matčiny smrti či Hanušovy "projevy lasky". Můžu si je totiž přefiltrovat přes vlastní zkušenost.
Za mě povedená kniha.
Po dlouhé době výborná česká kniha. Zajímavý konec. Skoro by se nabízelo pokračování.
Od Jandové Katalpy asi nejlepší kniha. Vrátila se k tématu 2SV – obecně čtenářsky stále in – jako v její dosud nejúspěšnější knize Němci a udělala asi dobře. Přidám se však k těm málo recenzím, že až takový skvost to není.
Jednak záleží, kdo čte žánr o holocaustu v podání jiných a mnohem lepších autorů, nejen českých. Komu vyhovuje její styl psaní, strohé krátké věty. Je to pak rychlé čtení, naše mysl tak funguje, ale přitom přehlédneme, že obemílá totéž. A v neposlední řadě, že holocaust je jen v pozadí, popsaný stroze, aby v člověku byla atmosféra - už jen slovo „Osvětim“ vždy zapůsobí.
Co se autorce nedá upřít je pohled na život od dětství, jak na pozadí rodiny, tak doby. Jinak jednostránkové popisy procházky v lese či pozorování jeden druhého Zuzana - Jan nebo Zuzana - Hanuš nic v ději neposunou. Fakt, že se nemění jméno Zuzana jen dokresluje, že autorka sice staví na jednotlivých „údobí života“ hlavní hrdinky, ale dost zásadních věcí pomíjí. Naivita až hloupost postav, které jednali do určité chvíle jasně a přímo nebo nedotažení vztahů do konce k tomu patří. V knize Němci manipulaci "co je čtenářem oblíbené popíši" se autorce teď po 8 letech umě daří maskovat.
Za mne byla nejlepší část, kdy nahlédneme do světa budování firmy, vztahů a také zodpovědnosti majitele za zaměstnance. Při svém pojetí „údobí života“ autorka zařadila i co bylo v životě postav po 2SV, což se jí povedlo tak na 50 %:o((
Přečtení knihy zabralo pár hodin a dojem vymizel stejně rychle….
Tak nevím nevím, jak toto dílo uchopit. V podstatě se mi kniha líbila, je velmi dějová, čtenářsky přívětivá, autorka dobře pracuje s napětím, které udrží až do samotného konce vyprávění. Děj je plíživě zlověstný, svižný, téma závažné. Srovnání s Hanou se nabízí zcela přirozeně. Ale - připadá mi, že mezi českými autory dochází k postupnému vykrádání a vyprazdňování tématu holocaustu. A taková nálož emocí ukotvená na pozadí nešťastného milostného trojúhelníku zajisté přitáhne to nejširší čtenářstvo. Plíživý pocit zmaru okořeněný bulvárními detaily vnitřního života postav je taktéž velmi atraktivním motivem. Přesto na mě postavy působily poněkud ploše. Konec měl být patrně vyvrcholením osudovosti, ale na mě působil až groteskně, Mrštíkům jsem Maryšu s ostráveným kafem úplně zbaštila, Agathě Christie nadšeně skočím na kdejakej kruťáckej lep, Jaroslavu Havlíčkovi i Karolině Světlé téma osudovosti taky úplně věřím, ale tady mi to prostě nějak nesedlo.
Audiokniha
Inspirovala jsem se zde a také si knihu poslechla na Vltavě. Je pravda, že jsem slyšela již lépe na čtené knihy. Ovšem jinak mě kniha nadchla. Opravdu se trochu nabízí srovnání s Hanou. Já nesrovnávám a jen říkám-skvělé.
Kniha osloví svojí čtivostí. A tady také její kvality končí. Postavy jsou hnány bičem děje. Důležité události vylíčené letem světem, hlavně neodradit čtenáře přílišnou složitostí, přílišnou popisností, nedopřát mu od příběhu oddechu a nenechat jej přemýšlet, mohl by totiž najít díry v textu. Ta kniha mi přijde jako dokonalý výrobek literatury konzumu. Sebereme evergreenová témata, která (nejen) v poslední době letí a prodávají - holokaust, milostný trojúhelník, silná ženská hrdinka, která čelí zlu světa. Role jsou mezi postavami rozhozeny předvídatelným způsobem SPOILER (traumatizovaný andělský blondýn se stane kolaborantem, citlivý chudý brunet členem odboje, židovskou dívku čeká cesta do pekel a zase zpátky), nic překvapivého, v den kdy jsem to dočetl, jsem náhodou shlédl v televizi díl nějakého krimiseriálu a hle, naprosto stejná zápletka zrady s dopisy! KONEC SPOILERU. Má to skoro víc společného s borščem než s literaturou.
A styl vyprávění je přesně volbou snadné čtivosti, nebo má snad autorčina volba vypravěče a způsobu vyprávění nějaký "vyšší" umělecký záměr?
(SPOILER) Velmi strhující román, který v každé "kapitole" graduje a jde více do hloubky. Mnohé detailní popisy by se mohly zkrátit, ale pomáhá to lépe si člověku představit danou "chvíli". Oceňuji, že autorka až tak nezabředávala do doby v koncentračním táboře, ale spíše se kniha věnovala době před i po. Docela mně mrzí, jak kniha dopadla, věřila jsem, že hlavní hrdinku čeká lepší život. Každopádně jsem knihu četla jedním dechem a budu o ní ještě dlouho přemýšlet.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) zneužívání milostné příběhy romantika domácí násilí ženy v 2. světové válce perzekuce holokaust, holocaustAutorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Milostný trojuhelník v kulisách války. Vlastně by se to mohlo klidně odehrávat i dneska, ale to by tam nebyl zprvu luxusní život bohaté cukrovarnické rodiny, nebyly by tam události předválečné a válečné... Vlastně tak trochu Hana od Mornštajnové. A té krve všude kolem! Ale čtivé to je.