Zvěrolékař mezi nebem a zemí
James Herriot (p)
Zvěrolékař série
Svazek dvou děl: • Zvěrolékař jde do boje • Zvěrolékař v povětří Příhody ze služby u Britského královského letectva. Děj knihy se odehrává na anglickém venkově v části Yorkshire. Spisovatel nás provází městy Darrowby, Scarborough a Windsor. Děj probíhá ve 20. století na začátku 2. světové války. Hlavní postava je James Herriot. Jeho povolání je veterinář, ale knížkou nás provází jako člen Královského letectva.... celý text
Literatura světová Humor Příroda, zvířata
Vydáno: 1986 , PráceOriginální název:
All Things Wise and Wonderful, 1976
více info...
Přidat komentář
Nevím která z knížek pana Herriota se mi líbí víc.
Jsou to knížky u kterých brečím a směju se nahlas.Takových není moc.
Vytaženo z vyřazených knih v místní knihovně. Herriot prostě do odpadu nepatří, přestěhoval se do naší knihovny:). Vždycky se mi moc líbilo, s jakou lehkostí popisuje tvrdý a náročný život veterináře v polovině 20. století, v tomto díle navíc za 2. sv. války..
Zvěrolékař mezi nebem a zemí přímo k popukání. Ve vzduchu nebo-li ve službě Královského letectva vzpomíná na svoje zvířecí pacienty. Velmi úsměvné
Ač běžně nečtu ani nesleduju tématiku se zvířaty, protože na to nemám nervy a jen brečím jak blbá, tuto sérii jsem si zamilovala, protože autor vše popisuje moc hezky. Jeho příběh mě moc baví.
Četl jsem řadu různých vzpomínkových knih řady veterinářů, ale žádná z nich není taková jako knihy Jamese Herriota. Humor, atmosféra, lidskost a něco navíc, co má skutečný spisovatel, který píše srdcem.
Když je za druhé světové války James Herriot odvelen k letectvu, tak vzpomíná na svou praxi veterináře ve městě Darowby, na své případy se zvířaty, ale i na místní farmáře z okolí. Kniha plná laskavého humoru a nádherného popisu anglického venkova s jeho sytě zelenými pastvinami a vřesovišti. Kniha vás rychle vtáhne do děje a vy vnímáte tu pohodu z ní vycházející.
Úžasně milé vyprávění. Mám moc ráda styl J. Herriota, jenom ta zvěrolékařská tématika mi není blízká. Schválně jsem si vybrala díl o službě v armádě a stejně tam byla většina textu zvěrolékařská. Ale i tak super, jenom míň komplikovaného telení apod.
K příběhům Jamese Herriota se po několikáté vracím a pravděpodobně i vracet budu. Je z nich cítit láska k zvířatům, lidem a své profesi. Miluju jeho popisy yorkshirské krajiny. Prostě knížky, co dokáží zahřát na duši.
Další účinný lék proti trudomyslnosti.
Musím říct že od té doby co čtu Herroita se dívám na všechna zvířata uplně jinýma očima.
Jen bych nadbytečně opakovala, co jsem napsala u jiné z knih tohoto autora o životě nejen zvěrolékaře a lidí a zvířat v Yorkshiru, ale o životě vůbec. Daleko hůř by se mi bez nich žilo!
Moc hezká kniha. Klasický anglický humor.A zvířátka, tak to je moje parketa. A ještě bonus,knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Za mě 100%...určitě si ji přečtete.
Kniha je takovým milým pohlazením po duši. Je to kniha plná optimismu a laskavé pohody. Autor v ní evokuje ovzduší farmářských usedlostí, tichých rozlehlých pastvin i rušných ulic malých městeček s jejich trhy, hospůdkami a psími dostihy. Vzpomíná na svá učednická léta, než se stal samostatným veterinářem, i na krásné chvíle svého manželství.
pana Herriota bych v životě chtěla mít hodně blízko. Kolikrát jsem plakala nad jeho knihami, mudrovala co bych udělala já v této situaci a smála se tak až mi kniha spadla. Je podivné, že tak úžasné příběhy ještě nikdo pořádně nezfilmoval. Ta jediná zfilmovaná podoba se ani neblíží ke špičce u zablácené boty pana veterináře...Tady neplatí, tahle kniha je nejlepší prvotina a tahle už zajímavá není. Všechny knihy pana nespisovatele Herriota jsou úžasné a pro lidi, kteří zvířata milují a udělali by vše pro jejich záchranu, velikou oporou a povzbuzením. K tomu vtip, maličké příběhy z farem, domácnosti tří mužů nebo novomanželské etudy většinou úsměvné, někdy hodně smutné a někdy obojí, prostě vrchovina Yorkshire se pro spoustu čtenářů stává milým druhým domovem, díky pane Herriote...
Moc se mi líbila pasáž o kocourovi seladonovi a kočičce, která pokadila celé auto pana Herriota... Smála jsem se, až jsem se za břicho popadala. Kniha byla velmi čtivá.
Štítky knihy
zvířata, fauna zvěrolékaři, zvěrolékařky
Autorovy další knížky
1981 | Když se zvěrolékař ožení |
1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
1995 | Zvěrolékař a psí historky |
1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Když jsem četla Zvěrolékaře poprvé, asi před 20 lety, považovala jsem tohle za nejslabší díl. Ale i tak je parádní. :-)