Zvěrolékař opět v jednom kole
James Herriot (p)
Zvěrolékař série
< 7. díl >
Válka skončila a James se pomalu začíná vpravovat do strastí i slastí každodenního života, navrací se zpět do svého působiště v Darrowby, ke své rodině a přátelům, a samozřejmě k veterinární praxi – tolik namáhavé, tolik potřebné a zároveň vykonávané s nesmírnou láskou a péčí o vše živé a „čtyřnohé“, o všechny ty velké a malé tvory i tvorečky, kteří nám lidem pomáhají, jsou nám k užitku, jsou našimi ochránci i našimi oblíbenci a přáteli. K naprosté dokonalosti už jen schází překrásná krajina anglického Yorkshiru – se zelenými pláněmi, klikatými cestami a průsmyky, kopci a údolími, ve kterých žijí a tvrdě pracují drsní a dobrosrdeční lidé, právě takoví, jako je kraj, v němž se narodili.... celý text
Literatura světová Romány Příroda, zvířata
Vydáno: 2013 , BaronetOriginální název:
Lord god made them all, 1982
více info...
Přidat komentář
Kniha začala krásnou povídkou.chvili mě bavila ale těžko se mě četla byly tam drobné písmena nahusto napsaná. Pak mě příběhy moc nebavily. Občas se dobře četlo bylo tam trochu napětí jak to se zvířetem dopadne.
Sranda i doják jako vždy, a proto Alfa milujeme. Nicméně srážím hvězdičku za, na můj vkus, přílišný výskyt dětiček a za jiný překlad než od Evy Marxové, který mi užitím některých slov připadal příliš moderní, což se mi tam prostě nehodí...
Další díl skvělého vypravěče Heriota. Láska ke zvířatům, pokora k přírodě a takový ten klidný venkovský život, to jsou přesně věci, které autor dokáže skvěle vystihnout s laskavostí a humorem.
Na těchto knihách se mi líbí vše. Anglická venkovní krajina, prostý život lidí a zvířat. A k tomu nesmí chybět oblíbený J. Herriot se svými historkami. Zde více poznáváme jeho děti, které bere někdy sebou za svými pacienty. Historky pramenící z výkonu jeho povolání jsou protkány popisem cesty lodí v šedesátých létech, kdy na lodi doprovázel ovečky do Ruska.
I on a kolegové se musí pořád učit, věda jde dopředu. Při čtení jsem se hodně nasmála, ale bylo mi líto nemocných zvířat. Veterinářův život je těžký, ale pestrý, s pocitem pomoci živým tvorům.
Všechny knížky Jamese Herriota, které jsem četla, jsou nádherné. Sáhnu po nich vždy, když je mi nějak neveselo. Jsou to knihy, které vás prostě zahřejí u srdce. Příběhy vtipné i dojemné. Jak již mnozí napsali, sálá z nich láska ke zvířatům i k lidem. Já bych ještě dodala, že také to, jak si autor uvědomuje a jak si váží života jako takového. Děkuji, pane Herriote.
Pan veterinář jede pracovně na lodi do Ruska. Po cesta zažívá spoustu trapasů i legrace a přitom vzpomíná na svoje starší případy. Pak zas letí pracovně a je v tom zas. I když už jsem některé příběhy znala, Herriot prostě neomrzí, at je kde je.
To jsou tak milé příběhy (teda většinou, občas jsou i smutné)!
Pěkně napsáno, příjemně se čte. Super oddechovka.
Opět moc krásné příběhy :-) Tentokrát nejen z Yorkshiru, ale také z cest s chovnými zvířaty do Ruska nebo Istambulu a s tím spojenými občas úsměvnými příběhy.. ale někdy až nahánějícími strach.. jsem si jistá, že autor žil úžasně naplněný život.. a byl také velmi talentovaným vypravěčem.. :-) doporučuji všem všude okolo, každý příběh je velkým zážitkem :-)
Pro nás veterináře je to příjemná oddechová klasika, knížky Jamese Herriota nás provázely celým studiem, povzbudily, pohladily, rozptýlily a daly sílu jít dál.
U tohoto dílu jsme už nevydržela dál číst, možná to bylo tím že někdy to bylo až moc zdlouhavé.
Příběhy s dobrým i špatným koncem na pozadí anglického venkova. Místy trochu hůře čitelné, ale vesměs dobré. Celkově 3 a půl hvězdy.
Určitě to není špatná kniha, ale mě prostě nezaujala. Přeci jen už je to staršího data.
Všechny knihy tohoto autora mám doma již hodně let. Je to nutné. Když je mi blbě, jsem smutná, nebo naopak je vše v nejlepším pořádku a výborná nálada chce podpořit a něčím korunovat, když se chci nenápadně vytratit z reality, sáhnu po kterékoli z nich. Ach Sigfried, ach, Tristan, samotný James a jeho psi, farmáři v Yorkshiru, roztomilé postavy a postavičky všech velikostí, charakteristik a povah, no prostě _ kdyby jich nebylo, byl by život chudší a moc míň hezký!
Úžasná oddechová knížka, která mě neskutečně pobavila a místy i dojala. Líbily se mi i zápisky z cesty lodí do Ruska a letadlem do Istanbulu. Vřele doporučuji!
James Herriot nikdy nezklame. Je to můj nejoblíbenější spisovatel a jeho knihy mohu číst znovu a znovu. Nikdy mě neomrzí ta laskavost a láska ke zvířatům a okolní krajině.
Mila kniha, umi rozplakat i rozesmat. Mam rada zvirata a Anglii, takze tahle kniha mi vazne sedla. A zacinam litovat, ze jsem si nesplnila sen z detstvi a nesla studovat veterinu :-D
Stejně jako všechny knihy autora je to příjemná, oddechová kniha, která pomáhá v nepříznivých dobách.
Autorovy další knížky
1981 | Když se zvěrolékař ožení |
1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
1995 | Zvěrolékař a psí historky |
1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Za mě příjemné, odpočinkové čtení o veterináři, který je pro velký okruh lidí velmi známým jménem.
Obdivuju p. Herriota, jak si bravurně poradil v době, kdy nebyly technické vymoženosti a mnohdy léčil metodou pokus omyl, přesto si zachoval laskavé srdce a tvrdošíjnou houževnatost.
Malinko mě nezaujalo vyprávění o jeho nalodění a o ovcích, ale mnohonásobně to vyvážily ostatní kapitoly.