Zvěrolékař v chomoutu
James Herriot (p)
Zvěrolékař série
< 4. díl >
Yorkshirská údolí se ještě nikdy Jamesovi nezdála být krásnější – nyní má po boku nádhernou ženu, štítek se svým jménem na dveřích ordinace, a kolem obvyklou menažerii zvířecích mazlíčků, vyžadujících jeho neustálou pozornost. Čtvrtý svazek autorových vzpomínek vypráví se svým jedinečným hřejivým humorem o úspěších, a omylech, s nimiž se musí každý občas vyrovnat.... celý text
Literatura světová Romány Příroda, zvířata
Vydáno: 2006 , BaronetOriginální název:
Vet in Harness, 2001
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Srdcovka prostě, laskavost a příjemná atmosféra knihy je opravdu odpočinek pro duši. Kniha končí odchodem Jamese do války, takže se už těším na čtení dalšího dílu, kde bude popisovat toto těžké období...
James Herriot je moje srdeční záležitost. Jeho knihy můžu číst znovu a znovu. Jak už tu psali jiní, mohu sáhnout po jakémkoli díle pana Herriota a vždycky mě zahřeje nebo zlepší náladu, když mi není dobře. Je to můj nejoblíbenější autor už od dětství.
Vždycky, když se chci při čtení uklidnit a přenést se do krásného prostředí, sáhnu po jakémkoli díle Jamese Harriota, vůbec nezáleží na prostředí, cvak, a je to tam.
Takový klid a pohoda na mě z těch stránek dýchá, i když vím z rodiny, že zvěrolékařství, a to obzvlášť péče o velká zvířata, není žádný med. Ale styl psaní je mi tak sympatický, že se někdy přistihnu, že vůbec nedávám pozor na příběh, a jen si užívám krásnou Yorkshirskou krajinu tak, jak ji autor vykreslil, a tak, jak teď už pravděpodobně neexistuje.
Taková menší změna, tentokrát tu bylo více pejsků a koček než hospodářských zvířat, což ale rozhodně ničemu nevadilo, možná i naopak. Někdy dojemné až smutné, někdy zase plné humoru - především ty dokonalé dialogy s některými obyvateli vesnice, ty opravdu pobavily. Jinak bych mohl opět překopírovat své předchozí komentáře k předešlým dílům, já žádný úpadek kvality nezaznamenávám. Snad jen více Siegfrieda bych vždycky uvítal :-) Moc se mi také líbí autorovo retrospektivní zamyšlení, že některé neduhy se prostě ještě nedaly řešit jako v dnešní době, a vyloženě jsem se radoval s ním, když mohl vyzkoušet průlomové léky a ony zabíraly. Jsem zvědavý, jakým způsobem bude série pokračovat dál, když na konci tohoto díla narukoval.
Krásná kniha, ostatně jako vždy :-) spousta zvířecích příběhů, hezkých, dojemných, ale i těch druhých.. Už si člověk neumí ani představit, jak se žilo v době bez antibiotik a očkování.. Autor byl úžasný vypravěč a už teď se těším na další knihu :-)
Jamese Herriota mám moc ráda. Prokládám si jeho knihami náročnější četbu, protože tohle je tak uspokojující a nádherné čtení. Dýchá na vás poklidná příroda, léčení zvířátek, domácích mazlíčků ... krásné příběhy ... Doporučuji všem, kdo má rád četbu, která zanechává příjemný pocit plný klidu a štěstí.
J. Herriot je ďalším autorom, ktorého som objavila prostredníctvom tejto stránky. Za čo ďakujem. Bolo to veľmi príjemné čítanie. Poviedky zo života, zo zverolekárskej praxe, vždy s uzavretým oblúkom, popretkávané humorom, občas iróniou, no vždy hrejivé, láskavé, pozitívne a s všadeprítomným poznaním človeka, zvierat (samozrejme), s obdivom a úctou k prírode a jej rozmanitým výtvorom. Krása!
Rada si prečítam aj iné knihy od autora, no keď sa bude dať, vyberiem si radšej český preklad... Totiž slovenský bol príšerný. Mala som pocit, akoby bol text preložený, a ešte k tomu často nesprávne, z češtiny a nie angličtiny. Rušilo ma tiež použité záhorácke nárečie, keďže ho neobľubujem, no to je výlučne subjektívna záležitosť, nie chyba prekladu.
Co k tomu říct? Snad jen, že zamilovat si Herriota je jednoduché i pro ty, kdo běžně povídky nečtou. O veterinu i zvířecí historky obecně jsem se vždycky zajímala a v tomhle ohledu jsou všechny jeho knihy nejlepší. Zábavné příhody vtáhnou do děje i ty, kdo se ve veterině příliš nevyznají :-). Určitě doporučuji všem kdo hledají oddechovou, ale zábavou a zajímavou četbu.
Moje velmi oblíbená kniha od Herriota :) Napsáno poutavě, optimisticky a s očividnou láskou ke zvířatům. Je také velmi zajímavé číst o léčbě zvířat v době Herriota.. dnes už je to léčení zaplaťpánbůh trochu jinde :)
Velmi nenáročné, ale hodně příjemné čtení, které dokáže navodit veskrze příjemnou náladu. Herriot je velmi dobrý vypravěč a kdo někdy aspoň trošku čuchl k veterině, ví naprosto přesně, o čem píše - tím mám na mysli, že dokáže přesně "prožít" autorovy pocity.
Tuším od tohoto dílu vyprávění trochu slábne, ale stále je to moje nejoblíbenější knižní série. Opravdu, oblíbenost tentokrát spočívá v tom, že jsem ji četla tak šestkrát. A to se mi nestalo s žádnou knihou, prostě to nedělám. Snad žádnou jsem nepřečetla ani dvakrát. Herriot není klenot literatury, ale klenot každého, kdo si jeho historky zamiluje, anglický venkov takové čtenáře dokáže adoptovat a vytvořit mu takřka druhý domov.
Autorovy další knížky
1981 | Když se zvěrolékař ožení |
1991 | Zvěrolékař mezi nebem a zemí |
1993 | To by se zvěrolékaři stát nemělo. Díl 1. (Zvěrolékař na blatech) |
1995 | Zvěrolékař a psí historky |
1995 | Zvěrolékař a kočičí historky |
Kniha pokračuje ve stejném stylu a kvalitě jako předešlé díly. Už se těším na další.