Zvířátka z Malinové paseky
Jiří Kahoun
Příběh malých zvířátek, která jedou na školku v přírodě do Prahy a poznávají její krásy. Jdou do Národního muzea, divadla, jeli po eskalátorech. S ilustracemi Aloise Mikulky
Přidat komentář
Mně osobně se tato kniha tolik nelíbila, jako třeba od stejného autora kniha Co se zdá medvědům, ale syn byl spokojený. Přeci jen ta dětská dušička to vidí jinak než dospělý. Kniha obsahuje 20 kapitol, které jsou poměrně krátké, najdou se tam i vtipné momenty a hlášky. U nás jsou pohádky od J. Kahouna sázka na jistotu.
Víc se mi líbila první polovina knížky o výletu zvířátek do Prahy, celkově ale mě i syna různé zvířecí hry bavily. Chválím také zpracování knihy (mám nové vydání), velké obrázky a silný papír. Co mě naopak zarazilo – všechny postavy jsou kluci: myšáček, ježeček, jezeveček, králíček, zajíček… Proč tam nemohla být místo některých z nich myšička, veverka nebo liška?
Jiří Kahoun v nejlepší formě. Kniha mého dětství, Mikulkovy ilustrace jsou nejlepší, nové vydání mě vůbec neoslovilo.
Právě jsem dočetla knížku dětem ve školce, moc se líbila. Obzvlášť začátek knížky, kdy jela zvířátka na výlet do Prahy :)
Jako dítě jsem tuhle knihu zbožňovala. Tak jsem si jí po letech z nostalgie přečetla znovu.
Tato knížka byla pro mě v dětství tou nejlepší. Ve zvířátkách jsem viděla sebe a kamarády ze školky na škole v přírodě. Maminka mi ji musela před spaním číst stále dokola. Přemlouvala mě, že bychom mohly zkusit přečíst i jinou knížku, ale já jsem nechtěla. Pro předškolní děti je úžasná. Teď ji čtu i mým dětem. Knížka má stále to stejné kouzlo jako měla dříve a děti se, podobně jako já, chechtají lumpárnám křečka Bundi a jeho zvířecích kamarádů.
Hurááá. Konečně znovu vyšla!!!! Tuto knížku jsem měla moc ráda. Při předčítání dětem (doma i při besedě v knihovně) jsme se moc nasmáli. Příhody zvířátek, které se chovají jako děti - to je prostě úžasné.
Kdybych ji četla jako dítě, možná bych ji hodnotila jinak, ale jako dospělou mě neuchvátila. Oceňuji dost přesně odpozorované chování, vyjadřování a nápady malých dětí (soucítila jsem s paní učitelkou), ale jako celek je na mě knížka málo dobrodružná nebo poetická a Mikulkovy ilustrace jsem nikdy moc nemusela, i když k téhle knížce se docela hodí.
Četla jsem ji malýmu asi na 2 -3letech. Je tenká, má větší písmenka, jednoduchý děj a pěknou ilustraci. Ideální na čtení před spaním.
Tuto knížku jsme s bratrem v dětství měli hrozně rádi. A o to víc mne překvapilo, když se moje maminka dala slyšet, že ji nenáviděla. A ještě víc mne udivilo, když ji náhle začala vnucovat mému synovi (a svůj původní výrok odůvodňovala tím, že knihu nesnášela proto, že jsme ji pořád chtěli číst). Ovšem inspirovala mne tím, takže jsem Zvířátka vytáhla z knihovničky a přečetla mu je (jednou u ní usnul, a takové knížky má rád každý rodič). Teď ji čteme asi po 14 dnech znovu a synkovi se moc líbí, díváme se spolu na obrázky a povídáme si o nich, a tak jako mne a bratra, i jeho okouzlil zejména lump křeček Bunďa. Náš tříleťák úžasně vypráví o tom, jak byla zvířátka v divadle nebo v zoo a tyhle zážitky si pěkně spojuje s těmi svými, školkovými.
Knížka jako taková má jednoduchý děj - zvířátka z lesa jedou na školku do města, tam podniknou výpravu do muzea metrem, plují na parníku, zajdou si do zoo nebo píšou dopisy rodičům a čtou poštu došlou z domova. Samo o sobě to není tak závratné, ale úžasné je Kahounovo vyprávění, které naprosto dokonale vystihuje takové ty všední dětské zážitky, které na první pohled nevytrhnou, ale vryjou se nám do paměti. O jeho dokonale napsaných dialozích a dětské logice, nebo o vyčerpání paní učitelky z jejích svěřenců, nemluvě. A Mikulkovy ilustrace jsou jednoduché, barevné, vtipné a živé.
Jako dítěti se mi nejvíce líbila scéna s klokánkem, teď si z pohledu rodiče užívám např. i úvodní rozhovor myšky s myšáčkem, když ho vede na autobus a nabádá ho, aby se s nikým nepral.
Tenhle příběh jsem jako malá naprosto zbožňovala! Pamatuju si, že jsem vždycky chtěla se zvířátkama hrozně kamarádit a na tom výletě, kam jeli, být s nima a všechno s nima prožívat! :-D A ty obrázky! Ty jsou naprosto kouzelné.
Krásná dětská kniha s pěknými ilustracemi. Opravdu je mi líto, že jsem ji kdysi dala pryč.
Autorovy další knížky
2003 | Školník Kulda je jednička |
2002 | Příhody včelích medvídků |
2000 | Moucha roku |
2009 | O autech – Pohádky na čtyřech kolech |
2011 | Chumelení |
Moc hezká dětská kniha. Kapitoly jsou krátké, obrázky super a hlavně hrdinové jsou takoví špuntíci jako školkáčči. Dětem se líbila.