Zvláštní příběh rodiny F
Kevin Wilson
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238907/mid_zvlastni-pribeh-rodiny-f-qMQ-238907.jpg
3
17
17
Caleb a Camille Fangovi, autoři happeningů a performancí, zasvětili svůj život umění. Když ale život umělce spočívá v neustálém posouvání hranic toho, co lidé běžně považují za normální, těžko se přitom vychovávají děti. Annie a Buster Fangovi o tom vědí své. Celý život, co pamatují, účinkovali v nejrůznějších rodičovských více či méně bláznivých kouscích, často nedobrovolně. Teď už jsou dospělí, vinou chaotického dětství se ovšem jen obtížně vyrovnávají s každodenním životem mimo bizarní svět otce a matky. Když se jim vlastní život začíná sypat na hlavu, nemají jinou možnost, než se vrátit do rodného hnízda. Tam ale zjistí, že Caleb a Camille plánují poslední akci – svůj opus magnum, celoživotní mistrovské dílo. Co si o tom myslí děti, to pro ně v tomto případě neznamená vůbec nic. Brzy z toho vznikne konfl iktní situace, v níž se všichni zúčastnění musí postavit před zásadní rozhodnutí: je důležitější umění, nebo rodina?... celý text
Přidat komentář
Tak bizarní a švihlé, jak umí Američani být. Oslovujete-li vlastní děti "Áčko" a "Béčko", živíte-li se uměle vytvořenými krádežemi a rvačkami v obchodních centrech, při kterých vaše děti hrajou hlavní roli, nejste normální. Ale co jsou pak ostatní lidi, kteří jsou schopní toto sledovat a po prozrazení těmto "hercům" zaplatit? Celé je to vyšinuté, ale čtivé, tak jako všechny šokující zprávy v novinách. Autor podle mě pouze nekompromisně trefuje čtenáře, potažmo zkaženou společnost, do slabin.
V podstatě smutný, ač v bizarním hávu, příběh o dospělých dětech, které se narodily lidem, jež by vůbec děti mít neměli.
Příště si žádnou knihu s bramborou na obalu neponesu domů. Ze začátku byla kniha vtipná, jakmile si člověk zvykne na podivnosti rodiny Fangových, začne spíš nudit. Od poloviny už to za moc nestálo, bohužel.
Zvláštní příběh rodiny F
Co je to umění? Pro někoho Picasso a pro někoho zase malíř, který umí namalovat obraz, který dává smysl. Bez mučení se přiznám, že patřím mezi ty druhé, takže příběh rodiny, která dělá umění tím, že nabourává naše maloměšťácké hodnoty a natáčí se na kameru, by neměl být mým šálkem kávy.
Naštěstí si autor udržuje jistý odstup, takže jsem nezjistil, zda patří mezi tu podivnou sortu, kteří si v dnešní době nadávají umělci. Předpokládám, že pro ně mají v pekle vyhrazené speciální oddělení, kde budou na věčnost trávit čas mezi sebou a sledovat vlastní exhibice. Chvilku si to představujte a pak si skočte pro Kinedryl, ať potlačíte nevolnost.
Tolik můj výlev na adresu rodiny "perfomerů". Při čtení si prosím všimněte, že nedělají nic jiného, než to, čemu dnešní generace říká "pranky", bez větší iluze o tom, že tím kohokoliv povznáší.
Samotná kniha mne příjemně překvapila. Řekl bych, že autor osciluje mezi touhou být literární hvězdou moderního ražení a zoufalým autorem, který se bojí, že kdyby se příliš odvázal, pak by skončil mezi nečtenou hromadou zaprášených regálů v místní knihovně.
Díky své slabošské nerozhodnosti napsal mírně nadprůměrný kousek. Neotřelý příběh, kterému jako by bylo lhostejné, zda ho budete číst dál nebo ho v půlce zahodíte. Díky této nevtíravosti získal mé čtyři hvězdy.
A propos, než se s vámi rozloučím... Všimněte si prosím, že jeden z hlavních hrdinů je americký spisovatel. Nic proti nim, samozřejmě, jen byste měli vědět, že tisíce těch nedouků působí na Twitteru, takže pokud máte smůlu, můžete jejich duše sledovat v přímém přenosu.
Tihle nepotřebují své vlastní místo v pekle. Uslyšíte je naříkat pod hashtagem #shamelessselfpromotion. Pro ty, kteří nevládnou anglicky, překládám jejich nejapný slogan jako "nestydaté se podbízení". Není nic, co by neudělali, abyste koupili jejich veledíla.
A my jsme tak zhůvěřilí, že je ještě předkládáme, místo abychom je slavnostně pálili na hranici. Jak autory, tak knihy.