Zvlčení
Antonín Bajaja
Baladický příběh dvou rodin - lidské a vlčí, jejichž osudy se přibližují, až se tragicky prolnou. Ačkoli se příběh odehrává na současném Valašsku a jeho protagonisty jsou lidé zcela současní, ocitáme se s ním až kdesi u zdroje mýtů o soužití lidí a zvířat, o souznění člověka se silami přírody. To vychází nejen ze samotné krajiny, ale zejména z rovnocenného příběhu vlčí smečky, která do kraje přichází a zabydluje se v něm. Mnohovrstevný příběh lidských rodinných vztahů se tak střídá s londonovsky poutavým příběhem rodiny vlčí, jejíž osudy jsou jakousi paralelou osudům lidským. Z hlubiny vlčího vědomí vystupují pradávné mytické děje a i oni sami se stávají aktéry dějů podobných - od náznaku péče vlčice o opuštěné novorozeně po prolnutí duše lidské a vlčí. Krásný jazyk a citlivě, organicky používané nářeční prvky (jimiž text není nikterak přetížen) a zejména zvláštní atmosféra příběhu poskytují nevšední čtenářský zážitek.... celý text
Přidat komentář
Tuto knihu jsem přečetla díky čtenářské výzvě a jsem ráda, že jsem se s ní setkala. Je to příjemné, poetické čtení, které ale vyvolává spoustu otázek a zvláštních vzpomínek
Velice zajímavé čtení. Člověk si sice chvilku musí zvykat na autorův styl, ale pak mě to natolik pohltilo, že mě konec silně zasáhl. Dodnes nad příběhem přemýšlím, hledám..
Nevšední zážitek, magie přírody, magie hudby, monumentální síla přírody a tušení starých legend.
mamadli téma velmi dobře vystihl.
Ještě bych dodala: velmi zvláštní jazyk, skoro kondenzované výpovědi, kdy příběh uhání vpřed. Jasná linka sdělení jde někdy po podmětu zvýrazněném v samostatné větě, v přísudcích opět vytčených zvlášť, jindy básnické obrazy - jen tak nabrat dech a rozběhnout se dál. Všudypřítomná paralela lidského / vlčího jednání a cítění je odpočátku mezi řádky, nakonec se prolne a ... ?
A kdo je nakonec člověk a kdo je vlk? Stejný způsob lovu, stejná obrazotvornost, stejné sny, stejné příběhy vyprávěné před spaním. A kulka ublíží všem stejně.
Je to sice dávno, co jsem tuhle knihu četl, tuším, že to bylo někdy v roce 2005, a to na doporučení mé tehdejší třídní učitelky. Nejprve sem si myslel, že to bude pěkná blbina, ale jak jsem četl dál a dál, tak se můj názor razantně změnil. Často jsem se rozesmál a malinko jsem nevěřil tomu co čtu. Některé scény jsou vylíčeny dost barvitě (kdo četl pochopí), což umocňuje radost z knihy. 5*
Štítky knihy
mýty a legendy vlci romaneta lovci pastevectví Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2003 | Zvlčení |
2009 | Na krásné modré Dřevnici |
2005 | Nevěry II |
1988 | Duely |
1982 | Mluviti stříbro |
Přečteno v rámci výzvy a bohužel mě kniha příliš nezaujala. Autor skáče od jedné dějové linky ke druhé, třetí, vrací se, něco nakousne a zase jde dál. Pro mě je to hodně roztěkané a má to smutný konec : (