Zvon pro Adano

13.07.2022

Příběh z konce druhé světové války, kdy do města Adana, se spojenci, přichází Američan s Italskými kořeny major Viktor Joppolo. Ten se snaží, ač to není vůbec snadné, o obnovu města aby všichni jeho obyvatelé byli opravdu spokojení...

Bohužel, kniha nebyla můj šálek kávy, ale rozhodně nelituji, že jsem si jí přečetla.

22.05.2020

Adano je fiktivní město na Sicílii, které autor použil jako kulisu pro změny, které čekaly celou Itálii . Po vylodění spojenců v červenci 1943 se podařilo zhruba za 6 týdnů vytěsnit z ostrova fašistickou armádu, obsadit strategický přístav Messina a pokračovat pevninou dál na sever. Za sebou nechávají své mrtvé, na Sicílii to bylo víc než 5500 a víc než 14000 raněných.

Příběh ale není o boji se zbraněmi, je to příběh „civilnější“. Je to příběh o novém začátku, po jaké cestě se dát, co lze zapomenout/nezapomenout. Vzorek obyvatel je naprosto běžný, průměrný, kdo je ale nadprůměrný a vyniká, je hlavní hrdina Victor Joppolo v pozici vyššího důstojníka správy města. Vede si dobře a daří se mu zabezpečovat základní potřeby obyvatel. Ale také chápe, že pouze materiální saturace je málo, že přechod do nových časů musí provázet něco, co lidi drželo a stmelovalo přes generace. Proto ten nápad se zvonem, který byl za války přetaven na zbraně a teď Adanu chyběl. Zvon se stává symbolem návratu naděje, symbolem změny k lepšímu.

Není snad ani podstatná ta dramatická zápletka s generálem Marvinem. Byl to vzteklý a mstivý muž, navíc reprezentoval úplně jinou sféru : vojenství, tvrdost, disciplínu. A v armádě se jednoznačně musí rozhodovat rychle, poslouchat ještě rychleji, často i za cenu ztrát. Není čas na učení demokracie, jak to dělal Victor. Proto se vám určitě postava generála nebude líbit.
Ale knížka je to krásná.

19.02.2020

Řeknete si "knížka o 80 let starých událostech". Ale zdá se, že se lidé nemění. Proč mám pocit, že stejně jako major Joppolo by i dneska dopadl každý, kdo by se ve své funkci snažil sloužit lidem?!

18.08.2019

80% Kniha mne pohltila až v druhé polovině při scéně návratu italských zajatců - teprve tehdy jsem pochopil proč asi dostala toho Pulitzera.

06.01.2019

Realistické, opravdovost a zkušenost z příběhu vyzařuje. Možná proto se mi četl trochu hůř a působil všedně, možná i v kontrastu s předchozí knihou, která byla gejzírem fantazie. Ale vyplatí se číst do konce, protože pak se i banální historky jeví jinak. Pocit štěstí lze najít v nesobecké práci pro druhé. Je třeba lidem naslouchat, i zdánlivě podružná věc může mít velký význam.

23.04.2015

Viz můj komentář k vydání z r. 1970. Opakuju se, ale nebylo to špatné.

23.04.2015

No... Tu Pullitzerovu cenu bych dala, jedině kdyby byl býval ten zatracený dopis generálu Marvinovi někdo bytelně zašantročil nebo aspoň polil vínem tak, aby nebyl k přečtení. Jinak to zas tak špatné nebylo, jak jsem se podle dostupných materiálů obávala.

04.09.2013

Pro mne první a (zatím) jediná kniha, která pojednává o slavném "Dni D a co se dělo pak" z poněkud jiného úhlu - nejde o bojiště, zákopy, výstřely, ale autor připoměl jinou, v literatuře opomíjenou záležitost, a sice, že na osvobozených územích bylo zapotřebí také nastolit a nejdřív vlastními prostředky suplovat, posléze vybudovat "normální", poválečnou občanskou správu. V italském městě Adano se tak správy města ujímá idealisticky vykreslený americký důstojník s italskými kořeny (a znalostí italštiny) a v záplavě starostí o zásobování a rozvrácenou morálku místních lidí i vlastních spolubojovníků si klade za cíl navrátit městu zvon, který na příkaz Mussoliniho byl roztaven a použit pro zbojařství. Zvon se stane pro místní lidi i pro dočasného správce symbolem morální obrody a návratu ke křesťanským hodnotám, a tak jeho nahrazení je věcí prvořadého významu. Tématem i vtipným podáním přitažlivý příběh hýří množstvím klišé - nejtupější zupácké hovado osvoboditelské americké armády je samozřejmě v hodnosti generála, Američané do městěčka sice vnášejí prvky demokracie, ale také neúctu ke staletým uměleckým hodnotám, jejichž význam nejsou sto pochopit, místní fašisté rychle obrátí kabáty a přisluhují novým pánům, místní děti jsou za žvýkačku schopny hodit se pod kola aut atd.). Kniha podává zajímavý a - dle údajů ze životopisu autora i autentický - obraz chudé, rozvrácené Itálie a podmínek, za kterých osvoboditelská armáda přinášela zemi "nový řád".