Zvon v pustě
János Arany
Výbor z díla jednoho z největších maďarských básníků (1817-1882), který byl pro svou svéráznost a neobyčejnou rozmanitost svého básnického jazyka dosud málo překládán, přináší průřez jeho tvorbou lyrickou a epickou i slavné balady, jejichž náměty Arany první čerpal z domácích pramenů - ze slavných stránek maďarských dějin i z příběhů všedního života. Z maď. orig. výbor uspořádal a poznámky napsal Ladislav Hradský. Předmluvu napsal Richard Pražák.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
maďarská poezieAutorovy další knížky
1957 | Zvon v pustě |
1897 | Budova smrt: Hunská pověst |
Tak výjimečně jsem nejdřív koukla na pár básní. Říkám si: "Dobré, v maďarštině to asi bude lepší a překlad se tomu zjevně nevyrovná." A pak jsem se vrátila k medailonku a vidím... János Arany je autorem balady Ágnes asszony (Paní Agnes), kterou znám zhudebněnou?! V maďarštině to zní opravdu lépe! Přepisuji překlad a přidávám ke knížce link na hudební zpracování některých Aranyho básní:
Dalriada (Arany-album)
https://www.youtube.com/watch?v=4QrXSoXq4iM&list=PLCF704715E321B5C9
Paní Agnes
Paní Agnes u potoka
bílé prostěradlo pere,
plátno bílé, zkrvavené,
rychlý proud jí z rukou bere.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Přijdou děti rozesmáté:
"Jakou krev to zapíráte?"
"Tiše, tiše, copak, děti,
krev kuřete nepoznáte?"
Všeslitovný Bože, duši spas!
Sousedky se sběhnou kolem:
"Paní Agnes, kde máš muže?"
"Ach spí doma, nechoďme tam,
probudit se, chudák, může!
Všeslitovný Bože, duši spas!
Přijde hajduk: "Paní Agnes,
do žaláře, nechte díla!"
"Jaj, holoubku, copak mohu,
skvrna ještě nepustila!"
Všeslitovný Bože, duši spas!
Žalář temný: úzkou škvírou
útlý svit jen vniká kdesi;
z toho svitu den se skládá,
v noci jenom přízrak děsí.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Celé dny jen chudák Agnes
hledí na paprsek chudý,
tupě hledí... vždyť se vejde
v jedno oko všeho všudy.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Neboť jen se hne a cela
přízraky se ve tmě bělá;
nebýt toho svitu, myslí,
dávno bych už zešílela.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Čas však plyne, rychle zmírá,
a žalář se otevírá.
Před soudem již, podle práva,
stane Agnes, duši sbírá.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Šat si rovná, černé vlasy
a pak šátek uhladila,
jen aby si byla jista,
že se ještě nezbláznila.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Za zeleným stolcem sedí
starci úctyhodně šedí,
nemračí se, nehněvají,
soucitně jen na ni hledí.
Všeslitovný Bože, duši spas!
"Dcero Agnes, těžký hřích máš,
žaloba tě stíhá hrozná.
Kdo čin spáchal, milenec tvůj,
také za tebe se doznal."
Všeslitovný Bože, duši spas!
"Vraha tvého muže zítra
budou věšet o svítání.
A ty o chlebu a vodě
trp v žaláři do skonání."
Všeslitovný Bože, duši spas!
Rozhlíží se paní Agnes,
snad se na rozumu zmátla.
Ale slyší vše i chápe,
to se tedy nepomátla!
Všeslitovný Bože, duši spas!
Jen co řekli o manželu,
nezdá se jí k uvěření.
S jistotou však půjde odtud
místo domů -- do vězení.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Do pláče se dá a vzlyká,
slzy její líce myjí --
perly na labutím peří,
kapky rosy na lilii.
Všeslitovný Bože, duši spas!
"Milostivý páni, probůh,
slitujte se, račte vědět,
doma čeká práce nutná,
nemohu tu v poutech sedět!"
Všeslitovný Bože, duši spas!
"Prostěradlo od krve je,
vyperu je, skvrna pustí,
nenechám je ušpiněné,
to přec srdce nedopustí."
Všeslitovný Bože, duši spas!
Na tu stížnost moudří soudci
hlavy na se pootočí.
Ztichne síň. Hlas nezdvihne se,
mlčky hlasují jen oči.
Všeslitovný Bože, duši spas!
"Ženo ubohá, jdi domů!
Vyper do běla své plátno!
Domů jdi! A Bůh buď s tebou,
bude-li ti to co platno!"
Všeslitovný Bože, duši spas!
Paní Agnes v potoce zas
prostěradlo bílé pere,
plátno bílé, bez poskvrny,
rychlý proud jí z rukou bere.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Marně plátno mýdlem pění,
skvrna už tam dávno není.
Jenom Agnes krev tam vidí,
jak v té noci při vraždění.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Ve vodě tak plátno máchá,
zrána do pozdního času,
vlny třesou jejím stínem,
vítr rve jí kadeř vlasů.
Všeslitovný Bože, duši spas!
V nocích stříbřící se luny,
když se lesknou vodní pěny,
bez ustání buší dřevo,
bíle svítíc v rukou ženy.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Tak tam pere v zimě v létě,
jak se rok vždy s rokem schází.
Svěží líčko sluncem zprahlo,
kolena jsou modrá mrazy.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Rozevlátý vlas jí zbělel,
havranní lesk dávno ztratil,
vrásky hyzdí její tváře,
tak ji vidí prádlo práti.
Všeslitovný Bože, duši spas!
V potoce dál paní Agnes
zvetšelé už cáry pere,
kus po kuse dravá vlna
prostěradlo bílé dere.
Všeslitovný Bože, duši spas!
Námětem bude českému čtenáři povědomá báseň Vdova po Honvédovi, kterou básník sice mířil konkrétně na vdovu po svém nejlepším příteli, ale tématicky jde o motivy oblíbené v mnoha kulturách. Můj laický dojem je, že Arany má kvality Nerudovy i Erbenovy. Těžko ale rozumně přirovnávat překlad k českým básníkům. Škoda jen, že výbor z díla je tak útlý a dalších překladů se asi nikdy nedočkáme.