Zvyknout si na Korfu
Hana Anthi
Nemyslím si, že by můj život byl zajímavější, než život kohokoliv jiného. Jen odlišný. Měla jsem to štěstí, že jsem potkala Řeka a prožila s ním třicet pět let na ostrově Korfu. Naučila jsem se chápat kulturní odlišnosti, čelit finančním problémům a přežít řecké zdravotnictví. Náš společný život dal vzniknout řadě veselých i nevšedních historek, které jsem se snažila léta zapisovat. V období koronaviru jsem musela, tak jako ostatní, pozastavit všechny svoje aktivity. Najednou jsem měla spoustu volného času a začala svoji autobiografii upravovat. Díky tomu jsem zdárně přežila svoje tříměsíční „koronavirové osamocení“ v Praze a při psaní se mohla alespoň v myšlenkách vrátit na náš zelený ostrov Korfu.... celý text
Přidat komentář
Přestěhování znamená vždy velký krok do neznáma, ztrátu jistot a obtížné sžívání se s novým prostředím. Pokud se k tomu přidá neznalost jazyka a místních obyčejů, je o zábavu postaráno. Tato knížka je však více než k pobavení dobrá k poučení. Turisté v letoviscích u Středozemního moře se zpravidla nezamýšlí nad tím, v jakých podmínkách žijí jejich stálí obyvatelé mimo sezonu.
Řecko miluji, myslím si, že ho "znám", ale možná jen jeho moderní verzi. Vyprávění paní Anthi tak pro mě bylo v mnohém překvapivé, šokující a prostě řecké :). Spousta záležitostí k Řecku a Řekům patří, na to se musí opravdu jen zvyknout.
Čtení to bylo zajímavé. Začátky, které netrvají měsíce, ale roky, myslím tím jejich bydlení, práci .. obdivuji paní Hanku, že všechny ty peripetie ustála. Myslela jsem si, že se dozvím i něco o jejich současném životě, aspoň nějaký dodatek, ale najednou je konec knihy. To mě hodně zamrzelo, protože se nejednalo jen o nějaké historky ze života. Taky jsem se moc nezasmála, spíš mi bylo v určitých momentech dost úzko, ale tohle možná vidí každý jinak. Korfu mám moc ráda a tak jsem se myšlenkami přenášela na všechna místa, která znám.
Často dostávám dotazy, jaké je to vlastně žít v Řecku? Na Korfu? Jací jsou tu lidé a jak těžké je uživit se zde a integrovat? Každý, kdo se odstěhoval do ciziny, má svůj vlastní příběh. Takový má i Hana Machkova Anthi, která právě vyadala svoji autobiografickou knihu s názvem Zvyknout si na Korfu. Je to čtení nesmírně zajímavé. Jak vypadal ostrov v osmdesátých letech? Jak se zde cizinka, byť s řeckým manželem, mohla uplatnit, probojovat, uživit, porodit děti? Někdy jsem se ptala, jak to tu vůbec mohla vydržet? Její příběh je hodně osobní, někdy úsměvný, jindy zase smutný, ale je jen její a ten je autentický. Opravdu doporučuji k přečtení!
Příběh ženy, která se s manželem přestěhuje na Korfu. Knížka je nabitá spoustou informací, spoustou zajímavostí a dobře se čte. Na druhou stranu je forma téměř až deníkových zápisů trochu nepřehledná, na sebe se vrství reálie života v Řecku, památky, geografické informace, historická ohlédnutí, osobní vztahy a příběhy... Někdy je to moc a některé věci zůstávají nedopovězené. Výsledek je velmi autentický.