Davy diskuze u autorů

Níže nové úsilí o dehonestování poctivé knihy o Dalečíně a jeho obyvatelích a v důsledku i památky G. Jaroška, o kterém se tam také píše. Naše předchozí odpověď ještě níže ale trvá. Zájemcům doporučujeme knihu číst.(Na řídícího J. Tálského, který sestavil knížku Bojem a utrpením k svobodě 1938-1945, mám milé vzpomínky, ale to je jiná kapitola.) J. Bartoň

Prohlášení autorů knihy Dalečín k obsahu předchozího textu z adresy petrah74 :
Paní N. Hrdličková – Jarošková, které jsme si dosud vážili, užila neoprávněně urážek, odpustitelných jen po poctivé omluvě. V knize napadá několik vět nebo částí vět. Některé ovšem vzápětí sama přímo nebo nepřímo potvrzuje. U jiných ji může klamat paměť. Při psaní uplatňujeme co nejvíc ověřená fakta, zaznamenaná časově co nejblíže popisovaným dějům. V tomto případě z kvalitních kronik Dalečína. Jde o texty místních občanů, často naznačují užití podkladů přímo z podniku G. Jaroška. Doloženě procházely dobovou kontrolou správnosti od tehdejších starostů, místních letopiseckých komisí, veřejnosti i školních inspektorů. K napadeným částem knihy sdělují:
Ke str. 138: Bývalou továrnu Traplovu –„papírnu“ zakoupil od velkostatku pan Jos. Kraus z Jimramova pro svého zetě Gustava Jaroška.
Ke str. 139: Vzorníky vln zpracovávají ženy doma a obdrží za jeden kus 35 h. Odměny dělnictva jsou nepatrné, ale časem a svojí organizací domohou se za pomocí svých korporací zlepšení svých mezd. Lid si však i skromného výdělku váží – protože je zaměstnán nejvíce jen v zimě.
- Na reklamu bylo vynaloženo 160.000 Kč. Jako reklamy použito i filmu, který stál 15.000 Kč. (k r. 1936)
- Veškerý prodej dál se bez inzerce, která jiná léta stála závod až 25.000 Kč. (k r. 1938)
- nově byli přijati 3 obchodní zástupci pro styk s jinými obchody.
Ke str. 158: Tuto vilu, která byla hodně zadlužena a kterou obývala vdova po Jaroškovi, najaly Gottwaldovy závody n.p. Brno – Kr. Pole již v roce 1949.
Pro knihu byla též užita pevně se jevící fakta ze seminární práce pro bystřické gymnázium: G. Jarošek, továrník v Dalečíně. Vznikla r. 2006-2007 i na základě rozhovorů s paní N. Hrdličkovou - Jaroškovou. Např.
ke str. 139: Nouzový byt se skládal ze dvou pokojů, kuchyně a kanceláře. Po zprovoznění budov zde zřídili trhárnu hader.(1925)
Odbytiště měl poměrně velké, většinou zásoboval obchody. (1936)
Potud příklady. Ještě pozn. ke str. 145: Těsně před zahájením tisku knihy se objevily originální snímky interiérů architektonicky kvalitní vily, kterou si dal G. Jarošek postavit koncem 30. let 20. stol. a Dalečín je na ni pyšný. S vypětím grafika byly ještě užity.
Každé vytrhávání může zkreslovat a přijde to vždy líto.
Zájemcům doporučujeme číst raději přímo knihu, k dostání je na obecním úřadě. Při jejím psaní nám byl po léta „motorem“ obdiv k dalečínským všech generací pro jejich houževnatost při překonávání obtíží života, pro jejich usilování. Včetně G. Jaroška. Věříme, že kniha o tom čtenáře přesvědčuje a že je zaujmou četné jiné její kapitoly.
Za oba J. Bartoň