Hedunie diskuze u autorů

Právě jsem dočetla (doposlouchala) sedmou knihu. Jsou to slaďáky, až z toho málem bolí zuby. Ale proč ne? S otevřením knihy se rozlije slunce, byť by venku padaly trakaře nebo se na duši válejí černé mraky. Prima oddechovky. A sympatické je i letmé vracení se k minulým příběhům, kde se z postavy vedlejší stává postava hlavní. Takové přátelské setkání s již vlastně známými.