Ing.Heinz diskuze u autorů
I žila kdysi paní Bovaryová, vášnivá to čtenářka. Že jsou ale knihy na hony vzdálené realitě, by jí člověk těžko vysvětlil. Dlouho jsem si kladl otázku, co by pravděpodobně mohli číst její potomci, když tu jsem narazil na věčně usměvavého pána s podivným jménem. Kiyosaki. Těžko, opravdu těžko se můžu vyhnout srovnání s Flaubertovou Paní Bovaryovou, neboť těch rozdílů mezi nimi tolik není. Tedy ne mezi tou nebohou ženou a panem Kiyosakim, ale mezi ní a čtenáři pana Kiyosakiho.
Zatímco paní Bovaryová má vzhledem k přečtenému poněkud zkreslený pohled na osobní život, čtenáři pana Kiyosakiho se brzy vidí s naditou peněženkou a důchodem ve 35 letech. A tak, zřejmě aby mohli do důchodu ještě dřív, čtou další a další knihy toho stejného autora. Jakoby snad už jen to je mělo nasměrovat k jejich první (a jistě ne poslední) jachtě. Proč navštěvovat školu, vždyť "tam nás přece nic nenaučí". Stačí číst, Slunce naše jasné, pana Kiyosakiho.
Aby nedošlo k nedorozumění. Nesnažím se tady snižovat kvalitu autora, který je nepochybně člověk hodný následování (v něčem). Ale opravdu se nemůžu nesmát, když mi dvacetiletý svářeč vysvětluje, jak je důležité se nebát rizika a jít proti všem, protože jen to vám zajistí bohatství (gól tomu nasadí v momentě, kdy začne jednotlivé profese řadit do "kvadrantů", rozuměj nemluví ani vlastními slovy). Ono je to trochu paradoxní. Pokud se rizika nebojíte a rovnou do všeho skočíte po hlavě, tak narazíte hodně tvrdě a důchod strávíte někde pod mostem. Ten strach z rizika má své opodstatnění, protože ten strach vás nutí tak trochu se zamyslet, jestli "můj nápad" je opravdu životaschopný. Občas je nutné otevřít i náročnější literaturu. Učebnici ekonomie, práva atd., a zkusit o všem přemýšlet, udělat si vlastní úsudek. Nejen nad tou ekonomií, ale nad Kiyosakim samotným...No jo, ale když ono se to tak hezky nečte a přemýšlení bolí...
A že je pan Kiyosaki "jedním z mála lidí, kteří z ničeho udělal něco významného a změnil život sobě a hlavně své rodině"? Ale jděte... Ony ty peníze opravdu nejsou všechno. A i kdyby, úspěšných lidí je spousta. Jen nemají potřebu vydávat každý rok dvě knihy...