Kristys diskuze u autorů

S knihami Jamese Herriota jsem se poprvé setkala již před mnoha lety, ale mohu se k nim vracet stále znova, aniž by se mi jakkoliv omrzely. Důvod je prostý. Herriot nemusí do děje násilně zakomponovat samoúčelné akční pasáže, aby byl čtivý, nemá zapotřebí prokládat dialogy mezi postavami lacinými sexuálními narážkami, aby byl vtipný a nepotřebuje ani rozprostírat kolem čtenáře rozsáhlé sítě špinavých intrik, aby ho udržel v napětí. To mu však ani v nejmenším neubírá na přitažlivosti - právě naopak, jeho vyprávění je čisté a nevinné, zároveň však chytlavé a plné humoru. Se svými precizními vypravěčskými schopnostmi může popisovat sebeběžnější věci, aniž by měl čtenář chuť přeskočit na pasáž, kde se "konečně začne něco dít". Naopak je čtenář do knihy ponořen a vychutnává si ten klid, pohodu a hlavně nekonečnou dávku optimismu, jimiž na něj působí. Proto bude James Herriot vždy jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů, na něž nedám dopustit.