Poupje diskuze u autorů

Lucku jsem poznala na střední škole, kde jsem ji chvíli učila. Byla to komplikovaná osobnost, ale strašně jsem jí vždy fandila, přestože jsem při ní mnohokrát nemohla stát osobně. To však nevadilo, neboť většinu momentů z knihy jsem s ní prožívala alespoň online.
Popravdě, člověk to všechno zná utržkovitě, z jejích vlastních zpráv a slov a pocitů. Proto možnost si kus jejích života přečíst najednou a na jeden dech jsem si nemohla nechat ujít.
Jsem na ni strašně moc pyšná, možná si ani neumí představit jak. Nikdy bych si nepředstavila, že zmákne dát do kupy knihu, která bude mít hlavu a patu. Zrovna ona, kterou jsem znala jako zosobnění chaosu myšlenek a nápadů :-)
Autobiografický příběh je napsán lehce, plyne jako voda, a rozhodně ne "PROTI PROUDU". Prostě čtení, od kterého se neodtrhnete.

Jediná věc mě mrzí a bohužel ji musím zmínit. Dostat do rukou korektora, který rukopis kontroloval, než šel do tisku, nakopala bych ho do zadku. Protože dle mého soudu se na to prostě vykašlal. A pokud ne, vyhodila bych ho jako zaměstnavatel na hodinu! Neskutečně lajdácky provedená práce.

Na příběhu to však neubírá. Protože i tak jsem zavírala knihu s pocitem, že každý může vyhrát. Nad čímkoli. Jen stačí chtít a nevzdávat se.