R.E.M.
diskuze u autorů
Otázkou je, co znamená pojem "staré pořádky". Kdy nastaly nové pořádky? V každém století a desetiletí můžeme vybrat něco jak subjektivně, tak objektivně pozitivního i negativního. Tradice, zvyklosti patří kam?
Genocidy, války, zatýkání lidí pro jiné názory, mučení vězňů probíhalo v minulém a probíhá i v současném století. To stejné platí pro útlak lidí, nedostatek vody, jídla, hladomor, nedůstojné životní podmínky... Příkladů je na Zemi dost.
Robert Šlachta zcela očekávaně vstupuje do politiky. Překvapil mě jen tím, že vstup oznámil už v lednu.
Byla jsem loni na jeho přednášce, velmi promyšlené. V závěru besedy rozdávali anketní lístky, jak se posluchačům líbila přednáška a k tomu tam byly kolonky s osobními informacemi, podpis a zároveň udělení souhlasu se zpracováním údajů.
Rozhovor: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095426857-interview-ct24/221411033200001-interview-ct24-special/dalsi-casti/6
Připomenu rozhovor s paní Stýblovou. https://www.mujrozhlas.cz/nocni-mikroforum/skalpel-prosim-jsem-napsala-podle-skutecneho-lekare-vzpomina-v-poslednim-rozhovoru
Její kniha Dům u nemocnice patřila v dětství k mým nejoblíbenějším. Skalpel, prosím beru dodnes jako výbornou knihu.
Obě mnou opakovaně čtené.
Náhodou jsem objevila video TV pořadu z r. 1989.
https://m.youtube.com/watch?v=hMtZnoACG2E
Stojí za zhlédnutí.
Nedá mi to, abych nepřidala ještě jeden střípek k informacím o autorovi.
Četla jsem spoustu předmluv a úvodů knih. Některé byly hezké, milé, velmi půvabné, jiné zábavné nebo vtipné. Ale z těch všech se mě jeden text dotkl nejvíc.
Úvodní kapitola ke knize Češi Proč jsme, kdo jsme a jak dál? je výjimečná. P. Koukolík nepotřebuje použít množství kladných superlativ, a přesto, nebo možná právě proto, z jeho slov vyzařuje vřelý, láskyplný vztah k českému národu, lidem a zemi, vyjádřený velmi sympatickým, prostým způsobem.
Jsem si jistá, že to je jeden z nejkrásnějších textů o vlastní zemi, jaký jsem kdy četla a nejkrásnější úvodní kapitola, s jakou jsem se kdy setkala.
Rozhovor s autorem o virech, chřipce, infekcích...
https://denikn.cz/280806/infektolog-viry-budou-lidstvo-ohrozovat-stale-casteji-ktery-bude-tou-sirkou-ve-stodole-plne-slamy-nevime/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
braunerova: Máme různé názory, různá hodnocení, různý přístup ke čtení a knihám. Není to nudná jednolitost. A to je fajn. :)
Vestička: Jsou tu různorodé názory na VV, to je v diskuzi běžné. Přemlouvat tu někoho? Proč? Pár lidí tu věcně upozornilo na chyby a nepřesnosti v románech, jak s těmito informacemi čtenář naloží, je pouze jeho věc. Nevšimla jsem si, že by někdo urážel čtenáře, kterým se VV líbí, spíš to tu schytávají kritici ve smyslu, jak si někdo dovolí napsat negativně kritické příspěvky o oblíbeném autorovi.
PS: Není problém se podívat, co čtou kritici autora a částečně si udělat svůj názor (s vědomím, že tu uživatelé nemají zapsány všechny knihy, které kdy přečetli)..
lidunka1 - zajímavá informace.
O jakou knihu šlo? Předpokládám, že o beletrii.?
braunerova :-)
Navíc osoba současného šéfredaktora má k nezaujatému člověku hodně daleko (bývalý člen Zelených, aktivista, účastník a, pokud si správně pamatuji, i organizátor určitého typu demonstrací...)
ad Jaruš7: Škoda, že ten erudovaný historik nedbá více na historickou přesnost a nepřibližuje kvalitní informace příjemnou formou čtenářům.
Ale uznávám, že i já mám - v určitých slabých chvilkách, ostudnou slabost pro Oldřicha a Světlanu. (Že by to souviselo s tím, že mám ráda i pohádky). :-)))
Jen doplním příspěvek Lectora ohledně poslední věty o náhodách. Když se porovnají informace na profilu autora s informacemi uživatele Autorskýprofil, tak je evidentní, že se jedná o stejnou osobu (stačí se podívat na jméno, příjmení a rok narození). Tzn. že autor má v rámci svého uživatelského profilu sám sebe v Oblíbených.
Jaký byl Karel Čapek... zahradník?
http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/1701280
bubka: To mi zní, že kritizovat mohou jen odborníci, ne prachobyčejní čtenáři.
když uvidím křivě zasazené okno, nemusím být zedník, aby řekla, že práce je nekvalitní. :-)
A pokud by někoho zajímalo, proč jsem přes své výhrady četla Vondruškovy detektivky - postavy Oldřicha a Ludmily mi přijdou roztomilé, Oldřich je takový kladný hrdina (připomíná mi pohádkové postavy o spravedlivém rytíři, soudci) a občas mám potřebu přečíst si právě tento typ "dospělé pohádky".
lukas111 - ad "Proč kritici VV jeho knihy vůbec čtou?"
Asi prvním impulsem, proč vzít jeho knihy do ruky, byla moje mylná představa, že autor jako vystudovaný historik bude historická fakta ctít. Můj omyl byl podpořen i rozhovorem, ve kterém autor tvrdil, že DBÁ na historickou věrnost. Vzhledem k tomu, že šlo o rozhlasový rozhovor, nemohlo dojít k dezinterpretaci toho, co VV řekl (což by mohl být argument v případě tištěného přepisu rozhovoru). To, že VV ",tahá čtenáře za nohu" jsem zjistila až po přečtení knih. Logicky, před čtením jsem nemohla zjistit, že třeba skutečnou historickou postavu vloží o století dřív (místo 14. do 13. stol.) přestože čtenářům tvrdí, jak moc mu záleží na historické přesnosti.
Ano, přiznávám, tento nesolidní přístup mě velmi zklamal. Dobře, pokud chci kašlat na známé fakta, tak čtenářům nelžu, že opak je pravdou.
Dr. Watson - ad k těm ženským postavám - kromě Ludmily, většina žen je popsána jako hloupá, kdykoli svolná padnout mužům do náruče (teda nejen to, ale i pomilovat se) a tak Ota může sbírat jeden "skalp" za druhým a při tom získávat informace důležité pro vyšetřování. Přesněji, některé románové ženy se nechají lehce svést, jiné iniciativně vybízí k milostným hrátkám a bývají až neodbytné, také ochotně prozradí, co ví, neudrží tajemství, jsou hašteřivé... Ten nepoměr vykreslených vlastností žen je výrazně vychýlen k negativním charakterům.
Původně jsem chtěla napsat konkrétní osoby a jejich knižní popis, ale vzhledem k tomu, že už jsem dlouho neměla potřebu přečíst si totálně odpočinkovou detektivku V. Vondrušky, nejsem schopná doplnit románová jména.
Rozhovor s paní Vaňkovou: http://www.knihcentrum.cz/ludmila-vankova-stredovek-je-desivy-ale-srozumitelny
