tygřík2 diskuze u autorů
Kateřině Kadlecové leží paní Morštajnová nějak v žaludku! (Skoro to vypadá, že proti ní něco má.) Tolik zloby a nenávisti, co prýští z článku, na který zde poukazuje Hamec, jsem už dlouho neviděla, snad jen v předvolebních slovních útocích některých politiků na konkurenty. Vzpomněla jsem si na větu, kterou jsem kdesi četla, zněla nějak takhle: kdo umí je umělcem, kdo ví, jak všechno udělat nejlíp, ale neumí, je kritikem. Ono na ní asi něco bude...
Občas není na škodu vstoupit do světa nemožného, nekorektního a bláznivého. Kdo čte Kotletu, čte ho s vědomím, že je to všechno svižná a vtipná psina, která odvede myšlenky od problémů, které člověka v tu chvíli trápí. Nic jiného nám autor nepředkládá (i když občas nějaká ta hláška tne do živého), na nic jiného si nehraje a nic jiného po něm ani nežádám.
Paní autorka mne svým psaním dostala. Mám vždy ke knihám - bestsellerům nedůvěru, protože mne často zklamou. (Čtu je se zpožděním, aby mne neovlivňovaly nadšené výkřiky mých známých.) Jsou ale i světlé výjimky a k nim od teď patří i knihy paní Mornštajnové.
Citlivý, poetický a moudrý autor, který umí pracovat s příběhem i s jazykem tak, že žasnu. Jsem přesvědčena, že se mu chystá místečko v galerii světových klasiků. (Měli by ho číst i lidé, kteří žehrají na mladou generaci, že za nic nestojí.) Místo v ( nejen) mé čtenářské nirváně si získal na věky věků, i kdyby už nikdy nic jiného než Zlodějku knih nenapsal.