Acherontia
komentáře u knih
Alchymisté bez víček
Jiří Riessler
Dostal se ke mně tento originální, drobounký kousek literatury.
Na první pohled zaujme názvem, ilustracemi, žabí velikostí i nevšedním prozaickým zpracováním.
Obojživelní alchymisté posouvají čtenářovo pojetí reality; všechny barvy, vjemy, jako bych se během četby přenesla přímo do srdce tohoto tajemného vědního oboru a spíše než se k němu přiblížila skutečným poznáním, jsem ho vnímala nějakými dříve netušenými smysly.
Rozšiřování možné reality je v knize obsahově zvládnuto bravurně. Mám z toho takové kosmické šupinaté mrazení.
Když jsem si přečetla anotaci knížky a úvodní oslovení, tak jsem se trochu lekla a musela si to přečíst vícekrát, abych pochopila, co se mi snaží sdělit.
Tohle prvotní zmatení předznamenalo můj budoucí problém se samotným mozkovým zpracováním textu knihy a po celou dobu četby jsem se zasekávala a musela se navracet k některým pasážím a číst je znovu, abych rozuměla.
Otázkou je, jestli je to na škodu. Tento poněkud neobvyklý styl pasuje k extravagantnímu tématu i podobě knihy a dodává jí jakýsi realitu překračující šmrnc. Dá se o tom uvažovat i jako o takové výzvě pro čtenářovy smysly, které jsou zkoušeny nejen obsahem, ale právě i stylem!
Nechávám tedy jednoznačné hodnocení podoby autorova psaní otevřené. Přiznám se však, že mně osobně čtenářsky příliš nesedl; narušoval plynulost pochopení textu a to mě zlobilo.
Musím ocenit výbornou souhru mezi textem a obrázky. Autor s ilustrátorkou byli pro sebe stvořeni a mám radost, že jim brzy bude vycházet další kniha a jejich spolupráce pokračuje.
Je to velmi originální a obohacující knížka, která je vhodná pro každého zvědavého čtenáře, který rád okusí výzvu a zamyslí se nad nepřebernými formami vnímání našeho světa.
