adoli adoli komentáře u knih

☰ menu

Gangréna Gangréna Rolf Börjlind

Tentokrát mě příběh až tak nezaujal, ale opět pár příjemných chvil strávených s touhle partou.

23.09.2021 3 z 5


Selfies Selfies Jussi Adler-Olsen

Těšila jsem se na další setkání s Carlem a jeho oddělením Q, ale tentokrát mě případ moc nebavil, zajímavá byla jen linka s Rose.

05.09.2020 3 z 5


Slon pro Karla Velikého Slon pro Karla Velikého Dirk Husemann

Hezký příběh založený na skutečné historické události, o které jsem neměla tušení. Kniha se četla dobře, je dobrodružná i napínavá, ale místy občas překombinovaná a neuvěřitelná. Občas mě vytáčel až příliš současný jazyk, že jsem se musela přesvědčovat, že děj se odehrává opravdu na počátku 9. století. Ale i přesto kniha stojí za přečtení.

17.04.2020 4 z 5


Pod sněhem Pod sněhem Petra Soukupová

Spisovatelku Petru Soukupovou mám ráda, líbí se mi její styl. Nápad dobrý, rodina jede na oslavu otcových narozenin, Proč ne. Ale...jak již někdo psal níže...všechny postavy nesympatické, každá musela mít něco, co druhému vadilo. Všechno se muselo rozebírat a obracet proti původci. Zkrátka ode zdi ke zdi. Vykreslení postav a jejich chování někdy hodně na sílu. První část, jízda v autě, zbytečně zdlouhavá. Ale jazyk a styl má autorka skvělý.

27.05.2023 3 z 5


Čtyři vichry Čtyři vichry Kristin Hannah

Kniha o těžkém životě, utrpení, bolesti. ale také nepochopení. Autorka umí skvěle vystihnout atmosféru (občas jsem snad slyšela skučet vítr, nemohla dýchat a do tváře bodala zrníčka písku), popsat těžký životní úděl svých hrdinů, spíš hrdinek, dokáže vtáhnout do děje tak, že čtenář vše prožívá s postavami, neubrání se slzám. Přesto malinko slabší než třeba Velká samota. Kniha však stojí za přečtení.

27.05.2023 4 z 5


Zlámané kosti Zlámané kosti Angela Marsons

Druhá kniha od autorky a bohužel jí nemohu přijít na chuť. Komisařka je protivná, ale ač o sobě říká, že není dokonalá, je to superžena, která je nejempatičtější na světě, nepotřebuje ošetřit žádná zranění a vždy všechno rozlouskne (já však jako čtenář nikoliv). V knize moc náznaky pro čtenáře nejsou, Kim to však vždy všechno docvakne, přesně ví, kdo je pachatel. Pro mě však teprve nastává záhada - jak na to vlastně přišla? Kim je také pro celý svůj tým absolutní modlou, její spolupracovníci, kteří samozřejmě na střídačku také přijdou na nějakou tu záhadu, jsou vykresleni jako taková trdýlka, na která musí paní komisařka neustále dohlížet a vést je. Příběh samotný mi přišel dost překombinovaný, zbytečně moc dějových linek. Ale dal se. Vrah mě tedy překvapil. Co mi však nejvíc vadí, je příšerný styl. Opakování totožných vět i víckrát v jedné kapitole, snad v každé kapitole někdo po někom "střelil pohledem" (několikrát i střelil úsměv), neustálé obhajování toho, proč je Kim tak tvrdá. A také velmi časté opakování, shrnování toho, co už víme. Jako by čtenář byl malé dítě... Je to detektivka, oddychové čtení, jistě, ale i krimi může určitou literární úroveň.

23.09.2021 2 z 5