ainekarlickova komentáře u knih
První odstavec a... "Wau!" Tato kniha mně upoutala a konečně za dlouhou dobu jsem nějakou knihu přečetla téměř na jeden zátah. Fakt bomba. Je to sice další převyprávění popelky, která už mě nudí, protože je to pořád stejné, ale tahle verze je parádní. Právě se chystám číst druhý díl a doufám, že to bude stejná pecka. Ne-li větší. :-)
Při čtení jsem se doslova a do písmene řechtala smíchy. Problémy s kluky jsou šílené, zvlášť když se to zamotá s drobnou lží. Jsem teprve puberťačka, ale podobný problém jsem měla. Jen nejsem oblíbená, u nás na škole se nekonají žádné plesy a taky mi chybí autovraky, na které bych mohla ze vzteku házet bassebalovými míčky. XD
Příběh krásný a poutavý. Zápletka parádní, ale ne moc vážná, což z knížky dělá pohodové, odpočinkové čtení. :-) Ze srdce doporučuji přečíst.
Opravdu kouzelná kniha, která se čte jako když padá lehký sníh. Odpočinková a zároveň napínavá. Zaujala mně už obálkou a už první kapitola mně uchvátila natolik, že jsem tu knihu už prostě nemohla odložit. Ruština se krásně prolíná mezi ostatními slovy naprosto perfektně. Vřele doporučuji přečíst
Skvělá kniha pro milovníky severu, historie a mýtů. Neil Gaiman je prostě právem legenda.
Druhý díl dělá všechnu čest tomu prvnímu. Přiznám se, že jsem nikdy pořádně nepochopila, co dělají velvyslanci a politici v zahraničí. :-D Tato kniha mi to krásně vysvětlila. XD
Nádherné zpracování pokračování příběhu Serafíny a jejích královských a dračích přátel. V některých chvílích mi naběhla husí kůže a chvílema mi ukáplo i pár slz (chudák Orma). Úchvatný příběh jen utvrdil moji lásku k fantasy žánru. Doporučuji přečíst.
Tuto knihu jsem si koupila jednou v krámku na nádraží, když jsem hodinu čekala na vlak. Taková spontánní koupě. Námět mě velice zaujal a začala jsem doslova hltat slova. Postupně v průběhu 50ti stránek mě začala nudit a knihu jsem odložila. Měsíc na to jsem ji vzala znovu do ruky a začala jsem číst odznova.
Trochu se zpětně nechápu a nechápu ty velice kritické recenze a názory na tuto knihu.
Je to velice, opakují VELICE promyšlený příběh se spoustou významů mezi řádky. Ano přiznávám, že neustálý koloběh každý neocení, ale to neznamená že ta kniha spadá do nižší kategorie. Hlavní hrdina přece nemusí být vždy nebojácný, čestný rytíř na bělostném oři. Je to jiný úhel pohledu na to, jak by mohl vypadat příběh a jak by uvažoval někdo s kým se zrovna nechcete zžít. Autor velmi dobře přiblížil, jak kdysi vypadala společnost, která byla tam či jinde ve válce. Dnešní člověk by si něco takového měl uvědomit a být vděčný že nic jako válku byť jen jedinou nemusel zažít.
Kniha Tři mince pro Charona je dobrá kniha. (Jen na ní musí mít člověk žaludek.)
Úchvatná kniha o knihách. A jelikož jsem knihomol, tuhle knihu jsem doslova hltala. Dvě časové linie na mě udělaly dojem. Člověk se zžije jak s Endymionem tak s Blakem. Děj byl tak poutavý, že jsem na chvíli zapomněla na smutnou realitu, která mně v tu dobu tížila. Pravda, bylo to o malých dětech, což občas trochu pokulhávalo, ale i tak jsem se do této knihy bez řečí zamilovala. Samotná "Poslední Kniha" byla postava sama o sobě. K tomu jsem se naučila něco málo o tiskařské historii a díky slovům jsem se podívala i do Oxfordu, kam se chci jednou podívat.
Za jediný rok jsem se k této knize dostala už čtyřikrát a s chutí ji čtu popáté.
Knihu jsem vzala do ruky kvůli té palmě na obálce. Trochu hloupý důvod, ale fascinuje mě Brazílie a její barvy. A vše, co jenom zavání touhle jihoamerickou zemí, doslova lovím. Kniha na mě občas působila jako mrazivá detektivka s nádechem exotiky. Vera byla plná něčeho, co mně zaujalo. Nevím přesně co, ale její nevijasněná minulost mě poháněla přečíst každé další slovo a odkrýt všechnu prýštící energii, co skrývá. Love story v příběhu byla záhadná a naprosto kouzelná. Opravdu úžasný příběh.
Miluju famtasy a miluju draky. A do této knihy jsem se zamilovala úplně stejně. Nápad úžasný, prostředí parádní, příběh úchvatný, státní záležitosti propracované do detailu :-) . Nové postavy polodraků... ještě jsem je nikde neviděla a originálnější postavy zřejmě nikde už nenaleznu. Rachel Hartman má mou úctu všemi směry. :-)
Velmi zajímavá a poutavá knížka. Když mi ji moje sestra dala k narozeninám, doslova hladově jsem ji četla. Hrozně moc mě zaujala, ale když jsem v knížce postupovala dál v ději, už mi to tak parádní nepřipadalo. Některé scény byly dost zvláštní a ulítlé. Když jsem překročila přes polovinu, začala jsem vždycky po pár stánkách či odstavcích na pár vteřin vždy zaklapávat knížku a šrotovalo mi v hlavě, co se tam právě událo. Občas jsem si říkala "WTF?" nebo "To je divný", ale nedokázala jsem přestat číst. I přes ty zvláštní výkyvy v ději a nerozhodnou hlavní hrdinku byla kniha sakra dobrá. Trochu jiné, složitější čtení pro vytrvalejší čtenáře. Na sci-fi a coby-kdyby-v- budoucnosti moc nejsem, ale příběh se mi celkem líbil a nemůžu se dočkat pokračování. :-)