aktijnov komentáře u knih
Na knihu mě navnadily příznivé komentáře v různých skupinách na sociálních sítích, ale jsem z ní zklamaná. Jsou tam občas nádherné pasáže, kdy člověk sní s otevřenýma očima, ale zbytek textu je spíš ztracený čas.
Smutné a depresivní čtení. Obdivuju sílu, kterou v sobě musela nalézt, aby to napsala...
Doplnění informací o české literatuře. Některé věci jsou zde zpracovány podrobněji, jiné naopak opomenuty. Je to ale spíše oddychové čtení - učit se z toho moc nedá.
Oddychovka, která mi v některých pasážích mluvila z duše.
Čtení nám (mě a synovi) trvalo celé prázdniny, ale nakonec dočteno. Příběh velmi jednoduchý. Syn byl nadšený z velkých písmen, ale nejvíce ho fascinovaly fotografie planet.
Jsem zklamaná ze stylu, kterým je tato knížka napsaná, ale jako životopisný dokument je to docela zajímavé.
Některé pasáže nádherné. Plné moudra a úsměvů...
Po dlouhé době jsem zase s knížkou od pana Vondrušky spokojená. Příjemné odpočinkové čtení na prázdniny...
Bohužel nedočteno. Na začátku velmi zajímavé, později poněkud nepřehledné. Rozhodně bych se z této publikace učit nechtěla!
Kdysi se mi to hrozně líbilo. Teď s odstupem času jsem v knížce už to kouzlo nenašla...
Autor má můj obdiv. Píše o době notně vzdálené, a přesto jsou tam místa, která platí i dnes. "Předsudky, příchylnost k rodině, zvyk poslouchati, strach z neznámého - to je ta kouzelná čára, kterou nedovedly překročiti ženy... - tenkrát i dnes - a přece, nač narážely? Na pouhé nic..."
Tato kniha mě zrovna nenadchla. Oproti Putování za švestkovou vůní nebo Dětským etudám mi tam chybí Aškenazyho situační a jazykový humor. Ne, že by tam nebyl, ale asi v menší míře, než v těch dalších knihách.
Vrátila jsem se ke knize podruhé. A stejně jako v předcházejícím případě mi učarovala krajina i celý příběh. Láska, nenávist, pomsta, strach...
Drsné, smutné, beznadějné, silné. Ale rozhodně stojí za přečtení.
Bohužel nedočteno. Předmluva skvělá, ale dorazila jsem jen na stránku 200 a na víc nemám sílu....
Teď, když dlouhá léta žiju v kraji, o kterém píše, asi těm básním rozumím trochu lépe. Některé jsou plné kouzla, zmaru a beznaděje...
Krásné a fascinující... Hrabala jsem četla dávno a jeho texty se mi vůbec nelíbily. Asi k tomu musí člověk dozrát...