alena3056 komentáře u knih
Moc jsem se na tuto knihu těšila, protože Dům v blankytně modrém moři byl prostě úžasný. A teď čtu tento, tak jiný a přece velmi podobný, příběh. Příběh je jiný, ale ty pocity, které po sobě zanechává, jsou stejné... klid, láska, moudrost, lidskost... nacházím se v polovině knihy a perou se ve mně touha číst rychleji a vědět, jako to všechno dopadne, s touhou číst naopak pomalu, jen po kouskách, aby mi ten krásný pocit vydržel co nejdéle... Snad se brzy dočkám dalšího překladu a pak dalších a dalších a ještě hromady knihy od TJ Klune.
Dávám plný počet bodů, protože kdybych nečetla Harryho Pottera, tak bych příběh hodnotila jako velmi povedený, poutavý a čtivý. Ovšem, jak už napsala spousta lidí přede mnou, je to Harry Potter jako vyšitý. Takže od třetiny knihy už jsem přesně věděla, jaký druh události můžu očekávat dál a nutno říct, že jsem se nespletla ani jednou. Trošku mi přišla škoda, že Tomáš nezůstal na Písečnici a raději se nerozvíjelo dobrodružství v prostředí dolů to mohlo být velmi zajímavé a napínavé.
Předchozí dvě knihy byly krásné, smutné a moudré zároveň. Tato byla jiná... o postavách bylo již napsáno hodně a s většinou souhlasím, měla jsem je ráda všechny, každý z nich má své kouzlo. I ten příběh byl opět zajímavý a nutil k zamyšlení, k úsměvu i k slzám. Vlastně by i tato kniha byla dokonalá nebýt jedné, pro mě naprosto nepochopitelné a zybtečné, skutečnosti narážky sexuálního charakteru. Nebýt jich, mohl to být klidně příběh, který bych doporučila větším dětem. Nevadí mi vznikající romantický vztah Vica a Hapa, dokonce ani Modrá víla, kteří nemají jasno v tom, kdo jsou. To vše patří do příběhu a je to v pořádku. Ale už část o Rambově "trubičce" mi přišla tak moc zbytečná a rušivá... a bohužel jich tam bylo víc. Škoda.
Proč? Celou dobu jsem přemýšlela, jestli se někdo nespletl, protože to přece nemohl napsat pan Vondruška!