AspiringReader komentáře u knih
Titul Jméno růže, napsán rukou Umberta Eca, jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. Musím uznat, že to stálo za to. Kniha je úžasná detektivka, propletená křesťanskou historií a místy zdlouhavými filozofickými pojednáními. Každopádně, kniha vás v napětí udrží, i přes místy zdlouhavé úseky, v nichž se laik nemusí dobře orientovat.
Samotné vykreslení hierarchie v opatství a orientace v postavách je zde velmi jasná a pochopitelná. Co se týče stránky detektivní, napětí je zde velmi dobře vykresleno, takže při pasážích, kdy Vilém s Adsonem pátrají v útrobách knihovny nebo při dedukcích ohledně vraždy, je kniha velmi poutavá a jen tak jí neodložíte stranou.
Jak už jsem řekl, v rámci náboženské a filozofické stránky je kniha nesmírně obsáhlá, můžeme zde vidět odkazy na Akvinského či jeho odpůrce Rogera Bacon apod.
Když vezmu v úvahu všechny tyto aspekty, musím konstatovat, že toto dílo nemá ve světě literatury obdoby a pro vás všechny, kteří čtete tento komentář, vřele doporučuji.
Poslední království je vskutku zajímavá kniha a dlouho jsem nevěděl, jaké k ní mám zaujmout stanovisko. Co se týče samotné knihy, je velmi čtivá a poutavá.
Z hlediska příběhu mi místy vadila neúplná historická přesnost, zejména u rodinných vztahů Ragnara Lothbroka. Pokud ale odložím svůj skeptický pohled ke knize, musím konstatovat, že příběh je dobře podložen tehdejšími společenskými vztahy, také dobře znázorněný rozpor mezi Sasy a Vikingy (rozpor i v samotné hlavní postavě) a je zde výborně poukázáno na problémy, s nimiž se musela, tehdejší anglosaská společnost potýkat během vpádu Seveřanů.
Velmi se mi líbí pohled hlavní postavy - Uthreda na tento chaos a musím říct, že jsem se málokdy v knihách setkal s tak rozporuplným hrdinou, jenž myslí především na své vlastní dobro. Také se velmi dobře, skrze svůj prozíravý pohled na svět, orientuje v intrikách vládců a v neposlední řadě se vyznačuje skvělým strategickým uvažováním.
Považuji tuto knihu za velmi čtivou a ideální pro lidi, kteří si rádi čtou podobné středověké romány a libí se jim rozporuplné postavy, avšak pro obeznámené lidi s přehledem ve sféře severských výpadů či severských ság, je kniha méně vhodná. Samozřejmě však záleží na gustu člověka.
Prvotní literární počin z pera Matěje Balgy, českého cestovatele, aspirujícího filozofa a člověka odvážlivého natolik, že sjel divoké pralesní řeky jižní Ameriky na obyčejném kajaku. No považte!
Z celkového souhrnného hlediska jde o jednoznačně mistrovské dílo. Prolíná se zde životní filozofie pana Balgy, kterou zahaluje do hábitu cestovatelského vyprávění. Člověk by to mohl číst neustále dokola. Jsou zde skryty životní pravdy, které v kontrastu s nekončící cestou nabývají dynamičnosti.
Obzvláště zajímavý je finální souhrn a zamyšlení, kdy autor přichází se faktem, který říká, že vše v životě pracuje na cyklické bázi, ačkoliv jediné, co se progresivně mění a vyvíjí je náhled na tyto události. Vyrukuje s tvrzením, že díky cestě tohle vše pochopil a já mu to plně věřím, neboť společně s onou cestou máte možnost sledovat progres vypravěčova vlastního myšlení.
Zdali máte zájem o filozofické dílo, kde se snoubí cestovatelská tématika a pomyslné hledání sama sebe skrze nepohlcující prales a nekonečné duny písku, pak je to kniha stvořena právě pro vás.