BarunkySvět komentáře u knih
Malý princ, má nejoblíbenější knížka. Když jsem ji četla poprvé, byla to pro mě jen pohádka. Četla jsem ji podruhé a nad určitými pasážemi jsem se začala pozastavovat. Knížku jsem četla potřetí a stále více hlouběji jsem nad ní začala přemýšlet. Četla jsem počtvrté a opět jsem si začala uvědomovat, že mi stále přináší nové myšlenky a otázky. Už se těším, až knihu otevřu popáté.
Líbil se mi způsob psaní ,,pod ledovcem". Kdo knihu pochopí, pět hvězdiček dát musí.
Bohužel, přečetla jsem dvě stránky a stačilo. Za mě ne.
Skvělý začátek, kniha mě ihned chytla. Někde v polovině jsem bohužel ztratila nadšení a zdálo se mi, že je to stále to samé dokola. Po pár dnech jsem si vzala opět knihu do ruky a druhou polovinu přečetla během pár hodin. Konec bych čekala vypracovanější, ale v konečném hodnocení, je to skvělá knížka a doporučuji si ji přečíst a nahlédnout tak do světů lidí se schizofreníí :-)
Válečné romány mě nikdy nebraly, kamarádka mi řekla, že tento přečíst musím. A rozhodně to chyba nebyla, knihu jsem přečetla během dvou dnů, napínavé a mrazivé čtení.
Když jsem začala číst, myslela jsem, že tuto byť krátkou knížku nedočtu. Hlavním důvodem bylo asi nářečí, na které jsem si postupně zvykla a asi v po první třetině mě knížka chytla a jsem ráda, že jsem ji nakonec dočetla. Její konec stojí za to.
Johna Greena miluji, ale tato kniha byla bohužel slabší. Čekala jsem více.