blonďatá.luc
komentáře u knih
Krev za krev
Victoria Selman
Už z počátku mi při čtení pořád vyskakovalo srovnání s Loutkovým divadlem, protože byť byly knihy hodně odlišné, pár podobností jsem našla. Začátek mi přišel takový zmatený, opět jsem měla problém začíst se. Navíc mě trochu mátlo střídání vypravěčů, které nebylo například v záhlaví označeno. Za úplně nejlepší považuji střed knihy, kdy se rozjela hra na kočku a na myš, a já se nemohla odtrhnout ani na okamžik. Celý příběh je doplněný krátkým vyprávěním z minulosti, které čtenáře do příběhu ještě hlouběji ponoří. Ziba, hlavní hrdinka knihy, byla rozhodně zajímavá - a doufám, že se s ní v nějaké další knize setkám. Oproti tomu Řezník mi byl těžce nesympatický - byl to pořádný záporák! Trochu mi připomínal Jokera. Bohužel, hlavně ke konci, mi přišla kniha trochu zbytečně natahovaná - hlavně když jsme Řezníkovu identitu odhalili někdy ve 2/3 knihy. Taky mě trochu trápilo to náboženské smýšlení, které se v knize často objevovalo - ovšem je dost jasně vysvětleno, proč v knize je. Knihu jako celek považuji za takový lehčí nadprůměr ve svém žánru, který ale stojí za pozornost - zejména kvůli vidině dalších dílů, které by mohly být ještě zajímavější.
Temnota
Ragnar Jónasson
Nebylo až tak těžké se do knihy začíst (bylo to docela příjemně psané a stránky rychle ubíhaly), ale hlavní hrdinka mi tolik vadila - místy jsem z ní šílela! Seniorka řešící podivnou smrt, bez parťáka (byť pracovala pro policii), samo sebou ji všichni nesnášeli, ona ale geniálně postupuje v řešení, svědci si i po roce pamatují spoustu detailů ... Navíc se příběh odehrává během tří dnů (myslím), ale ona během toho změní svůj postoj k životu - z ničeho nic, bez zjevného důvodu. Taky jsem moc nepochopila, proč je tam dějová linka z minulosti - když pro samotný příběh to až tak důležité nebylo (možná jen jedna pasáž). Naopak velmi oceňuji linku popisující, co se před rokem odehrálo - která to čtenářům pěkně postupně osvětluje (spolu s tím, jak to hlavní hrdinka řeší). Takový konec, jaký kniha má, jsem svým způsobem očekávala - ale stejně mě překvapil. A byť mi přišel prolog absurdní, trochu to můj dojem z knihy vylepšilo.
Je to jinak, mami
Tamara Tainová
Nemůžu této knize upřít čtivost, i když některé pasáže a potom ke konci i celá kniha mě příliš nebavily. Hlavní hrdina si nezískal mé sympatie a vlastně se mi docela těžko hledá postava, kterou bych si v knize oblíbila. Našlo se v knize pár momentů, které mě pobavily, ale moc jich nebylo. Spousta situací mi přišla spíše nucená a nebo z pohledu čtenáře i očekávaná. Samotný konec knihy mě otrávil a posunul mé hodnocení knihy o stupínek níže.
Poslední
Alexandra Oliva
Od knihy jsem neměla velká očekávání, možná právě díky tomu mě překvapila. Hlavní hrdinka je zajímavá. Nedá se říct, že bych si ji oblíbila, ale většina jejích činů lze pochopit - měly logická odůvodnění. Na druhou stranu ostatní účastníci mě nezaujali skoro vůbec, pomocí přezdívek jsem si je alespoň pamatovala, ale když do toho později začali plést jejich jména, měla jsem v hlavě úplný zmatek. Z počátku se mi kniha četla špatně, postavy se mi pletly, moc jsem nerozuměla ději a celé mě to moc nebavilo. Časem, až se děj posunul a začalo přibývat akce, mi řádky začaly rychle ubíhat před očima. Samotný konec knihy mě mile překvapil a skvěle zakončil celý příběh. Teď po dočtení jsem ráda, že jsem si knihu koupila a mám ji doma - považuji ji za takový nadprůměr mezi thrillery a vám ji vřele doporučuji, s podobným zpracováním tohoto téma jsem se totiž ještě nikdy nesetkala.
Náš manžel
Jo Jakeman
Tak z této knihy jsem zklamaná, čekala jsem skvost a dostala jsem průměr. Hlavní hrdinka si nezískala mé sympatie, bohužel ani ostatní postavy. Celý ten "souboj" mezi nimi mi přišel přitažený za vlasy, nejvíc mi ovšem vadil styl psaní - ten mi z nějakých záhadných důvodů vůbec nesedl. Na druhou stranu některé pasáže se mi moc líbily a byť konec nebyl nic moc, považuji knihu za takový průměr - pokud ale nečtete psychologické thrillery pravidelně, doporučila bych vám sáhnout spíše po jiném titulu.
Nejkrásnější - Příběh Levany
Marissa Meyer
Chyběly mi mé milované postavy, ale bylo zajímavé dozvědět se, kde se Levana vlastně vzala - umožnilo mi to lépe pochopit její činy, ale neznamená to, že bych ji začala mít ráda.
Jen jeden rok
Gayle Forman
Tento díl byl o něco málo slabší než díl předchozí, přesto jsem si čtení skutečně užila. Willem je kluk, do kterého by se pobláznila nejedna holka (což je v příběhu skutečně vidět) a to je možná právě to, co mě na něm tak vytáčelo - jak je bral, i když myslel na jinou (moc to vztahuju na skutečný život, jak bych takového kluka nesnášela). Konec knihy si mě ale získal, čekala jsem kde co, jen ne to, co jsem vlastně dostala. Pokud váháte, vřele tuto sérii doporučuji - obzvlášť jako čtení na dovolenou nebo před dovolenou, protože chuť cestovat při čtení zaručeně dostanete.
Ten, kdo odešel
Lucy Dawson
Další zklamání, v poslední době je jich nějak moc na můj vkus. Na knížku jsem se po přečtení knihy Milenka mého muže neskutečně těšila, bylo to něco takového jiného, zajímavého, čtivého. To bohužel nejde říct o této knize. Přišlo mi, že děj téměř neexistuje a i když to je spíše takový společenský román/román pro ženy, čekala jsem, že tam těch komplikací bude více, že to bude například více vyhrocené nebo alespoň lépe popsané. Přesto si kniha 3* zaslouží, protože místy byla čtivá a to finále mě docela překvapilo (i když mě úplně neoslnilo) - jen bych ocenila o pár stránek více, třeba nějaký epilog o rok později nebo něco podobného.
Podělaným navrch
Becky Albertalli
Čekala jsem něco úžasného, nezapomenutelného ... Zhruba první třetina knihy mi neutíkala, pak se to zlepšilo, přibývalo vtipných a zajímavých dialogů. Pak vše vygradovalo do momentu, kdy jsem se na knihu dokonce usmívala. No a pak přišel samotný závěr díla, který bych nejraději značně zkrátila, protože mi zcela narušil to kouzlo (ale asi tam byl potřeba). Možná mi kniha nesedla kvůli hlavním postavám, které si nezískaly mé sympatie - naopak se mi víc líbily postavy vedlejší (obvzlášť mužské - jo, řadím sem Willa s Reidem ♥ ). Nakonec bych to teda ohodnotila jako takový nadpůrměr.
Čemu jsem věřila
Huntley Fitzpatrick
Po knize "Můj život u sousedů" i druhém díle jsem měla vysoká očekávání a možná právě proto jsem z knihy lehce zklamaná. Ano, Cass je prostě božský - ale není až moc božský? Nemám ráda, když jsou hlavní hrdinové po všech stránkách dokonalí, bezchybní - jako sem tam to jde odpustit, ale v tomto případě opravdu ne. Musím ale říct, že postavy jsou opět sympatické a kniha tak utíká, že budete na konci a ani pomalu nebudete vědět jak. Neočekávejte ale žádný zásah do srdce nebo umělecký zážitek, maximálně začnete přemýšlet nad svým vlastním vztahem a zda se váš miláček tak taky někdy choval - tak dokonale zamilovaně.
Bez jablka
Miloš Říha
Můžu s klidem říct, že vás kniha pobaví - je dokonce pravděpodobné, že se v některých kapitolách najdete. Nečekejte ale žádné velké objevy, kniha s humorem přináší náš každodenní život, o kterém si myslíme, že ho dobře známe.
Kluk mého srdce
Huntley Fitzpatrick
Druhý díl mnohdy nedosahuje kvalit dílu prvního a v tomto případě se to bohužel potvrdilo. Nemusíte ale zoufat, vyklubal se z toho zajímavý příběh. Nečekala jsem, že se autorka rozhodne vyprávět příběh ze střídavého pohledu hlavních hrdinů, ale rozhodně to byl dobrý tah. Tim i Alice v průběhu knihy předvedou, co vlastně dokážou a co v nich všechno je, takže o nečekané situace není nouze. Mrzí mne, že více prostoru nedostali Sam a Jase z prvního dílu, ale na druhou stranu víc prostoru pro ně by možná škodilo samotnému příběhu. Dávám zasloužené 4* a mohu doporučit jako odpočinkovou četbu na klidný večer.
Dřív než půjdu spát
S. J. Watson
Kniha, která vám nedovolí usnout dokud ji nedočtete. Kniha, od které se nedá odtrhnout ať se člověk snaží sebevíc. Navíc když si myslíte, že máte jasno, kniha vás překvapí. Myslím, že při čtení této knihy nuda nehrozí ;)
