bookbug_cz komentáře u knih

Nedávno jsem v nějakém filmu potkala hrdinku, která utnula randění s klukem jen proto, že neznal jména všech tří sester Brontëových. Zajímavá selekce případných nápadníků, to vám teda povím! Láskou k těmto výjimečným sestrám oplývá i autorka Bella Ellis, která se jim rozhodla věnovat téma své knížky. Nastudováno má prostředí doby, ve které sestry žily, způsoby a zvyky, a nakonec samozřejmě i charaktery všech tří dam. Nemůžeme vědět s jistotou, jaké byly, jak vystupovaly a co se jim honilo hlavou, nicméně jako téma knihy dost originální a já se na knížku upřímně těšila. Romány jako Jana Eyrová nebo Na větrné hůrce zanechaly hlubokou stopu v mé romantické duši, i když se v nich objevovaly strasti, bolesti, bída i hlad.

Sestry Brontëovy žijí se svým otcem na malé venkovské farnosti a daří se jim docela dobře. Každá z nich už má za sebou nějaké životní trápení a evidentně všechny čekají na nějaké nové životní vzrušení a dobrodružství. A to se také brzy objeví! Z Chesterovy usedlosti je unesena mladá žena, matka dvou dětí, která se svým manželem evidentně neměla až tak růžové soužití. Okolnosti jejího zmizení jsou opředené záhadou, a tak se sestry vydají zjistit pravdu. Pod záminkou trvajícího přátelství s jejich služebnou se dostanou do domu a začnou shromažďovat veškeré důkazy. Alespoň ty, které podle nich důkazy jsou.

Celý příběh je psán současným jazykem, ale lehké jazykové ozdůbky tu najdeme. Autorka se snažila přiblížit tehdejším způsobům i v psaném projevu, ale trápit se tím nebudete. Pokud nejste zvyklí číst romány 19. století, vůbec to nevadí, styl psaní je oproti jejich textům dost zjednodušený. Skrz autorku poznáváme rozpolcené duše nejen dívek, ale i jejich bratrance, nakonec i pana Chestera a jeho zmizelé ženy.

Jedná se o příjemný detektivní příběh z 19. století, bát se určitě nebudete. Autorka napětí udržuje v pozvolném duchu, ve kterém odkrývá tajemství všech zúčastněných. Plný počet hvězdiček nedávám proto, že mi tam přesto všechno něco chybělo. Mé srdce by asi chtělo víc poznat srdce těchto tří zajímavých spisovatelek.

16.09.2022

Lehké romantické příběhy jsou pro letní měsíce jako stvořené. Knížka, kterou sbalíte s sebou na výlet, dovolenou, nebo jen tak doma na zahradu, by ale měla splňovat několik pravidel. Musí být lehce čtivá, romantická (ale ne příliš slaďoučká) a s miloučkým příběhem bez těžkých depresivních témat. Tak to mám ráda já.



Královna šťastných katastrof slibuje už svou obálkou správné odpočinkové čtení. Příběh se točí kolem života mladé Kate Sweetové, která se živí jako organizátorka naprosto famózních svatebních úřadů s tzv. mega momentem na konci. Svými eventy je již celkem známá a své povolání bere doslova jako poznání. Proto je občas nešťastná z reakcí jejich rodičů, kteří si ze své dcery přáli mít úspěšnou lékařku. V jednu chvíli jí ale z programu vypadne jedna velká zakázka a ona má tak čas vypomoci své přítelkyni, která pracuje ve vydavatelství a potřebuje zorganizovat velkolepé uvedení nové hororové knihy slavného spisovatele Draka Matthewse. A tak se vydává za ním do jeho sídla.

Příběh je protkán celou řadou vtipných momentů a zajímavých situací, u kterých jsem se opravdu ze srdce zasmála. Nicméně chemie mezi hlavními hrdiny byla trochu zvláštní. Prakticky od první minuty ze sebe byly paf, citový vývoj byl na mě až prudký, a to se tam ve výsledku nic extra nestalo.

Každopádně jako letní čtivo mohu doporučit, neboť stránky vám uběhnou opravdu rychle, udělá vám to dobro v duši a odpočinete si. Líbí se mi námět se spisovatelem hororových knih, dost to tu klišé romantickou stránku okořenilo.

11.08.2022

Máme tady druhý díl série Půlnočních kronik a tentokrát se psaní ujímá moje oblíbená Laura Kneidl. Kdo má rád romantické příběhy, pak toto jméno určitě zná. Laura má neskutečně čtivý styl psaní, propracované romantické linky a příběhy plné emocí. Ani tady tomu nebylo jinak, i přesto, že se nejedná o čistou romantiku. Krvavá magie je totiž fantasy příběh, ve kterém je ale dominantní složkou právě romantika. Musím přiznat, že mě první díl této série docela zklamal, ale u mě je problém to, že mi nesedí psaní B. Iosivoni, takže do Krvavé magie jsem nakonec šla, a s velkou radostí.
Tentokrát se s lovci upírů přesouváme do nádherného a magického Edinburghu, ve kterém své nebezpečné povolání vykonávají Cain a Warden. Mladá dvojice se před časem rozešla ve zlém, a tak k sobě prvně musí znovu nalézt cestu. Warden už celé tři roky pátrá po králi upíru Isaacovi, který mu pravděpodobně zabil otce a zranil matku tak, že je již celé roky v kómatu a naděje na uzdravení jsou takřka mizivé. Cain jeho bolest, která ho ochromuje a díky které prakticky denně hazarduje se svým životem, pochopí až tehdy, když sama přijde o svého spolubojovníka Julese a touha po pomstě ji zcela sžírá.
Knížka je plná nádherných romantických momentů, ale i tíživých emocí. Nebudete ochuzeni ani o pár akčních bojových scén či vysvětlení tohoto nevšedního fantasy světa, který je zasazen do toho našeho, moderního…Chemie mezi hlavními hrdiny mě bavila a kupodivu nebyla vůbec pitomá. Pro svá jednání měli oba dobré důvody a po celou dobu jsem jim opravdu fandila.
Pokud máte rádi romantiku s nádechem fantasy, tato kniha pro vás může být ta pravá. Můžu s klidnou duší doporučit.

11.05.2022

Často se mě někdo ptá, jak jsem přišla ke čtení. Ano – velmi zajímavá otázka, ale občas od někoho přiletí a já pak přemýšlím, co odpovědět, aby se to co nejvíc blížilo pravdě.
Ke knihám jsem měla vřelý vztah už od malička, ale opravdová smršť přišla až s Lenkou Lanczovou a jejími romantickými knížkami o dospívajících děvčatech. No a pak – jednoho dne – přišla vlna fantasy sérií. Kromě Upířích deníků a Vampýrské akademie se do mého hledáčku zájmu dostala i série Škola noci, která mi v tu dobu, kdy jsem byla young adult, připadala skvělá.
Před pár týdny u nás vyšla nová série od tohoto autorského dua, a tak jsem se rozhodla, že vyzkouším a nostalgicky přejdu do svého já před patnácti lety. Sice jsem neměla nějaká vysoká očekávání, ale i přesto jsem byla mírně zklamaná. Styl psaní jako takový mi přišel v pohodě, stránky ubíhaly rychle a lehce, do čtení jsem se nemusela nijak zvlášť nutit. S příběhem to je ale trochu něco jiného. Na mě tam byla místy dost velká nuda. Na začátku (i když až po desítkách stránkách) při rituálu přijde o život dívčina matka Abigail (holky jí říkaly jménem, podotýkám…) a dívky mají za úkol zjistit, co se při obřadu zvrtlo. Kouzlilo se, objevil se i rituál, vysvětlení světa kouzel se mihlo, ale čekala jsem víc. Holky čarodějky mi k srdci příliš nepřirostly, jejich chlapci byli zkrátka chlapci. Co mě bavilo, tak proměna jejich kočky v dospělou ženu, která byla velmi často plná humorných situací.

09.05.2022

Tak tu máme další přečtenou romantiku, ale tentokrát se vracíme do německé stáje toho nejlepšího, co nám může dát. Laura u mě obsadila třetí příčku už se sérií Nedotýkej se mě, a to stále platí.

Takhle kniha navazuje na první úspěšný díl Někdo nový, který měl kromě romantické linky i nevšední zápletku. Bylo to něco nového, co jsem já osobně ještě nikde nečetla, a tak jsem byla příjemně překvapená.

Někdo jiný se věnuje vedlejším postavám prvního dílu Cassie s Aurim, kteří jsou sice spolubydlící a přátelé, cítí k sobě něco víc než je přátelství, ale ani jeden si to není ochoten přiznat. Oba milují fantasy, vytváří si vlastní cosplay a jsou fanoušky Pána prstenů. Jenže Auri je taky populární hráč univerzitního fotbalu – což je úplně jiný svět, než ten, který sdílí s Cassie. Před svými spoluhráči své koníčky ohledně fantasy literatury skrývá a tyto dva světy striktně odděluje. A to je to, co Cassie nejvíc bolí. Vědomí toho, že se za ni Auri prakticky stydí, ji rve srdce. A mě vlastně taky! Mrzelo mě, jak se Auri chová ke Cassie, jak se ostatní lidi kolem nich chovají k Aurim. Mrzelo mě, že se Cassie nedokázala víc sebrat. Je to typická introvertka, což na druhou stranu dokážu pochopit, neboť mám kolem sebe stejně smýšlející lidi. Trochu mi vadily rozumy Juliana a Mikey, ale naštěstí nebyly časté.

Příběh se četl skvěle, za den dva máte přečteno. Ale po přečtení mám zkrátka pocit, že na rozdíl od předchozího dílu série, mi tady chybělo to wow. Nějaká supr zápletka či odhalení. Příběh byl čtivý, plný humorných i romantických scén, takže za mě rozhodně žádné výrazné zklamání. Přesto si myslím, že to rozhodně není autorčina nejlepší kniha.

04.04.2022

Moje úplně první setkání s Nicolou Yoon a dopadlo skvěle! Young adult romantické čtení s kapkou fantasy mě chytlo od první stránky, i když styl psaní trochu jednodušší, než na co jsem zvyklá. Sledujeme zde příběh mladičké Evie, která si prošla strastmi spojenými s rozvodem rodičů, který nebyl úplně jednoduchý a harmonický. Jak by taky mohl, když důvodem k rozpadu milující rodiny byla otcova nevěra. Zlomená srdce a zmařené naděje na šťastný rodinný život dívčino srdce uchopily křečovitě a těžce, až tak, že má v životě ohledně lásky jasno. Každá láska skončí tragédií.

Až jednou tato dívka nalezne knížku se vzkazem s prosbou o její navrácení do tanečního studia La Brea Dance. Poněkud zajímavá knížka v sobě skrývá mnohem víc, než jen vášnivá slova. Evie má pocit, že ji postihují halucinace. Když se totiž před jejíma očima některá dvojice políbí, ona okamžitě uvidí celý jejich příběh. Od prvotního seznámení, přes harmonické začátky až po bolestivý rozchod. Tato fantasy linka mě překvapila a dá se říci, že i potěšila. Každopádně jí tato vyobrazení moc nepomohla změnit názor na lásku a její tragické konce. Evie chce vrátit knihu jejímu majiteli, ale nakonec – řízením osudu – se do studia vrací na taneční lekce. A seznamuje se s tajemným X.

Miluju styl knížky, kdy jsou psány krátké kapitoly a je zde užita ich forma. Takže u této knihy jsem byla spokojená, jak je vystavěná, citově zabarvená a emočně napumpovaná. U jednotlivých scén jsem se usmívala, někdy se mi i sevřelo srdce. Zkrátka emoce pracovaly na plné obrátky, a tak to má být. Jako byste vzali vážná témata, fantasy a vášnivou lásku a hodili do mixéru.

Knížku jsem si mohla přečíst jako eknihu díky projektu humbook a jsem vděčná. Doufám, že bude vidět a najde spoustu dalších čtenářů, kteří ji budou milovat i nenávidět. Protože nic lepšího není.

30.03.2022

Tak nebudu si tu hrát na nějakou vyšší třídní, že jo. Erotickou literaturu si zkrátka taky občas přečtu a nemám z toho žádné výčitky. Když vyšla Namfomanka, říkala jsem si, že si ji přečtu a trochu si od života odpočinu. Jenže! Tohle byla opravdu smutná erotika. Sledujeme zde osobní zpověď Anity, která se od dětství ve svém životě prakticky plácá a neví, co s ním. Otec jí zemřel při nehodě, když vezl do porodnice Anitinu mámu. Narodila se tak do rodiny plné smutku a nevyřčených výčitek. Anita jako dítě zkrátka musela cítit, že ji každý v rodině bere jako důvod smrti otce a následně i matky. Ta spáchala sebevraždu a ona tak zůstala na výchovu u dědy. Chápu, že to dětství neměla úplně lehké, ale na druhou stranu ji nikdo netýral, měla kde spát a nemyslím si, že by ji děda nemiloval. Anitino hrozné chování k dědovi a posléze i k tetě jsem nedokázala úplně pochopit.
Pravdou je, že jsem nad jejím chováním neustále kroutila hlavou. Byla na všechny neskutečně sprostá, chovala se jako fracek, každého hodného, kdo do jejího života chtěl vkročit, ihned vypudila. Našla si kamarády, kteří jí ubližovali. Nymomanii neměla od narození, takže jsem to její chování nebrala jako důsledek zlého osudu. Jak šel čas a s ním i celá kniha, měla jsem pocit, že čtu něco jako její „sexuální deník“. Bez nějakého většího významu či dokreslení situací sledujeme to, s kým spí, kde, jak, ale žádné PROČ nedostáváme. A tak to šlo většinu knihy. Normálně bych si tu erotiku i užila, ale tady to nebylo nic vzrušujícího. Chvílemi mi bylo Anity líto, ale po většinu času jsem měla spíš negativní pocity vůči ní. Léčbu vzdala snad při prvním sezení, neměla problém si to rozdat s otcem dětí na záchodcích v restauraci, kdy jen pár metrů o nich ty dětičky čekaly na jídlo? Proč si proboha nevybrala někoho jiného? Ano, chlapi jsou tu vyobrazení jako zvířata a nechutní prasáci, kteří se k ní chovají jako ke kusu hadru. Ale na druhou stranu, divíme se tomu? Když zrovna tohle nechutné chování začíná ve většině případech z její strany? Anita má syna Filipa, a to je na celém tom jejím příběhu to nejhorší. Že ani kvůli němu se svým životem nezvládla nic udělat, nedokázala chodit na pravidelná sezení k psychiatrovi a aspoň se snažit s tím něco dělat. Nebojovala!
Možná budu vybočovat z davu, ale tahle kniha byla tak depresivní a neskutečně smutná, že jdu honem na nějakou vtipnou komedii.

18.02.2022

Červená karkulka patří mezi mé oblíbené pohádky z dětství. K retellingům jsem docela skeptická, bojím se, že z pohádky udělají nějakou šílenost, ale u Rudého vlka jsem byla velmi mile překvapena. Nebudu lhát – z fantasy mám docela načteno, takže mírné obavy tam přece byly a některé se i proměnily v realitu.

Máme tu hrdinku Adélu, které je šestnáct let a žije ve vesničce zvané Oakdale, kolem které se rozrůstá temný les plný nebezpečných a krvelačných monster. Dům s pekárnou sdílí se svou matkou a mladší sestrou. Pravidelně jednou za měsíc se pak s matkou vydávají na návštěvy za babičkou, která žije na paloučku nedaleko temného lesa. O svých narozeninách se ale dozví pravdu o rodinné historii a prakticky ze dne na den se z ní stává ochránkyně – napůl člověk, napůl vlk, jejímž úkolem je chránit obyvatele vesničky před lesními příšerami. Tento nelehký životní osud prakticky zhatí plány na svatbu se strážcem Graingerem, který má právě za cíl likvidovat mj. i bílé vlky ohrožující životy všech obyvatel Oakdale. Adéla se cvičí v boji, zvyká si na své vlčí tělo a do toho bojuje s city, které chová nejen ke strážci, ale i k nově příchozímu Maxovi, mladíkovi z vedlejší vesnice, který zná její tajemství a vnímá ho jako osud pro ně oba i celou vesnici.

Knížka má pouhých 319 stran, na to, jaký neuvěřitelný potenciál ten příběh má! Ve výsledku to na mě působilo chaoticky a zrychleně. Tolik by si zasloužilo více rozepsat postavy i jednotlivé boje v temném lese nebo příběh dvou mladých hrdinů, kteří k sobě nalézají cestu. Ale vážení – pokud nečtete kvanta fantasy a chtěli byste nějaké zkusit – pokud vám je blízké young adult (mě je 29 a stejně mě baví), tak je to knížka právě pro vás a rozhodně nebudete zklamaní. Adéla je mladá, je jí šestnáct let, takže nad některými rozhodnutími, která udělala, jsem nevěřícně kroutila hlavou. Ale to k tomu věku asi patří, nebo ne?

18.02.2022

Lukáš Zárybnický: Březový háj
Dnes vám chci ukázat tuhle útlounkou knížku plnou strachu a bolesti. Jedná se o příběh německých vojáků, kteří postupují v boji s Francií a snaží se přežít válečný čas. Hlavními postavami jsou tu prakticky všichni mladí muži (němečtí vojáci) – členové posádky tanku Wehrmachtu.
Knížkou nás provází jeden z mladíků Erich, který často v myšlenkách zavítá do svého dětství, a já se občas nestíhám divit, jak je to jiný svět oproti tomu, jak vnímám dnes ten svůj.
Prostřednictvím Ericha poznáváme osudy i dalších mladých mužů, například ukecaného Ottu, řidiče Hanse a Willyho. Ten jako vyučený elektrikář získal místo radisty a má tu čest obsluhovat i kulomet. Z Erichova vyprávění se například dozvídáme, že soboty i neděle trávil na táborech Hitlerjungend, kde byl povinně členem od svých čtrnácti let a výuka se skládala převážně z vymývání mozků. Samozřejmostí byla víra v nadřazenosti jejich rasy nad jinými a nenávist k Židům. Taková výchova samozřejmě zapříčinila naprosto ohavné a agresivní chování mladých lidí – což byl nejspíš i záměr pro úspěšné vedení vítězné války.
Během svých přesunů, kdy nemusí bojovat, ale jen putují zmítanou krajinou, si svůj čas krátí především alkoholem a pervitinem - drogou, tehdy hojně užívanou v Německu. To byl pro mě dost zajímavý prvek, který v knížce výrazně rezonoval. Pervitin s těly těchto vojáků dělal různě hrozivé věci a třeba sebevraždy nebyly vůbec nic výjimečného.
Nejedná se o klasickou beletrii, kdy bychom měli výrazný děj, zápletky, zvraty a nějaký konec – ať už šťastný nebo tragický. Celý příběh je totiž takovým tragickým koncem, který nemá řešení. Jsme v tomto příběhu očima, které sledují životy mladých chlapců, kteří byli donuceni dospět až příliš rychle. Jsme svědky toho, jak tato skutečnost ovlivnila jejich duše, jejich vlastní nitro a vnímání okolního světa.

05.01.2022

Hledáte knihu, u které se budete smát, sprostě nadávat, přetáčet oči sloup u jednání postav, uculovat, milovat a nenávidět?
Coura je možná dost kontroverzní název pro typické puritány, ale mě zaujal – spolu s tou božskou růžovou obálkou.
Nečekala jsem žádnou „těžko-vážnou“ četbu, a to jsem taky dostala. DÍKY BOHU! Občas člověk potřebuje něco normálního, ze života, zároveň bláznivého a vtipného. Pro zklidnění duše? Kdo nemá většinu svého života v duši bouřku? Já ji mám prakticky denně a zvládám ji tak tak.
Nemám život jako hlavní postava Lucie, takže se s ní ztotožnit úplně nemůžu. Ale co můžu – to je pochopit ji. Lucie dělá dost chyb. Prakticky je její tělesná i duševní schránka plná chybných součástek. Ale nebyl by to život, kdyby tomu bylo jinak. Lucka má malou dcerku, velmi zvláštního bývalého partnera a taky nalezla štěstí v muži zcela novém, chápavém, dokonalém v dnešním očním měřítku většiny žen. Ale jak to tak bývá, nikdy není nic a nikdo dokonalý. Takový je život, taková je příroda.
Jsme tedy svědky denních eskapád mladé herečky, která chodí na castingy, hraje reklamy i divadelní role – prostě to, co jí život přinese. A hraje vůbec tu svoji největší roli – svůj život. Má trhlé kamarádky se svými vlastními problémy, řeší vlastní vztahy i vztahy ostatních, snaží se v životě najít nějaký balanc. Ale obyčejný život prostě balanc nemá. Obyčejný život prostě obsahuje hádky o tom, co bude k snídani nebo jaká je naše denní spotřeba toaleťáku. Tak to prostě je.
Jednu výtku mám - vulgarismy a výrazy jako prcina nebo luliny, bych trochu omezila – byly tam na mě až příliš často. Mám taky nejlepší kamarádku a takhle spolu teda nemluvíme.
Sledujeme Lucii vyrůstat, její duši a vlastní já. Líbí se mi, že je postava uvěřitelná a problémy běžné. Takže pokud chcete něco ze života a zároveň lehkého na zasmání, popadněte Couru a doneste si ji domů. Možná bude dělat zprvu cavyky, ale nakonec se zabydlí a dotvoří domácí rovnováhu.

30.12.2021

Temná pohádka s perskými mýty. Yong adult – ale pro mě žádný problém. Prakticky od první stránky se řinula jedna akce za druhou a to bylo vážně super! Hlavní hrdinkou příběhu je Sorája. Dívka, která žije v tichosti paláce, sama, bez rodiny a přátel, neboť je prokletá a její dotyk zabíjí. Když do paláce přivezou a uvězní jednoho z daévů, který by snad mohl znát recept na zrušení její kletby, neváhá ani vteřinu, a vydává se zjistit pravdu. Ve sklepení se setkává s parikou jménem Parvane, která ji prozrazuje, že za kletbou může její matka a toto tajemství by měla slyšet z jích úst. Sorája je mladá a divoká. Jedná impulzivně a občas i bez logiky světa a tak to dopadá většinou dost špatně jak pro ni, tak pro její rodinu. S pocitem osamělosti, že ji rodina odmítá a štítí se jí, začíná pátrat po své minulosti. Parvane ji nabízí pomoc, ale pouze v případě, kdy jí donese legendární pero Símurg. Sorája, zcela rozčilená, že ji matka celou dobu lhala o její kletbě, za pomocí cizince Azada uhasíná Královský oheň. Na jeho dně nalézá pero, ale nemá čas se moc radovat, neboť uhašením ohně, které chránilo jejího bratra Sorúše, uvrhla celé království do nebezpečí. Z Azada se stalo bájné zlo, postava z jejího nejoblíbenějšího příběhu Šáhmar. Ten převezme moc nad královstvím a bere si zpět svou korunu. Sorája postupně zjišťuje, že je všechno trochu jinak, než si myslela a snaží se s vypětím všech sil všechno ztracené napravit.
Tento příběh je plný zvratů, lehce a čtivě napsaných, že vás to donutí dočíst až do konce na jeden zátah. Líbí se mi motiv perských mýtů, tamní kultura a skvěle vystavený fantasy svět. Romantickou linku ale moc nečekejte, není v tomto příběhu to hlavní, co by vás mělo okouzlit.

11.10.2021

Romantika, romantika, romantika! Občas to člověk potřebuje i v knižní podobě. A co je víc než Paříž? Kniha od Jenn McKinlay mě v tomhle hrozně moc potěšila. Příběh sliboval osobní dramata Chelsea Martinové, která téměř před 7 lety podnikla své evropské roční dobrodružství. Nyní se její život omezil jen na samou práci, což ji až tak netrápilo, dokud se její otec nevytasil s novinkou, že se bude ženit! A to s ženou, kterou potkal před dvěma týdny. Samozřejmě, že si otec přeje, aby na svatbu přišla a byla za družičku. Chelsea se ale nedokáže radost, nedokáže se přimět k tomu, aby za něj byla šťastná. Otce její reakce velmi ranila a s celou vážností se jí zeptal, jak se stalo, že si do srdce přestala pouštět lásku. Chelsea si najednou uvědomila, že žije už dlouhých sedm let bez vztahu a rozhodne se znovu odjet do Evropy, navštívit místa, kde byla šťastná a především – setkat se s muži, ke kterým dokázala v té době ještě něco cítit. Postupně se vydala za Colinem v Irsku, do Paříže za Jean-Claudem a v neposlední řadě do Itálie za Marcelinem. Její cesta je dobrodružná v každém směru, ale také plná humoru a šťastných okamžiků. Jenže to nikdy není tak jednoduché, že! Do cesty se jí neustále plete kolega z práce Jason, jejichž telefonní hovory jsou prakticky na denní bázi schované za pracovním projektem, který musí společně dotáhnout do konce. Jason mě bavil – jeho vtip, charisma, ale i ochranitelské pudy vůči Chelsea, která ho zprvu nenávidí a pak miluje. Při přesunu z Irska do Paříže se Chelsea ocitá bez zavazadla, kam si omylem vložila i telefon, což zapříčiní to, že se Jason objevuje osobně a jejich vzájemné dobrodružství může začít.
Dostala jsem to, co jsem chtěla. Ano – je to lehčí čtení, ale pro romantické duše jako stvořený. Zvlášť, pokud jste žena, která v určitý moment přestala věřit v lásku nebo si dlouhá léta neuvědomovala, že jsou důležitější věci v životě než jen práce.

07.10.2021

Romantický thriller? Ahaaaa - co to jako je? No, tady už jsem to pochopila už jen z anotace. Příběh vypráví osud soukromé vyšetřovatelky Kiry Vanceové, která se až mistrně orientuje v tvrdém právnickém světě. Knihu startuje incident v bytě jejího vedoucího a mentora Ollieho, kam dorazí nájemný zabiják a ona je shodou okolností zrovna u toho. Ollie zemře a jeho bohatý klient Brock Logan bojuje se střelným zraněním. Ten následně Kiře nabízí jeho nedokončenou práci, která se v jejím světě v žádném případě neodmítá. I když tak trochu páchne po smrti. Pro bezpečí jí i celého týmu najímá bezpečnostní agenturu a Kira se musí smířit s tím, že bude mít neustále za zadkem bývalého mariňáka Jeremyho Owena.
Jestli hledáte typické hrdiny romantických příběhů - bad boye, za kterého mluví jeho činy a ne slova, pak jste na správné adrese. Jeremy je tichý, mužný, komplikovaný zastánce spravedlnosti. Jiskření mezi ním a Kirou je víc než zřejmé, ale nepodléhají touze a jdou si za svým v řešení případu. Bad boy a drsňačka - ha!
Setkáváme se zde s různými postavami (a není jich málo), což mi překvapivě nevadilo a skvěle jsem se v příběhu orientovala. Trochu jsem byla zklamaná, že zde převažovala detektivní práce z tak 90 procent a romantika šla tak trochu stranou.
Čtení probíhá lehce, stylově jednoduše a já jsem spokojená. I když jsou na scéně mnohem lepší thrillery, v tomhle byla i romantika, tak se to nepočítá a vlastně je to první thriller tohoto typu, který jsem kdy četla. Oddechová literatura jak vyšitá!

20.09.2021

Já se asi v těch rodinných dramatech nějak vyžívám, když se podívám zpětně na své přečtené knihy. A možná na tom něco bude. Další kniha, kterou jsem za svou dovolenou zvládla přečíst, byla Nevlastní sestra od Sandie Jones. Psychologické rodinné drama? Oh ano - to já můžu Děj knihy je zdánlivě jednoduchý - jednoho nedělního odpoledne, kdy spolu tradičně obědvá rodina sester Kate a Lauren, se na prahu dveří objeví cizí mladá dívka a tvrdí, že je jejich sestra. Co s tím, když jejich otec před rokem zemřel a nemůže se k celé nepříjemné situaci vyjádřit? No ale co už! Návštěva této ženy odkrývá kostlivci ve skříních snad každého člena rodiny, vyplouvají na povrch nepříjemné události. Takže pokud se vám zdá, že kolem vás žijí jen samé dokonale rodinky, dejte se s chutí do čtení této knihy. Ono totiž není nikdy nic tak černobílé, jak se na první pohled zdá.

20.09.2021

To, že jsem v poslední době propadla fantasy knihám, už asi víte. S. J. Maas na mě křičela z každé police v knihovně a knihkupectví – doslova! Ale každá kniha 700 – 900 stran? Jako fakt? Nikdy bych si nemyslela, že mě takové bichle dokážou zabavit a udržet pozornost až do samého finále příběhu. Ale stalo se. Příběh se točí kolem poloviční víly Bryce, které neznámý démon zabije prakticky všechny přátelé, které má. Událost ji zdrtí natolik, že během následujících 2 let v sobě zcela zadusila život. Kromě toho je také ukraden vílí artefakt Lunin roh a Bryce postupně zjišťuje, že tyto dvě události spolu souvisí. K pátrání po rohu dostane sexy ochránce Hunta Athalara a hra začíná. Rod země a krve obsahuje fantasy svět doslova na každém rohu. Jsou tu vlci, víly, čarodějnice, chiméry, upíři…možná trochu moc, ale když uhasíte plamen panického záchvatu z toho, že si ty všechny postavy a zápletky nepamatujete, tak se to dá zvládnout. Hemží se to tu sexy tvory. Doslova. Kluci s břišáky a holky v upnutých kostýmech bůh ví z čeho. Žádný normální člověk, což mě trochu mrzí, ale budiž. Musím říct, že každá kapitola v sobě skrývala překvapení. Bavilo mě to a celé se to četlo tak nějak samo. Maas má talent donutit čtenáře číst dál a dál. Vytvořila svět plný magie, kouzelných tvorů a relikvií. K tomu přidala charismatické hlavní postavy s pěknou vyřídilkou, u které jste se prostě museli smát, a přisypala trochu chemie, která fungovala až zatraceně dobře.

Dle mého názoru má kniha uzavřený konec. Všechno do sebe zapadlo jako puzzle. Každopádně stránka a půl na konci této rozsáhlé knihy značí, že se přeci jen dočkáme nějakého dalšího pokračování. Druhý díl série by měl vyjít v únoru 2022. Tak uvidíme, kam to bude dál směřovat.

20.09.2021

Opačno - tak trochu jiný Londýn.
Fantasy, které má propracované postavy, příběh, magii...Ilsa, chudá dívka, která si vydělává jako asistentka kouzelníka, v jednom momentu prochází portálem do světa, o kterém neměla ani tušení. Do světa, kde je magie přirozenou součástí, kde se nemusí skrývat. No - to není tak úplně pravda. Ilsa vstupuje na území Camdenu, teritorium měňavců a ona je jedna z nich. Nalézá rodinu, o které si myslela, že neexistuje a zjišťuje, že je dcerou alfy (vůdkyně) Lyader a Thorna Nynberga, kteří byli zabiti skoro před dvaceti lety. Opačno je rozděleno na 6 frakcí - poznáváme Srdce - čtvrť mágů, Sever - teritorium Přízraků, Whitechapel - čtvrť patřící Šeptačům, Doky - teritorium Orákul a teritorium Psioniků. Je zde cítit boj o moc...politická moc měnící se ve špinavou a nebezpečnou hru. Ilsa získává spoustu přátel, kterým plně nedůvěřuje. Každý z nich má v Zoo Camdenu svou roli. Mladičká Cassia Simsová je něco jako pokladník, sestřenice Hester je nynější vůdkyní Měňavců, Aelius Howerly pracuje jako kupec, Oren jako vyslanec lidu, Fyfe je zodpovědný za biologicko-magickou chemii a třeba Eliot je bývalý vůdce vlků - jejich armády. Každá postava má skvěle vybudovaný charakter. Každá se během příběhu rozvíjí! Dej se točí kolem krutých útoku na Camden ze strany Mágů, kteří evidentně něco urputně hledají. Ani zmizení prince Gedeona, Ilsina bratra, celému problému nijak nepomáhá. Vše je zmatené, kruté a nic nedává Ilse smysl. Vydává se tak společně s Eliotem hledat svého bratra a toto pátrání je dostane do nebezpečných situací, které ale dívka ale zvládá překvapivě dobře - na holku ze sirotčince. V tomhle magickém světě žije spousta bytostí, které Ilsa potkává poprvé, včetně hrůzných Orákul, Věštců, kteří vidí tvárnou a abstraktní eventualitu. Ilsa postupně zjišťuje, kdo stojí za vraždou jejích rodičů, kam zmizel její bratr Gedeon. Objevuje sílu magických amuletů, pro které stojí masově zabíjet a naučí se rozeznávat, kdo je v téhle hře dobrý a špatný hráč. Příběh má propracované postavy, dozvídáme se každičký detail různých pasáží. Možná toho bylo trochu moc. Přiznám se, že jsem si každou postavu, každé místo, každou zápletku a potažmo i každý zvrat musela zapisovat a zpětně se k poznámkám vracet, abych pak mohla následně pochopit některá jednání a vlastně i samotný konec. To byl i důvod, proč se mi kniha četla těžce, než jsem u jiných knih tohoto typu zvyklá. Ale prosím vás - to není vada, to je umění! Konečně fantasy, které má krásně vykreslený magický svět i obyvatele v něm. A líbilo se mi, že i kladná postava byla vlastně současně i postavou zápornou. Byly to postavy dělajíc lidské chyby.
Kniha má otevřený konec a já se tak těším na další díl.

17.09.2021