Breitner
komentáře u knih
(Švejk) afghánským veteránem
Sigi Bigstain
Autor „objevil“ vnuka slavného Josefa Švejka, který žije v současné atmosféře života, o století později než jeho děda. Myšlení i reakce má podobné jako děda i když zasazené do jiných geopolitických, sociálních, technicko-vědeckých změn a hlavně do změn ve vývoji hovorového jazyka, aniž by ona mluva ztratila dřívější vtip, sarkasmus, srovnávání i vyumělkovanou pokoru. Má stejné sociální cítění a nespravedlnost cítí stejně jako děda. Starou babku sveze zadarmo (jako řidič taxíku) a arogantního pasažéra „vezme na hůl“ a to se slušností a humorem jemu vlastním. Autority dokáže svými slovy, vymyšlenými argumenty a přirovnáními odzbrojit a dosáhnout nakonec svého. Disputace se štamgasty v jeho dvou oblíbených hospodách vede typicky „švejkovsky“ a to většinou o tématech známých čtenářům ze sdělovacích prostředků i běžného života.
Vadou na kráse se mi však zdá volba titulu, pravděpodobně vycházejícího z krátké episody na konci knihy, kdy se Švejk-vnuk, ve snaze domoci se lepšího lékařského ošetření, vydává za afgánského veterána.
Čtenář se pobaví a dokonce se mnohdy může cítit přímým účastníkem fiktivních příběhů. Já tedy ano! Přeji autorovi invenci k pokračování, námětů je „hafo“! Breitner
