Briv komentáře u knih
Další knížka mého dětství. Dodnes si vzpomínám, jak jsem vazbě knihy dala zabrat:). Ještě myslím, že jí mám u babičky... Moc se mi líbila.
Druhý díl má taky hodně spád, je čtivý, baví mě. Do popředí zde vstupuje mnohem více politika, na scénu přichází minulí vítězové. Jsem za to ráda, přibyli mi oblíbenci - Johhana i Finnick jsou skvělí i když každý úplně jinak. Konec nečekaný, zve k přečtení třetího dílu:). Nevím, jak to Suzanne Collins dělá, ale naprosto přesně ví, jak psát, aby mě to dostalo a já se od čtení nemohla odtrhnout.
King rozhodně nezklamal. Na to že kniha vyšla poprvé v roce 1975 je dost dobrá. Dlouho u nás doma ležela půjčená z knihovny a čekala až na ni najdu odvahu. Ale jo, odhodlala jsem se a byla přečtená téměř jedním dechem. Říkám "téměř", protože závěr knihy mi vyšel na pozdní večer a noc a manžel nebyl doma, tak jsem to v rámci zachování klidného spaní nechala na zítřek. Ze začátku mi sice trošku trvalo než jsem se zorientovala, ale pak to šlo v pohodě. Začíná to tak nevinně - obyčejné městečko, lidé, jako vaši sousedi a najednou je ve vzduchu cítit, že je v něm zlo. A pak to jde všechno na povrch - a to doslova, ale hlavně až za tmy!
Když jsem ji tady na Databázi zahlédla, tak se mi hned rozlil úsměv na tváři - krásné pohádky, krásné vzpomínky.
Tak druhá kniha od této spisovatelky přečtena a určitě ne poslední. Opravdu se mi líbí její styl psaní. Postavy jsou velice pěkně vykresleny, příběh hezky utíká, objeví se několik podezřelých - přiznám se, že jsem ho tipovala špatně.
Až je mi líto, že zde nemá autorka tolik přečtení jako jiní, zasloužila by si to.
Kniha mi přišla pod ruku nečekaně a o to nečekaněji se mi velice dobře četla. Milé překvapení. Knížka měla spád, pěknou zápletku i rozuzlení. Ještě, že nejsem realitní makléřka :) Určitě si od autorky přečtu i další knihy.
Kniha splňuje vše, co se mi líbí - tajemství, záhadné symboly hromadu dobrodružství a napětí. Je v ní i pořádná dávka fantazie a je moc fajn, jak to Rollins umí v knize promísit. Knížka byla příjemná oddechovka, do které jsem se krásně ponořila. Doporučuji.
Začala jsem trilogii číst v podstatě ze zvědavosti, kdy jsem slyšela od patnáctileté slečny (z rodiny), jak je knížka naprosto boží:).
Poslední díl z trilogie je sice ještě pořád jakžtakž čtivý, ale co mi hodně vadilo bylo rozložení kapitol z Pohledu Tris a Tobiase. Rozhodně na Tobiasových kapitolách bylo hodně znát, že spisovatelem je žena, protože si myslím, že v mnoha, byť detailech, by takhle chlap nepřemýšlel a nechoval se tak...
V knihách je rozhodně zajímavá myšlenka toho, že nás může někdo sledovat, že jsme v nějakém područí a nemůžeme s tím nic dělat, protože o tom vlastně ani nevíme.
Ale ano, pro mladé - především holky, to může být pěkné čtení:).
Začala jsem ji číst v podstatě ze zvědavosti, kdy jsem slyšela od patnáctileté slečny (z rodiny), jak je knížka naprosto boží:)
Uznávám, že je psaná čtivě, je docela předvídatelná, ano spojistosti a porovnávání s Hunger Games se člověk nevyhne. To určitě vyhraje HG.
Brala jsem to jako oddechové, pohodové čtení, neřešila jsem otázky a případné nejasnosti z knihy. S takovým přístupem pohoda. Ale kdo má rád do detailu a velice přesně propracováno prostředí a děj, tak ten asi bude zklamán.
Pokud tato kniha přitáhne mladé čtenáře k četbě, tak jen víc takových knih:)
Knížku mi doporučil tchán, přečetla jsem ji celou, protože jsem si říkala, že se o ní spolu určitě budeme dál bavit:). Musím, ale přiznat, že sama bych si ji nevybrala. Nejsem žádná zapřísáhlá křesťanka, ale tohle nebyl můj šálek kávy. Asi jsem od toho čekala něco jiného. Každopádně ilustrace od Heleny zmatlíkové naprosto skvělé a dost netypické (většinou ji znám z pohádek a tady kreslí nahé ženské:)).
* Hmyz, nebo jak je zde výstižně napsáno - havěť, není zrovna něco, co mám ráda. Každopádně našeho syna to zajímá hodně, tak jsme si knížku půjčili z knihovny a celou ji několikrát prošli. Kromě obrovského rozměru se nám líbila, bylo tam docela dost zajímavých informací, které pak může rodič rozvést ještě dále. Na koupi domů si ale myslím, že je vhodnější nějaká s reálným vyobrazením hmyzu, ať i já na první pohled poznám o co jde:)
* Pohádkový klásek jsme si půjčovali z knihovny na letní prázdniny. (Komentář píši se zpožděním.) Kniha nás ani jednoho moc nebavila. S podobnou tématikou jsou určitě lepší knihy.
V létě jsme se chystali projet sever Polska. Nešlo nám jen o moře, ale i o poznání zajímavých míst v dané oblasti, ať už to byly města, hrady, nebo jít po stopách historie. V tomto průvodci se dozvíte základní nejzajímavější informace o místech v Polsku, která stojí za to navštívit. Samozřejmě je jich mnohem více, než která jsou zde napsána, ale dozvíte se to hlavní. Dobře se z něj dalo vycházet a pak už jsme si hledali detailnější informace na internetu.
* Velmi zajímavý nápad s oživlými věcmi o které je potřeba se potom starat. Bavilo nás to se synem oba dva. Navíc nám knížka dala i docela dost námětů na povídání, co by se dělo při oživnutí některých předmětů a jak bychom o ně pečovali. Byla pro nás i inspirací, jak jde už z nepotřebných věcí, vyrobit něco nového. Koláž knihu krásně dopňuje.
* Tentokrát jsem dala na pozitivní ohlasy a knížku půjčila v knihovně. Ovšem byla jsem celkem zklamaná. Jediné, co se mi celkem líbilo byly ilustrace, ale celá myšlenka i text mně moc neohromil a můj 3,5 starý syn to vnímal podobně, protože knížka ho nebavila a nechtěl ji ani číst víckrát, což se často nestává. Za nás bohužel ne.
* jeli jsme na dovolenou se synem k moři, tak jsem spěchala půjčit nějakou knížku s mořskou tématikou a bohužel jsem sáhla na takovou, co spíše zaujme menší děti, ale i v necelých třech letech si ji syn rád občas prohlédl. Aspoň jsme si díky ní mohli povídat o podmořském světě, který moc neznal. Zpracovaná je pěkně.
* Měli jsme ji půjčenou vlastně dvakrát, jednou nám ji přihodili v anglickém oddělení ke knížkám, že se nám bude také líbit a v té době měl syn (cca 2,5 roku) od Horáčka jednu knížku velmi oblíbenou, ale Nenažraná koza jej tehdy nezaujala vůbec, těžko říct proč. Jestli už měl těch kreseb prostě dost, nebo mu vadilo, že to říkáme s manželem každý trochu jinak:). Teď po roce jsem si na ni znovu vzpomněla, půjčila jsem mu ji v češtině a měla u něj trochu větší úspěch, ale řekla bych, že mě bavila více:). Jednoznačně u synka vyhrává Papuchalk Petr. Koza má prostě smůlu, přitom si myslím, že nápad je opravdu povedený a vtipný. Syn dává 3 *.
* Se synem nás moc baví knížky od spisovatelky Marianne Dubuc a tato mezi ně také rozhodně patří. Ilustrace jsou moc krásné a i když je tam textu málo o to hlubší poslání kniha nese, je tak laskavá a dokáže v člověku vyvolat tolik pocitů - je to moc příjemné čtení. Mám ji moc ráda. Věřím, že takováto literatura (pokud k tomu dokáže dobře přispět, ten kdo dětem předčítá) dokáže hodně dát.
* Jako malá jsme znala jen příběhy se Zuzankou a na tuto jsem narazila úplně náhodou a rozhodla jsem, že si ji se synem přečteme i když tam není hlavní hrdina kluk - tak ať ví, že zajímavé dobrodružství zažívají i holčičky:). Příběhy jsme četli postupně, ale už se k nim nechtěl vracet, více jej zaujaly jiné knížky -momentálně vyhrávají hlavně všechny možné dopravní prostředky a stroje:). Maty dává 3*.
* Půjčovala jsem ji našemu tříletému kloučkovi na jaře v knihovně a moc jsem tomu popravdě nedávala, že by jej bavila, ale to jsem se spletla. Ze slepic byl nadšený a strašně moc si začal přát hedvábničku :).
Slunečnici jsme šli hned zasadit, tak uvidíme, jak poroste. Ale vzhledem k tomu, že v zimě krmíme ptáky, tak jich, myslím, vyroste víc:).
Knížka je moc pěkně a přehledně napsaná. Navíc ty reálné fotky jsou super. Určitě dokáže děti zaujmout. Jen víc takovýchto knih. Rozhodně syna bavila a povídali jsme si o dalších cyklech života, které se v přírodě vyskytují. Oba doporučujeme - 5 *.