Brutus Necrogur komentáře u knih

No když jsem uvidel v Novem Prostoru recenzi na knihu spoluzacky z gymplu, malem jsem upad ze zidle ;). Zvedavost ve mne bojovala se strachem. S velkym strachem. Zvedavost zvítězila. Cely jsem to zhtnul za pul hodiny. Padesát slov na strance a zbytek je prazdno. Kdyby tech padesát slov něco, cokoliv, rikalo, proc ne. Bohuzel ty minipribehy jsou uplne stejne prazdna vyplnova vata. Kniha ma dle mého nazoru něco, cokoliv, sdelovat. tohle by mozna sdelilo něco studentovi psychologie, kdyby prozity (co si budemem namlouvat celkem banalni) pribeh z detstvi autorky chtel z nejakeho mne neznámého duvodu zkoumat. Mne kniha nesdelila nic. Cist si uryvky z Rudeho prava jsem nedokazal ani tenkrat a nedokazu je cist ani ted. Prozival jsem tu dobu taky a rozhodne nemuzu rict, ze by mi socialismus mladi zkazil. Takze zobecnit to nejde, proc tam ty kapitoly vlastne jsou ??? Asi aby to nebylo uplne tenky .... Vlastne ano, napada mne, co ta kniha sdeluje. Sdeluje nam jaka bida leze z fakulty žurnalistiky - formalne brilantni, obsahove prazdne, protože tihle lide umi psat, ale nejak nemaji o cem .... nu třeba se mylim.
Kdysi mi jedna mala holka rekla, ze jsou věci, ktery se muzou vypravet kazdymu, jsou veci, který který se mohou vypravet blizkym a jsou věci, který musíme udrzet v sobe. Tohle mel byt ten poslední pripad. Zbytecna exhibice. A kramfleky se delaji s tvarohem. S TVAROHEM!