ceemel komentáře u knih
Nikdy jsem v ruce nedržel tak groteskní starosvětsky laděnou knihu, kde by autor tolik nadsazoval a která by mě tak bavila jako právě Mlýn na mumie. Nadevše obdivuji Stančíkovo práci s jazykem (invenční vybírání slov archaických či zcela nově transformovaných do českého jazyka a stavění je vedle výrazů na první pohled banálních až vulgárních, jeho slovní hříčky a mnoho dalšího). Autor umí skvěle vystavět příběh, u kterého snad ani konzervativnějším čtenářům nevadí jistá (pře)míra obscénnosti celkem často doprovázející bizarní situace. Román považuji za velice zdařilý počin moderní české literatury a s potěšením kvituji, že se dočkal uznání i od odborné skupiny čtenářské obce v podobě obdržení ceny Magnesia Litera.
Sice mi trvalo přes 2 týdny, než jsem knihu dočetl, ale rozhodně to za to stálo. Lyrická duše Woolfové zde našla skvělé uplatnění, šla do hloubky, co se týkalo psychologie postav, bravurně popisovala jejich pocity a prostředí, ve kterém se ocitaly a jež se vám díky jejímu talentu a práci s jazykem rázem objevila před očima. Nepotřebovala epické scény k tomu, aby napsala naprosto úžasný, leč útlý román, který se vám vryje do paměti a zůstane tam na hodně dlouhou dobu.
Co jsem to sakra právě přečetl?... Jedna z největších slátanin, co jsem kdy byl schopen dočíst. Bez legrace.
Bravurně napsaná kniha, která udržela mou pozornost od první až do poslední stránky. Je to (zatím) jediná kniha, kterou jsem od autora četl, a jsem z ní unešen. Skvěle popisuje Raskolnikovo bláznivé stavy a jeho vnitřní monology, atmosféra knihy je nepopsatelná. Je to skvělé a, odvažuji se říct, nesmrtelné dílo.