čekanka13 komentáře u knih
Hrozné čtení. Člověk se nepřestává divit, jaká zvěrstva si lidé mohou navzájem provádět, když mají zaručenou beztrestnost a když dostanou příležitost.
Zajímavé čtení. Kniha je psaná formou rozhovoru s válečným veteránem Stanislavem Hněličkou, který v roce 1940 (v 17 letech) utekl z okupovaného Československa a 5 let bojoval na různých bojištích 2. světové války.
Opět výborné, až z této knihy jsem se dozvěděla o hromadném útěku německých válečných zajatců v Anglii v roce 1944-45.
Napínavé, skvěle napsané, od začátku až do konce. Krutost nesmyslné války a zbytečně zmařené mladé životy na obou stranách válečného konfliktu.
Hlavní děj románu se mi velmi líbil, co mi však vadilo, byly odbočky od tohoto děje. Upřímně, většinou jsem se u nich nudila. Přesto jsem je pozorně přečetla s nadějí, že než knihu dočtu, pochopím, proč ty odbočky. Bohužel, můj intelekt na to nestačil.
Dost otřesné čtení, ale co s tím? Prostituce existuje po staletí a pokud budou muži, kteří jsou ochotní za sex platit a ženy, které jim, ať už dobrovolně nebo nedobrovolně, vyhoví, nic moc se s tím asi dělat nedá a takové osudy budou existovat. Snad autorce pomohlo, že se ze svých zkušeností vypsala.
Tak toto je šestá kniha, kterou jsem od tohoto autora četla. V této knize jsou ještě příslušníci úderného pluku Wotan přesvědčeni o "konečném vítězství" a jsou nadšenými stoupenci NSDAP. V ostatních knihách, které jsem o pluku Wotan četla, to už tak jednoznačné není. Všechny knihy se čtou velice dobře, i když je v nich tolik násilí a brutality. V hlavě se mi pořád honí myšlenka (a to už od dětství), proč jsou lidé tak nepoučitelní a znovu a znovu se nechají zmanipulovat nějakým megalomanem (zdaleka to nebyl jen Hitler) a jít do války, ve které zabíjejí, jsou zabíjeni a páchají zvěrstva, za která by v době míru dostávali vysoké tresty. Jsme opravdu tak stádní druh, nebo je ve většině z nás tolik podvědomé agrese, že rádi jdeme do války, kde se tato agrese může vybít?
Oddechové čtení to tedy v žádném případě není. Místy velmi zajímavé (způsob výroby textilu s ochrannými známkami, zdokonalování výroby padělků tohoto zboží, návštěva stařičkého Kalašnikova jedním ze členů camorry v Rusku, atd.) Ztrácela jsem se ale v množství postav a vztazích mezi nimi.
Svižně napsáno, jako i minulá kniha, kterou jsem od tohoto spisovatele četla.
Kniha se velmi dobře čte. Nedávno jsem však četla válečné romány Svena Hasslera a v porovnání s ním se mi tento román zdál slabší. Snad je to tím, že Kessler, který bojoval na straně spojenců, píše o zážitcích německých vojáků. Prostě Hassler se mi zdál uvěřitelnější. Ale stejně dobrý.
Napínavé, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Je vůbec možné, aby existoval člověk, v jehož mysli se vylíhne tolik hrůzných představ, které pak chladnokrevně uskuteční?
Svižně napsané, velmi dobře se čte. Po přečtení jsem přemýšlela, nakolik jsou ti zavření v psychiatrických léčebnách "blázni" a nakolik jsou ti ostatní "normální".
Dobře se čte, ale že by mne extra nadchla, nemohu říct.
Po přečtení necelé třetiny textu jsem zjistila, že kniha bude o něčem úplně jiném, než jsem podle začátku očekávala. Přesto mne zaujala a i když téma, kterého se týkala, mi není nijak blízké, četla se mi dobře.
Napínavé. Přesto, že o ponorkách nevím skoro nic a proto jsem se v textu občas ztrácela, udržoval mne obsah v napětí.
Celkem dobře napsaná detektivka. Pro toho, kdo sám netrpí nějakou psychickou poruchou, se těžce posuzuje otázka viny a neviny. Asi ale skutečně existují lidé s poruchou popsanou v této knize. Člověk může být jen rád, že k nim nepatří.
Velmi dobře napsaná kniha. Dozvěděla jsem se hodně podrobností jak z naší historie těsně po válce, které jsem neznala, tak okolnosti založení státu Izrael. Stojí za přečtení.