Charly
komentáře u knih
Prokletí - Antologie bajek nejtemnějších
* antologie
Knihu jsem vybírala podle krásné obálky. Nicméně obsah se mi líbil taky. Dostala jsem přesně to, co jsem si představovala. Dvacet příběhů, jejichž společným tématem (snad kromě jednoho, tam jsem tu kletbu moc nenašla) je kletba. A to v různých podobách. V jednotlivých povídkách jsem se podívala do minulosti i současnosti. A většina z nich byla opravdu tak temná, jak podtitul slibuje. Samozřejmě některé příběhy se mi líbily více některé méně, ale to se u antologií dá očekávat.
Jediné, co mě možná malinko překvapilo, je skutečnost, že pohádkovými příběhy se inspirovalo mnohem méně autorů než jsem si myslela. Je ovšem možné, že mi jen chybí znalost některých pohádek či příběhů.
Ve výsledku to bylo prima čtení. Jen škoda, že u nás zatím nevyšlo mnoho z děl od autorů povídek (s výjimkou Neila Gaimana samozřejmě. :D).
Papír a krev
Kevin Hearne
Druhý díl o pečetníkovi Alovi a jeho přátelích se mi četl stejně dobře jako ten první. Je pravda, že chvílemi se mi zdál děj cíleně a možná zbytečně natahovaný, ale autor píše čtivě, umí sympatické postavy, takže to zas není takový problém. Kromě toho, že čtenář musí přežít nějaké to zdržení před rozuzlením zápletky. Mám trochu potíže s Buckem, který je na mě trochu moc hrubý a jeho humor mi nepřijde úplně vtipný, ale to je můj osobní problém. :D
Každopádně to, že se k Alově skupině na nějakou dobu přidává železný druid i s Oberonem je opravdu parádní tah. :) Je fakt, že je škoda, že zatím nejsou přeloženy všechny díly Kronik železného druida. Přestože není nutné znát druidův celý příběh, měla jsem pocit, že mi zkrátka chybí, že nevím, všechny souvislosti. Ale i tohle se dá přežít. :)
Za mě rozhodně fajn kniha, kterou jsem přelouskala za dva dny, a opravdu se těším na další díl. Snad na něj nebudeme muset čekat dlouho.
Město knih
Akram El-Bahay
Tahle kniha je trochu záhada. Příběh, který se točí okolo tajemného města knih, není vůbec špatný. Rozhodně bych ráda věděla, jak se Samirův příběh bude odvíjet dál, takže mě hodně mrzí, že to zatím na další pokračování nevypadá. A německy naneštěstí neumím.:(
Nicméně i přes zajímavou zápletku jakoby knize něco chybělo. Možná je to postavami? Pro mě osobně je důležité si během četby oblíbit přinejmenším aspoň hlavní postavu. Tady mi byl Samir jaksi ... jedno?! Chvílemi jsem tam dokázala najít něco, co mi na něm bylo sympatické. Ale vzápětí mě dokázal svým chováním zklamat. Jakoby autor sám nevěděl, jaký by Sam měl být.
Zkrátka nevím. :) Nečetlo se to ale špatně a mě nakonec mrzí, že odpovědi na otázky, které budou v dalších dílech snad zodpovězeny, pro mě v tuto chvíli nejsou na dosah ruky. :)
Meč a jeho rytíř
Radovan Kolbaba
Za mě opravdu povedené fantasy meče a magie. Renetar je opravdu sympatická hlavní postava, kterou je velmi snadné si oblíbit. A když se k tomu přidá i kouzelný meč, který nejde s břitkým rýpnutím (slovním samozřejmě :)) do svého nového pána daleko, je opravdu postaráno nejen o napětí, ale i o zábavu.
Dobrodružství, která na svých cestách tato dvojka zažívá, jsou zajímavá i napínavá a Ren je takovým rytířem, jakého si pod tímto pojmenováním představuju - chrabrý a čestný.
Autor píše čtivě a při popisu bojů je vidět, že ví, o čem píše.
A já bych tak měla jen dvě připomínky.
Za prvé mi četbu stěžovala vazba. Kniha šla velmi těžko otevřít a chvílemi z toho ruce opravdu zabolely.
A za druhé... opravdu ale opravdu bych brala druhý díl!!!
Za mě určitě 5/5. :)
Slzy bohyně
Manuro (p)
Slzy bohyně mi přinesl Ježíšek. S klasickými gamebooky jsem se už setkala, komiksový jsem ale dosud vídala jen na deskoherních festivalech. Většina z nich mě zklamala stylem kresby. Zkrátka se mi to nelíbilo.
Slzy bohyně se mi po grafické stránce vcelku líbí. Líbí se mi i zasazením do asijského prostředí. Samotný děj není nic originálního, ale ani to není nuda. Naše herní postava je sympatická holčina a je příjemné s ní projít příběhem.
Co se týče způsobu hry, je hodně jednoduchý, takže, pokud chce někdo tento typ "knihohry" vyzkoušet, mohou být Slzy bohyně docela slušný odrazový můstek. Já jsem si svůj vánoční dárek užila a určitě se k němu časem i ráda vrátím. :)
