chodícírohožka
komentáře u knih

Byla to pěkná knížka, ale musím se přiznat, že mě nijak zvlášť nenadchla. Příjemně se četla, příběh pozvolna plynul, krásné momenty se střídaly s chvílemi rozhořčení nad bezohledností člověka, ale nedokázalo to ve mě vyvolat nějaké silnější dojmy. Pravděpodobně za to může zvláštní styl psaní, který na mě působil poněkud odtažitě - jako kdyby ani sám autor tomu příběhu nepropadl.


Moc krásná kniha, nejen obálkou, ale i nádherným příběhem. Trochu připomíná Zvláštní smutek citronového koláče, je podobně příjemná, melancholická a citlivá.


Poměrně slušně napsaná kniha o strastech obyvatel lašské Morávky, která využívá autentické vzpomínky místních. Líčení událostí i jednotlivých osob je však, bohužel, odpovídající dobové ideologii, zřetelně subjektivně zabarvené a místy tedy i zkreslené.


trochu slabší než předchozí díl, ale stále moc dobré - svižné, promyšlené, napínavé


velká kniha s pravděpodobně stejně velkou a hlubokou myšlenkou, kterou jsem ovšem zřejmě úplně nepochopila... autor se vyžívá v popisu všeho, co jej zrovna napadne, jakkoli to s příběhem nemusí úplně souviset, takže čtení chce jistou dávku trpělivosti a pochopení. některá zajímavá líčení a slovní obraty pak kazí nedobrý překlad a překlepy. hlavní postavy mají sice rozdílné životní příběhy, ale naprosto stejné charakterové rysy, myšlenkové pochody, zájmy a mluví stejně zbytečně květnatě jako sám autor (jemu však lze tuhle skutečnost prominout). kniha má mnoho chyb, ale přesto mě něčím zaujala a chvílemi i bavila (především některými povedenými popisy ať už čehokoli nebo nápady), nicméně znovu ji už do ruky nejspíš nevezmu.


Stručná kniha o ženách v uniformě za druhé světové války. Naprostá většina textu je věnovaná detailnímu popisu stejnokrojů, informace o působení žen v armádě apod. jsou jen velmi kratičké. Publikaci doplňuje množství dobových fotografií a nové ilustrace, znázorňující služební oblečení. Jedná se tedy o výborné dílo pro ty, kteří se chtějí naučit rozlišovat jednotlivé ženské uniformy, nicméně název je poněkud zavádějící, o samotných "ženách ve válce" toho kniha mnoho nepoví.


Navzdory názvu sbírky se jedná o příjemné subjektivní básně, místy lehce naturalistické, jinde neskrývavě romantické. Kniha je vydána dvojjazyčně, takže jazyka znalý čtenář může posoudit, jak se překladatelka poprala s francouzským originálem (já jakožto nefrancouzštinář jsem s českou verzí spokojena).


Velmi zvláštní, poněkud těžce čitelná, ale působivá kniha, vyprávějící svérázným způsobem spoustu příběhů - a vlastně žádný...


Stejně jako u předešlé knihy (Byli jsme a budem) postrádám uvedení zdrojů k informacím v textu a smyl některých obrázků (a jejich popisků).


podle mě velmi špatně napsaná kniha - stylisticky i gramaticky, nicméně obsahuje zajímavé příběhy


představení výzkumu vedeného metodou dotazníku a následně rozhovoru na téma, jak je vzpomínáno na historii ve školním prostředí (výzkum je veden na vybraných školách všech "úrovní" - od základní školy po univerzity - a jsou do něj zahrnuti jak žáci, tak i učitelé). výsledky výzkumu jsou přehledně znázorněny v grafech i rozebrány v textu.


Nalákaná seriálem svého dětství a skutečností, že byl natočen podle knihy jednoho z mých oblíbených autorů, jsem se pustila do četby, ale byla jsem zklamaná. Příběh je víceméně fajn, jednoduchý a oddechový, ale místy nudný a fádní. Navíc postrádá veškeré ženské postavy (čemuž se ovšem vzhledem k době vzniku díla není proč divit), které mu dodávaly šmrnc. Proto se (alespoň v mém případě) jedná o docela zapomenutelné dílko skvělého autora.
