Cynickýholub komentáře u knih
(SPOILER) Tenhle díl opravdu nemám ráda.
Ševelova smrt byla prakticky absolutně zbytečná, protože Bríza mohla zabít téměř kohokoliv a Bouři by to tak či tak bylo neuvěřitelně líto, takže mohla klidně zabít kohokoliv jiného a ne jednu z nejlepších postav.
A opět charaktery postav z první série. Absolutně pohřbené a to mně na tom snad nejvíc štve.
Slzička ukápla a konec první série už je dávno za mnou. Upřímně, Psí běsnění je jeden z nejlepších dílů, prostě velký vrchol a já jsem ráda, že to skončilo tak, jak to skončilo.
Ačkoliv, některé charaktery mi v další sérii dost chybí, jako třeba Marta :/
Jak jsem již psala u jiných dílů druhé série, žádný z nich mě moc nechytil. Autorky zazdily charaktery některých postav (konkrétně například Štístka a Belly, kterým charaktery absolutně otočily) a celkem dost mě to mrzí. Druhá série je pro mě zatím skoro celá za tři hvězdičky.
Není to dlouho, co jsem Rudý měsíc četla, ale abych pravdu řekla, vlastně skoro žádný z dílů druhé série mi neutkvěl v paměti. Připadá mi, že ve všech dílech druhé série absolutně autorky zazdily charaktery některých postav a to mě velmi mrzí. Prostě takové neutrální :/
(SPOILER) Sirotčinec jsem prvně viděla jako film a když mi jej tento rok dala sestra k narozeninám, byla jsem nadšením bez sebe. Film jsem totiž zbožňovala a kniha tím pádem musela být snad ještě lepší. A také, že byla!
Až na zaměnění Emminých a Oliviných schopností, pár dalších postav a jiným koncem, než jsem si představovala absolutně úžasné. Neuvěřitelně jsem si oblíbila postavu Martina, která ve filmu nebyla, což mě dost mrzelo, ale nevadí, v knize byl každopádně skvělý.
Celkově jsem tuhle knihu přečetla za pouhých pár hodin, ani ne den a musím říct, že mě už dlouho nic tak moc nechytlo. Absolutní paráda a těším se na druhé díly, které mám na wishlistu!
Skrytého nepřítele opravdu nemusím. Sérii mám ráda, avšak zrovna druhý díl je můj nejméně oblíbený, protože spoustu postav se tam chová absolutně pitomě a první smrt už tak brzy také není zrovna můj šálek čaje, ale tak co, někdo to tak prostě chce mít.
Za mě tedy asi nejhorší díl série :/
Šest vran je absolutní pecka.
Je pravda, že jsem si více oblíbila druhý díl, avšak jednička má také něco do sebe.
Začátek byl tedy trošku zmatený a člověk moc nevěděl, o co jde, ale potom se to rozjelo a sjednotilo a byla to paráda.
Snad jediná věc, která mi vadí je to, že se hlavní postavy chovají mnohem starší než jsou, teda snad kromě Wylana. Třeba u takového Kaze a Mathiase bych nikdy neřekla, že jim je pouze 18 a vyrůstání v pitomých podmínkách je neomlouvá. Ale jinak všechno absolutně skvělé!
Třetí díl a pořád stále stejná kvalita. Člověk by řekl, že i po dvou letech, co jsem tento příběh četla, se mi celá dějová linka vykouří z hlavy, ale očividně ne. Za mé tehdejší já prostě pecka a další díly mám na seznamu, třeba mě to i po tak dlouhé době a změny vkusu na knihy bude bavit.
(SPOILER) Tohle je snad první špatný komentář, co za dnešek napíšu.
Tegmine jsem dostala na besedě s jeho autorkou někde před dvěma lety a abych pravdu řekla, po přečtení jsem z toho měla takový pocit, jako kdybych poslední dobou nepřečetla prakticky nic.
Příběh byl sice zajímavý, ale bylo to něco ve stylu: celou knihu má hlavní hrdinka jen divné pocity a poslední dvě kapitoly se dozví všechna tajemství své minulosti, která jsou tak zmatená, že člověk musí číst každý odstavec třikrát, aby to aspoň trochu pochopil.
Ze čtení tohohle příběhu jsem si vzala asi tak to, že už ho nechci číst znovu. Nebyla to přímo katastrofa, ale nebavilo mě to natolik, nakolik jsem si myslela, že mě to bavit bude.
Zajímavé, jak druhé a čtvrté díly sérií mě skoro vůbec nebaví, ale třetí ano.
Zákon smečky Temnota padá je snad můj úplně nejoblíbenější díl z celé první série, získal si mě skvělým pokračováním prvních dvou dílů.
Opět tento komentář beru z pohledu mého o dva roky mladšího já, které tento díl opravdu zbožňovalo a kdybych celou sérii četla znovu, Temnota padá by byl zaručeně opět nejlepší díl.
Trnitá cesta nebyl nikdy zrovna můj extra oblíbený díl. Nevím proč, ale u spoustu knižních sérií mě tolik nechytají druhé a čtvrté díly a u Zákonu smečky tomu nebylo jinak. Opět tuhle knihu hodnotím z pohledu mého o dva roky mladšího já, protože teď by mě to asi také nebralo tolik, jako tehdy.
Trnitá cesta je pro mě z celé první série asi druhý nejhorší díl, protože děj mě tolik nechytil, jako u dílů před tím (teda, nepočítám druhý) a u dílů potom.
Prostě něco mezi.
Připadá mi, že hodnotím dneska všechny knihy nějak moc kladně na to, jak jsem v poslední době na každou druhou knihu říkala, jaká je to hovadina :´D.
Každopádně Alea, dívka moře je jedna z mých oblíbených knižních sérií, protože zhruba ty dva roky zpátky mě to velmi bavilo. Četla jsem zhruba první tři nebo čtyři díly a u prvního dílu prostě není pořádně co vytknout. Pro věkovou skupinu, jako jsem tehdy byla já je tohle ideální knížka (teda spíše pro dívky) a i když teď už by mě to asi nechytlo tolik, hodnotím to z pohledu mého tehdejšího já. Takže pecka!
Co si budeme. Erin Hunter byly ještě tak třeba rok dva zpátky mé velmi oblíbené autorky a ačkoliv se považuji spíš za fanouška Zákonu smečky, Válečníci jsou také mou oblíbenou ságou a v jednu dobu jsem v tomhle fandomu vydržela opravdu dlouho.
Vzhůru do divočiny je prostě začátek a skvělý začátek. Kdyby mě nechytnul první díl, další bych stoprocentně nečetla a vzhledem, že tomu tak nebylo, musím dát pět hvězdiček.
Teď už bych asi nebyla přímo cílovou skupinou, protože se můj styl na knihy dosti změnil, avšak kdyby na to přišlo, rozhodně bych si prošla první knihu o Fireheartově dobrodružství znovu. (Ano, jeho jméno se mi víc líbí v anglickém originále, proto jsem nenapsala Ohnivous :´))
Abych pravdu řekla, tuto knihu jsem četla sice jako mladší, avšak minimálně třikrát. Je to hrozně pěkná oddechovka, není na moc dlouho a čte se to jedna radost.
Ano, teď už bych asi nebyla zrovna cílová skupina a pár věcí mě tam třeba párkrát chytlo, proto ta jedna hvězdička dolů, ale jinak je to moc pěkné fantasy a druhý díl mám už doma, takže dřív či později přečtu i ten.