Dalia komentáře u knih

O čertovi Pavel Čech

Jak láska pekelníka proměnila ... nevěříte? Tak knihu otevřete i srdce svá a odpověď snad naleznete v příběhu, jenž kouzlo má.

4 06.04.2020 5 z 5

Co Bůh? Člověk? Bedřich Bridel

Zobrazení antitetičnosti je Bridelovým dílům vlastní. Toto pojetí protikladných tendencí, které provázejí pozemský život člověka i vyšší duchovní složku, bylo součástí nejen barokního umění a myšlení, ale lidstvo k nim tíhlo snad od nepaměti. V baroku však došlo k jejich absolutnímu vyzdvižení, a to především prostřednictvím silné expresivity výtvarných i literárních děl. Výraz byl tedy postaven na kontrastech dobra a zla, pozemského života a nebeského království, časově omezeného bytí a věčnosti, člověka a Boha.
Z básnických prostředků jsou využita obrazná pojmenování. Metafory obsažené v reflexivní básni Co Bůh? Člověk? v sobě skrývají úvahy nad duchovním svárem autorovy duše a zároveň mohou být podněcujícím prvkem pro náhled do vlastního nitra čtenáře - „ … když tak v vnitřnostech plápoláš … tys pak slunce bez rána, mou nádobu naplňuješ … Chci-li mléko, smetanu neb kruhy cukrkandlové, u tebe vše dostanu … „ V kontextu doby a společně s přítomností antitetičnosti byl čtenář veden k uvědomění potřeby věrnosti Bohu v každém okamžiku života. Působení metaforických obrazů společně s kontrasty bylo zesíleno dramatičností, která místy hraničí s patosem - „ … Tys perla, kment, hedvábí, tys božská, hrozná velebnost, ta k sobě všecko vábí, neobsáhlost, neskončenost … „
Souběžně s využitím metafor je v básni bohatě obsažena také symbolika, která je zacílena na variabilitu tváří Boha - „Co jest Bůh? Duše odpočinutí. … tys propast, z nížto všeho všech všudy věcí zrození … tys slunce od samého sebe ...“ . Symboly vyjadřující Boží všudypřítomnost jako bazální podstatu všeho bytí prostupují napříč celou básní. Takřka každá strofa obsahuje motivovaně zakomponovanou symboliku.
Skladba pracuje i s dalšími básnickými prostředky. Je zde anafora - „Já škaredý, … já zlost, ... já mrzký … „, je používán apostrof - „Co, Bože, Ty?“ stejně jako řečnická otázka a dále také například anakolut - „Jakás mně přichází noc, když sobě to tak spytuji, jak jest velká Boží moc?“
Jeden z klenotů staré české literatury.

3 05.04.2020 5 z 5

Mrtvá a živá Daphne du Maurier

Dnes již klasika světové literatury. Příběh lehce mysteriózního ražení o lásce a smrti. Přečetla jsem jej s chutí.

6 05.04.2020 5 z 5

O zahradě Pavel Čech

Soudím, že hlavní myšlenkou je snaha vyzdvihnout důležitost lidské fantazie provázející člověka napříč během času. Schopnost představivosti je kořením lidského života a ne každý je schopen uchovat si ji v plné síle, v jaké je vlastní dětem, také po dobu dospělosti a stáří. Svět představ, myšlenek a snů je pro nás bezednou truhlicí bohatství a v některých úsecích života může být naší jedinou a zcela dokonalou svobodou.
Příběh vypráví o chlapci Františkovi, jehož duše nacházela ta nejopravdovější dobrodružství ve vlastní představivosti a o jeho touze odhalit dosud nepoznaná tajemství tiché a opuštěné zahrady. Zahrady, v níž se i čas zastavil. Zahrady, jež osamocena v tichu vlastního světa zůstává ukryta kdesi v hloubi labyrintu starých uliček ...
V díle je bazální složkou ilustrace. Jedná se o dominantní prvek, který prozaicky psanému textu dodává nádech poetična. Celostránkové ilustrace se nesou v duchu malebnosti s jistým odrazem jemných nuancí melancholie. Dle věku čtenáře mohou být vnímány až s určitými pocity nostalgie. Tomuto dojmu v nemalé míře přispívá specifický rukopis Pavla Čecha, který svou volbou barevné kompozice dokáže asociovat pocity klidu, či dokonce jakéhosi zpomalení běhu času. K povzbuzení imaginace napomáhá mlžná barevná forma a nenachází se zde element dynamiky, který by mohl v celkovém pojetí příběhu působit rušivě. Z ilustrací na čtenáře vyzařuje citová bezprostřednost, dalo by se říci až meditativní poetismus. Za zmínku stojí autorovy detailně propracované malby labyrintů uliček, jež se vyznačují křehkou lyričností a mistrnou detailností.

8 05.04.2020 5 z 5