danuska9402 komentáře u knih
Tuto knihu jsem si vybrala především proto, že paní autorku sleduji na sociálních sítích už delší dobu, její názory jsou mi blízké, a zatoužila jsem po tom si od ní něco přečíst.
Předně je asi důležité říct, že tahle kniha je určena lidem, kteří mají tak trochu cit pro esoteriku a nadpřirozeno. Pokud vám vadí například vykládání z karet, pak je dost možné, že tahle kniha pro vás nebude úplně to pravé ořechové.
Kniha vypráví příběh Moniky, mladé ilustrátorky, která se svým bratrancem – spisovatelem Danem – dostane skvělý nápad, ze kterého by mohl vzejít bestseller. Vytvoří společně komiks o pravěku takovým způsobem, aby zaujal i dnešní děti. Vypraví se společně na návštěvu muzea, aby načerpali inspiraci, ale Monice se tahle návštěva stane osudnou – narazí totiž ve vitríně na pravěkou kostru ženy, která jako by ji k sobě přitahovala a snažila se k ní promlouvat. Když se pak v noci uloží ke spánku, ve snu se jí zjeví žena, která až příliš nápadně připomíná podobu, jakou si Monika v hlavě vytvořila ke kostře v muzeu. A tahle žena pro ni má důležitý úkol.
Tohle však není jediná dějová linka, kterou v knize sledujeme. Zároveň totiž dostaneme příležitost nahlédnout za oponu času při sledování příběhu Nahu, ženy z doby bronzové, která je první ženou náčelníka kmene. Náčelník však není jediný, který po Nahu touží, a ta tak musí vzdorovat nátlaku jiného muže, který by si ji rád přivlastnil.
Do knihy jsem se pouštěla s velkým nadšením. Po přečtení první kapitoly odehrávající se v pravěku jsem byla velmi mile překvapena – nečekejte nic ve stylu Lovců mamutů, naši pravěcí hrdinové jsou relativně civilizovaní lidé, schopni normální komunikace, s příjemným dobovým oblečením a zajímavými rituály.
Tato kniha vypráví příběh přátelství mezi věky, které dokáže překlenout tisícíletí. Vypráví také příběh křivdy, která se stala kdysi, ale přesto má vliv na současnost. Ukazuje nám, že pravěk pro nás nutně nemusí být tak vzdálený, jak se nám zdá.
V průběhu děje se setkáváme se spoustou obdivuhodných postav, které jsou pro Moniku více či méně studnicí vědění a poskytují jí pomoc při plnění jejího úkolu, a sice ochrany našeho současného světa před zlými silami z pravěku. Také Monice pomohou odhalit, že není tak docela obyčejná, jak si možná myslela, a že existuje důvod, proč si ta kostra v muzeu vybrala právě jí.
Kniha je psána velmi čtivě a poutavě, přelouskala jsem ji během tří dnů. Je logicky členěná do kapitol, nikdy jsem neměla pocit, že bych se v ději ztrácela. Dostaneme také moc pěknou romantickou linku mezi Monikou a jedním z dalších hrdinů knihy, kterou by mohl kdejaký milostný román závidět. Hlavní hrdinka je sympatická a člověk jí prostě od první chvíle fandí. Není to žádná namyšlená nána, ani naivka.
Konec knihy se mi moc líbil, i když musím říct, že jsem byla trochu smutná, že už je konec. Uvítala bych nějaké pokračování, i přesto, že vím, že je konec uzavřený.
Musím říct, že zkraje jsem měla v hlavě tak trochu představu o tom, jaký příběh knihy Nespasitelní bude. Po přečtení prvních pár stránek se celá tahle představa zbortila, protože tahle knížka je naprosto jedinečná. Přečetla jsem už spoustu knih, ale nikdy nic, co by se stylem vyprávění a příběhem přiblížilo téhle. Pokud jste fanoušci němčiny, pak si tuhle knihu zamilujete o to víc. Pokud německy neumíte, vyplatí se si jména jednotlivých postav přeložit, protože každé jméno je dokonalá slovní hříčka a hodně o postavě vypovídá. :)
Nejdůležitější myšlenkou celé knihy je to, že v ní nepotkáte skoro nikoho, kdo by byl příčetný. Většina postav je duševně nemocná, což se projevuje různými nadpřirozenými schopnosti. Tak například Hassebrandi umí ovládat oheň a zrcadlisté vidí skrze zrcadla...spoustu zajímavých věcí.
Taky je důležité, aby vám nevadil děj plný hnusu, špíny, nechutnosti a nenávisti. Pokud vám nic z výše uvedeného není proti srsti, můžete se směle dát do čtení. :)
Jak už jsem psala výše, byla jsem z knihy zkraje trochu v šoku, protože jsem si vážně nepředstavovala, že bude taková, jaká je. Mě ta veškerá hnusota v celém příběhu ani moc nevadila, jen musím říct, že z jedné scény týkající se zvířat mi nebylo úplně dobře. Vlastně to všechno k příběhu patří, utváří to hlavní postavy a celý svět naprosto perfektně. První polovina knihy se mi četla trochu pomaleji, tu druhou jsem pak přelouskala během dvou nebo tří dnů.
Musím říct, že tenhle příběh byl všechno jen ne předvídatelný. Tím, že hlavní postavy takřka postrádají citové vazby a jednají vetšinou jen ve svém vlastním zájmu, prostě nelze předvídat, co udělají za pět minut, natož potom na konci knihy. A konec? Rozhodně nic, co bych čekala. A hlavně slušný náběh na další díl, který si rozhodně nenechám ujít.
Styl vyprávění je neotřelý, stejně tak jako jména postav, takže v tomhle ohledu se určitě nudit nebudete, protože nic takového jste nejspíš ještě nečetli.
Celkově jsem z knihy nadšená, i když jsem si konec přála trochu jiný, ale to není něco, za co bych srážela hodnocení. Autor příběh takhle napsal a tečka. Koneckonců přeci nemůže uspokojit všechny a jiný konec neznamená špatný konec.
Věřte mi, že opravdu nepřeháním, když říkám, že jsem tuhle knihu nečetla naposled. Už dlouho jsem z žádné knihy neměla takové pocity, jako z téhle.
Na začátku příběhu se ocitáme v takovém normálním městě, které je ale obydlené ne až tak úplně obyčejnými obyvateli. Mezi normálními studenty na zdejší škole najdete spoustu šedookých. Nejsou to samozřejmě ledajací studenti - jsou součástí společenstva tří kmenů, které již celé věky žijí bok po boku. Vlci, Myši a Havrani.
Když přijdou do puberty, podstoupí rituál zařazení a stanou se plnohodnotnými členy komunity, kteří se umí proměnit ve zvířata. Naše hlavní hrdinka, sedmnáctiletá Raine Zair, se narodí jako Myš. O to větším je pak překvapení, když je při rituálu zařazení označena Vlčí ochránkyní a stane se z ní Vlčice - a dokonce rovnou Alfa, neboli vůdkyně celé smečky.
Kniha je rozdělena na dvě části - v té první se seznamujeme s celou Vlčí komunitou, s jednotlivými členy Raininy smečky, prožíváme jejich každodenní problémy i radosti a máme dostatek času si na všechny postavy vytvořit svůj názor. V některé nejmenované recenzi jsem četla, že dotyčného čtenáře tato první část tak trochu nudila a knížka stála za to jen asi kvůli 70 stranám, na kterých byla akce. Jenže to je právě to, co mě osobně na souste současných Young adult knížkách vadí - autoři se snaží do děje nacpat co nejvíce akce, super moderní techniky a soubojů. Ve výsledku to nepůsobí přirozeně a je to spíše přehnané.
Raine má za úkol si vybrat svého doživotního partnera - Je jí sice teprve 17, ale u Vlků už to tak prostě chodí. Po proměně si vyberou partnera, se kterým bok po boku prožijí celý život. (Což se mi mimochodem moc líbí.) Samozřejmě, že to pro naše hrdiny není v jejich věku jednoduché, ale musím říct, že se s tím poprali velice statečně.
Nebudu říkat, koho si Raine nakonec vybere, nechci nikomu zkazit překvapení. Jen můžu říct, že jejich romantická linka je naprosto dokonalá. Není to žádné trapné puberťácké flirtování, ale opravdová láska. A přijde i na žádost o ruku. ♥️
V druhé polovině knihy se Raine Musí postavit odvěkým nepřátelům Vlků - Venatorům, kteří se je snaží vyhubit. Projde si opravdu nepěknými situacemi, které jsem spolu s ní intenzivně prožívala.
A i když konec knížky vypadá až do posledního odstavce jako Happy End, během posledních pár řádků se to změní a já nemůžu jinak než se co nejdříve pustit do dalšího dílu. ♥️
Samozřejmě, že kniha měla některé menší nedostatky, jako například tyto:
Raine na sebe až příliš často překvapeně zírala do zrcadla.
Někdy se děj během jedné nebo dvou stránek posunul i třeba o týden nebo dva a chvilku mi trvalo, než jsem se zorientovala.
Občas docházelo k absenci mezer mezi slovy, převážně vlastními jmény.
Ale to jsou opravdu drobnosti, které je člověk ochotný výměnou za kvalitní příběh přehlédnout. Nikdo není dokonalý.
Myslím, že je to must-read pro všechny milovníky fantasy a vlků!
Tahle roztomilá tenká kniha nám vypráví příběh o dvou chlapcích - Argim a Markelovi - kteří se do sebe zamilují.
Argi je o několik let mladší než Markel, oba dva jsou studenti New Yorské střední školy se zaměřením na umění. Při letu letadlem na školní výlet do Francie je Argi nucen sedět daleko od svých kamarádů. Jedním z jeho spolusedících je právě Markel, o kterém si Argi nejprve myslí, že je jedním z učitelů, neboť vypadá podstatně starší. Chlapci se spolu vzájemně popichují a dělají si jeden z druhého srandu. I během jejich evropského pobytu se vzájemně oťukávají a než se nadějí, začnou jeden k druhému cítit víc než jen přátelství.
Dále se v příběhu dozvídáme něco o historii obou chlapců, o jejich kamarádech ze školy a problémech, se kterými se musí vypořádávat.
Musím říct, že tenhle sladký, romantický příběh mi opravdu přirostl k srdci, a že doufám, že Jenny brzy napíše pokračování téhle úžasné novely. Připomněla mi dobu, kdy jsem večery trávila na Archive of Our Own a četla desítky a desítky fanfikcí na mé oblíbené páry z nejrůznějších knih, filmů a seriálů. Hlavním hrdinům jsem fandila od začátku do konce, nebyly tam ani skoro žádné klišoidní scény.
Doporučuji určitě všem milovníkům lgbtq+ novel a romantiky. Myslím, že si rozhodně zaslouží více pozornosti. Až na pár nevhodně zvolených slov v textu bych příběhu nic nevytkla. Snad jen to, že mohl být delší. Na to, že je to autorčino druhé dílo to bylo opravdu skvělé.
Musím říct, že tenhle díl se mi líbil snad ještě víc než první, i když jsem nevěřila, že je to vůbec možné.
Na počátku této knihy má Raine spoustu otázek, na které chce znát odpovědi. Myslí, že je najde ve Francii a tak se chce vypravit na výlet do Evropy. Těsně před odletem ji ale zastaví vize - zoufalá žádost o pomoc od jiné vlčí smečky, kterou zajali Venatorové - odvěcí nepřátelé Vlků. A to je jen začátek příběhu - celé Společenství totiž čeká velká bitva, která o všem rozhodne - buď Vlci a nebo Venatorové.
V tomto díle se nám dostane všeho, po čem jsme na konci toho prvního toužili - dozvíme se více informací o celém společenství Vlků, o tom, jak to vlastně doopravdy bylo v jejich historii, kolik jiných Vlčích smeček se skrývá po světě...Dostaneme královské smečky, jejichž ženy se neumí proměňovat, dostaneme také cestu do říše mrtvých i do říše bohů, kam musí jít Raine vyjednávat podmínky poslední bitvy spolu se svou novou kamarádkou. (O které ale nechci nic prozrazovat, ona je jedna z nejlepších článků celého soukolí příběhu a dost se s ní ztotožňuji.)
Přijdou si tu na své milovníci severské mytologie - Raine totiž získá nové pomocnice v podobě dvou havranic, a to není ani zdaleka všechno.
Musím říct, že autorka do příběhu krásně zakomponovala veškerá náboženství a představy lidí o smrti, nebi a peklu. Taky nám dala mnohem víc prostoru pro to oblíbit si nejen všechny hlavní, ale také vedlejší postavy, kterých v tomto díle přibyde opravdu požehnaně. (Musím podotknout, že ke konci jsem se v nich začala trochu ztrácet.) Raine a její smečka mi přirostli k srdci jako rodina a vůbec se mi s nimi nechtělo loučit. Také musím říct, že všichni oproti předchozímu dílu dospěli.
Dočkáme se nespočtu různých dějových zvratů, skvělých scén ukazujících soudržnost smečky a toho, jak jednomu na druhém záleží. Chci také pochválit to, že oproti předchozímu dílu už nedochází k tomu, že bych byla zmatená z časového kontinua jednotlivých scén - tentokrát na sebe vše navazuje naprosto plynule. A ani jsem nezaznamenala žádné překlepy.
Moc se mi líbilo, že autorka děj postavila tak, že se Raine vydávala na různé výpravy pokaždé s někým jiným ze smečky a díky tomu mezi sebou všichni členové prohlubovali svoje pouto.
A pokud jsou mezi vámi fanoušci Itálie, dostane se vám i trochu toho cestovatelského prožitku.
I když děj skončil vesměs uzavřeně, přesto doufám, že se brzy dočkáme pokračování.