Nespasitelní
Michael R. Fletcher
Manifest bludu série
1. díl
Víra utváří realitu. Ví to velekněz Konig Furimmer i každý, kdo někdy přišel do styku s Geisteskranken – šílenci, kteří svým bludům věří natolik, že se stávají skutečností, zatímco se pravda s pláčem krčí v koutě. Věřte dost silně, že jste nejmocnější bojovník, a budete neporazitelní. Věřte, že vaše odrazy mohou ze svého zrcadla cestovat i do těch ostatních, a budete mít špehy po celém světě. Věřte, že se dokážete proměnit v medvěda… Konig má s vírou ale mnohem větší plány. Jeho sekta i její početní přívrženci totiž věří, že dokážou stvořit boha, který pak bude vázán jejich představami. Mladý chlapec Morgen, pečlivě vychovávaný v ústraní, je pro takové božství dokonalá nádoba. Škoda jen, že nejdřív musí zemřít Konigovou rukou, aby měl velekněz jistotu, že ho jeho bůh bude poslouchat i po smrti. O Morgenovi se ale doslechli i tři kumpáni, kteří pořád ještě čekají na kšeft, co by jim vynesl dost peněz až do smrti. A z únosu budoucího boha by mohlo kápnout dost velké výkupné na to, aby konečně mohli ve světě bláznů a slabochů pověsit řemeslo na hřebík. Jenže sebestředný „největší šermíř na světě“, vražedná kleptomanka a možná poslední příčetný muž, který ještě zbyl, si tentokrát ukousli příliš velké sousto. Šílenství je totiž moc a chlapce se nikdo nebude chtít vzdát bez boje. Nemluvě o tom, že bohové, i ti stvoření, mívají své vlastní plány.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2020 , Fantom PrintOriginální název:
Beyond Redemption, 2015
více info...
Přidat komentář
Hodně syrový a surový přiběh. Pokud toužíte po spravedlivých a morálních hrdinech, tak tady se jich nedočkáte. Maximálně tak narazíte na pár morálně šedých postav, tady všichni hrají sami za sebe.
Velký problém mi dělali německé výrazy. Pro někoho, kdo o němčinu nezavadil ani pohledem bylo oříškem si pod výrazy něco představit nebo je vůbec přelouskat. Naštěstí tohle mínus vykompenzovali postavy. Byli to pořádní parchanti, ale i tak jste aspoň některým přáli aby došli klidu. Rozhodně to bylo zajímavé čtení a do pokračování bych se s chutí začetla.
Po nelehkém začtení, to nakonec byla dobrá oddechovka .. nechybí vtip, spousta různých fantasy prvků, polemizování všeho nad vším, mnoho postav.
Kladné postavy tu nenajdete žádné, to však neznamená, že si nejednu zamilujete.
Před čtením doporučuji oprášit si němčinu.
Těším se na druhý díl, pokud bude.
Velice originální svět a zasazení. Pořádná Grim dark Fantasy tak jak to mám rád. Depresivní, temné, brutální, psychózní....naprosto parádní a velice se těším na druhý díl. Jsem si jist že to spoustu čtenářů nevydýchá, mě to ale sedlo velmi...
Říkal jsem si, že budu hledat únik od nekonečných seriálů v knihách. Vadí mi, jak se celou sérii vlastně nic neděje - je tam pár samoúčelných dějových linií, které skoro neprotkávají tu hlavní... no a pak se to rozjede až ke konci série, aby to skončilo +/- cliffhangerem.
No a něčeho takového jsem se tady bohužel dočkal taky. Je to dobrých 70% knížky omýlání toho samého pořád dokola a 30% něčeho smysluplného, něčeho, co posouvá příběh (alespoň mám ten dojem, ale když nad tím tak zpětně přemýšlím, možná je to i horší).
Celá jedna ze tří ?hlavních? dějových linií je na začátku zažehnuta, aby pak byla celou knížku udržována jakožto žhavé uhlíky, a nakonec opět pořádně "vzplála".
Pak druhá je takový její mlhavý odraz - něco se tam děje, ale vlastně to z velké části taky moc nikam nevede. I když to samo o sobě zajímavě vyústí.
Ale zkrátka to na mě působilo, jako tři příběhy sešitý dohromady - jeden super, druhej "meh", u třetího jsem vysloveně přeskakoval věty. Chtělo by to hodně osekat - možná, kdyby to mělo 200 stránek, bylo by to uplně ideální.
Pak je tam ještě pár maličkosí... Ta němčina mě tam celkem chytá za uši. Pár let jsem se ji učil, a moc mi to tu nesedí. Pro jména bych zvolil kdyžtak trochu větší zkomoleniny a klidně použil trochu starší němčinu. Alespoň zčásti. Chápu, že třeba někdo teoreticky může mít přezdívku "Krást", ale je to podobných věcí plný a tahá mě to za uši.
Já bych ještě ubral i hrubých slov. Naturalismus mám rád, ale přijde mi, že to pak nevyznívalo nijak úderně a sprostá slova se tam často vyskytovala samoúčelně.
Je to grimdark, což mě zajímá, ale Nespasitelní z mého pohledu překračuje tu hranici, kdy je to ještě cool sebeuvědomělá stylizace a kdy už to začíná být moc edgy a šklebím se u toho.
Jinak, co kladů se týče - od začátku jsem měl rád hlavní trojici neřádů. I v momentech, kdy byli fakticky nesympatičtí, mi přišli přinejmenším zajímaví. Tomu nejmenšímu parchantovi prostě fandím, aby byl co nejmenší parchant. A u toho, co je ztracenej, si prostě užívám, jak si užívá svůj narcismus.
A čím si nejsem úplně jistý, je autorův pohled na psychické poruchy. V rozhovoru tvrdil, že se o to zajímal do hloubky. Na mě to ale působilo, že spíš do šířky a po povrchu. Nebo možná se jen autor nechal strhnout cool fantasy nápady a nějakými představami o tom, kam chce směrovat osudy postav. Ale nevím, jestli by s tím někteří lidé s hlubší - nebo i osobní - znalostí tohohle tématu, neměli trochu problém.
Ale myšlenkové i podvědomé pochody ústřední trojice mě opět bavily a zněly mi uvěřitelně.
No, kolem a kolem, šlo z toho vytěžit víc. Rád bych si přečetl nějakou Definitive Edition, až se jednoho dne pan Fletcher víc rozepíše. Nebo jak to někteří autoři dělají - jinou knížku, kde budou podobná témata zpracována zkušenější rukou téhož autora.
Kniha: "Tahle postava je strašně ošklivá."
Tvůrci obálky: "Takže je moooc krásná :)."
Z těch různých úrovní manipulací a našeptávání mi občas bylo těžko. Kniha vtáhla a splnila, co slíbila. Pomatenost a blázny.
Tak tuhle knihu pomatení jsem nedala. Pouhých 30 stránek bludů mě utvrdilo, že fantasy na motivy (teď to teda zjednoduším) vzácné duševní poruchy není nic pro moje křehké bytí.
19 různých pomatení a každé utváří svoji realitu.
Láká vás? Prosím, jen si ji vychutnejte.
Úchylné? Velmi. Zvrácené? Nepochybně. Promyšlené? Ne tak docela. Autor uvádí do pohybu další imaginární svět, kde se rádoby na každé stránce něco děje, až na to, že ne tak docela. Některé postavy (jistá pyromanka a špekoun) jsou v knize naprosto do počtu, jiné (velekněz a jeho okolí) jen proto, aby je autor představil, pak na ně polovinu knihy zapomněl a najednou zjistil, že by bylo dobré linku s nimi nějakým způsobem ukončit. Meh. Jestli mi někoho v knize bylo líto, pak ústřední trojice (pseudo)hrdinů.
Cet jsem to v originalu, ta ceska obalka tomu dela ostudu, ta anglicka je daleko lepsi.
Konecne se nekdo nebal napsat skutecne temny fantasy, bez elfounu, draku a tohohle bordelu, kde drtiva vetsina postav je fakt hraje na sebe a neni moc happy. Tohle je vsechno dobre.
Dej opravdu bezi rychle coz je dobry, neni tady zbytecne moc postav a tak, ale chybi tomu trocha ten omacky kolem s historii, popisem sveta a tak. Dalsi problem, ze sice klisovistost postav a prostredi byla vyresena, ale dalsi nesvar fantasy a to premira magie tu porad je.. cili moc postav s magickymi schopnostmi, predpovidani budoucnosti, taky kazi napivost pribehu, jako vsude. A nezdary jsou malo fatalni, coz ty temnoste dost ubira.
Nejsem expert na Nemcinu, je fajn, ze nekdo pokusil u udelat nejaky neanglicky prostredi.. ale nektery terminy se mi zdaj dost off.. ze se nepovedly a minimalne v originale pokud ctenar nerozumi, neni si jistej, tak si to musi prelozit sam.
Celkove urcite dobrej zamer, dobre vypravenej a zajimavej dej, ale jeste to urcite jde udelat lip, kdyz se ubere ty magie a udela se to vic fatalni (kdybych popisoval co je spatne, tak uz je to spoiler).
Dlouho jsem nic tak šíleně ujetého (v dobrém slova smyslu) asi nečetla. I přes svou znalost psychologie a psychiatrie mi zůstával občas rozum stát, jak dokáže být lidská mysl zvrácená. V tomto světě prostě nechcete žít.
Rozhodně je tato kniha zatím největším knižním překvapením, jelikož jeho originalita mi sebrala dech. Navíc jsem čekala, že to skončí jinak. Ubíralo se to jedním směrem a pak PLESK, všechno bylo rázem naruby, tentokrát v tom horším slova smyslu.
Ze začátku mi vadily sice až někdy přehnaně vulgární věty, kdy v každé byla hned tři sprostá slova za sebou, jako kdyby se autor snažil za každou cenu být vtipný, ale nakonec se to ustálilo do vynikající míry.
Klobouk dolů, pane Fletchere. :)
Zaujímavé veľmi zaujímavé...človek už čaká že sa kniha vyberie istým smerom a zrazu BUM a ide to inak...ale bavilo ma to a dosť ... Toľko pararel na "náš" svet ...škoda mohlo tam byť viac s Tiergeist viac ale nevadí... Netreba tam hľadať kladného hrdinu,tam ani taký není ale veeeeela iných a myslím že táto kniha stojí za prečítanie
Autor má obrovskou imaginaci, kterou navíc dokáže čtenáři zajímavě zprostředkovat. Ten jeho smyšlený germánský svět navíc dokáže vhodně odlehčit různými vtípky. Počínaje názvy jednotlivých "šílenců". K pořádnému vychutnání je ale přece jen potřeba znát tu němčinu detailněji. Jedině ten závěr, kdy se toho moc nevyřešilo a čtenář musí přečíst další díl mě naštval a tak * dolů.
Nespasitelní mají relativně zmatečný svět, který trochu zachraňuje rejstřík na konci knihy, ale pořád je to docela rodeo. Hodně názvů navíc přímo vychází z němčiny s to pro někoho, kdo umí maximálně Guten tag, fakt nebyla sranda. Ale, jedno velké ale - ten svět je neskutečně zajímavej. Vychází z toho, že víra může vytvořit reaitu a jednou z dějivých linek je vytvořit boha, ve kterého všichni budou věřit, a on nakonec nanebevstoupí. Nemusíte mít v tom světě ale až tak velké plány - stačí, že budete věřit, že jste nejsilnějším bojovníkem a skutečně se jím stanete. Není to ale tak jednoduchý a v tomle špinavým a krutým světě vznikli i Geisteskrankeni - šílenci, kteří ve své bludy věří tolik, že se staly skutečností. Někteří mají bludů více, než by chtěli přiznat.
Nespasitelní jsou příběhem, ve kterém byste kladnou postavu pohledali. Je to jeden záporák vedle druhého, ale některým tak trochu fandíte, protože ti druzí jsou přecijen trochu horší. Je to zajímavé osvěžení, na druhou stranu nemůžete počítat s tím, že vám budou symptické nebo si některou oblíbíte.
Tahle kniha mě nedostala zrovna dějově, občas se to nemile táhlo a nekonečné vnitřní úvahy trochu unavovaly. Přesto to kompenzovaly skvěle pospané prostředí, emoce a beznaděj. Hodně se toho dalo najít mezi řádky a když člověk dával pozor, spousty věcí si všimne, je tam hromada skrytých významů a nenápadných ponaučení.
Nespasitelní jsiu rozhodně originální, něco takového jste rozhodně ještě nečetli. Musíte ale počítat s tím, že moc pozitivních emocí ve vás nevyvolají a že ibčas se budete muset poprat s nějakou ne úplně záživnou scénou.
Tohle bylo něco. Musím uznat, že něco podobného jsem asi ještě nečetl. Je divné mít dobrý pocit po přečtení něčeho tak depresivního? Prostředí, v kterém se příběh odehrává úplně čiší depresí a špínou - za mě úplně perfektně popsané. Co se týkalo děje, tam to trochu vázlo, místy mě vůbec nezajímalo, co se bude dít dál. Celkový dojem z knížky je ale určitě kladný.
Možná, že z toho mám depresi ještě teď, ale něco tak originálního jsem tenhle rok ještě necetla. Já osobně jsem měla po celou dobu čtení problém s německými názvy různých ,,šílenství". To ale nemění nic na faktu, ze to je fakt bomba, pokud máte dostatečně velky koule na to ponořit se do světa bludů, šílenství a deprese, to vše úhledně zabalené v krvelačné a bezcitné honičce.
Tom: Když jsem Nespasitelné začal číst neměl jsem nejmenší tušení o tom, co mne čeká. Nepřečetl jsem si jednou recenzi, ba ani samotnou anotaci. Jediné co jsem věděl, že se jedná o můj oblíbený žánr - fantasy. Bylo dobré nechat se překvapit?
V první řadě musím říci, že se mi velice líbil vybudovaný svět. Špína, nechutná odporná všudy přítomná špína, která vás obklopuje na každém kroku, ale to není ani zdaleka to nejhorší. Nepříčetnost, bludy, výmysly a víra, která nás provází na každé stránce je tím nejhorším co vás může potkat. S oblibou říkám, že jsme tím co o sobě tvrdíme. Svět Nespasitelných tuto myšlenku rozvádí mnohem, mnohem více. Svět nepříčetných bláznů čerpajících sílu ze své vlastní nepříčetnosti a nepříčetnosti jiných. Svět, kde víra utváří a posiluje vlastní zvrácené touhy. A právě díky pokřivenosti a nepředvídatelnosti všech postav, tedy i našich hrdinů, obracíte stránku za stránkou a když si říkáte „Aha, teď se stane určitě tohle“,tak s překvapením zjistíte, že se vývoj změnil zcela nečekaně.
Ale proč jsem zmiňoval nepříčetnost a bludy? Každá z postav je psychicky narušená - nepříčetná. Právě nepříčetnost je prvkem, který každému charakteru přináší jisté schopnosti. Malá poznámka, stačí oprášit němčinu nebo vzít slovník a přeložit si jména jednotlivých postav. Budete překvapeni a pobaveni.
Kdo jsou vlastně naši hrdinové? No, hrdinové není ten správný termín. Ústřední trojice je partička hrdlořezů, která by se s největší pravděpodobností okamžitě vyvraždila, kdyby nepotřebovali jeden druhého. Zjizvený válečník Bedeckt, který se nikdy nevzdává své sekyry. Násilnická kleptička Stehlen mající vždy dokonale nabroušené dýky. A největší šermíř světa Wichtig.
Co bych měl říci závěrem? Nespasitelní nejsou dokonalou knihou, nejsou bezchybní. Zajímavé akcí a humorem nabité pasáže střídají kapitoly, které chcete mít rychle za sebou. Naštěstí jsou krátké a jejich přečtení nezabere mnoho času. Ovšem to nejlepší na Nespasitelných je humor, zvrácený, brutální, sarkastický a nejčernější humor jaký jen může být. Vlastně ne, to nejlepší je, že se naše parta hrdlořezů vrátí v pokračování. A já je chci už teď!
Velice originální námět, čtivé, jen mi vadily vulgarity a chvilkami přílišná syrovost vyprávění.
Vybrat si ke čtení Nespasitelné nebyla dobrá volba. Nesedl mi styl psaní, neoblíbila jsem si postavy(jen jedna mě bavila), nezajímalo mě pokračování děje. Snad víc než polovinu knihy jsem se nedokázala začíst.
Když vezmu v potaz knihy, které jsem dosud četla, jsou Nespasitelní nečím novým, originálním, jiným. Myslím si, že kniha obsahuje mnoho skrytých významů, že v ní čtenář může najít víc, než jen smyšlenou fantasy. To beru jako velké plus, které na mě bohužel kvůli pro mě nezáživnému stylu příliš nezapůsobilo.
Svět Nespasitelných je světem šílenství, kde každá z postav má své problémy, bludy, představy, ve kterých jsou skryté mnohé psychické problémy, se kterými se lidé běžně potýkají. Díky tomu jsem knize dala vyšší hodnocení, než jsem si původně myslela, že dám.
Pokud se chystáte Nespasitelné číst, připravte se na nemalé množství vulgarismů, drsných výrazů a nechutností. Většinou mi takové scény nevadí, pokud ke knize sedí, ale v případě Nespasitelných(i přesto, že sem takové části patří) se mi chvílemi zdály do děje příliš vtlačené na sílu. Trvalo mi dlouho než jsem se zorientovala v postavách, dějových linkách a nových výrazech. Námět knihy není špatný, proto jsem si ji ke čtení vybrala, bohužel mi ale celkově nesedla.
„V šíleném světě je příčetný pouze šílenec.“
Svět plný nadpřirozena, zvrácených představ a divných lidí. Svět, ve kterém se může stát prakticky cokoliv, v co bude dostatek lidí věřit. Svět, ve kterém, když zemřete, odejde vaše tělo do Posmrtí, kde vám budou sloužit všichni, které jste za svůj život zabili. Přesně tohle vám můžou nabídnout Nespasitelní. Dějem nás bude provázet trio společníků– mohutný zjizvený válečník Bedeckt, ošklivá vražedkyně a kleptomanka Stehlen a sebestředný pohledný šermíř Wichtig. Dále to bude mocná pyromanka Gehirn a v neposlední řadě velekněz Konig se svými dvojníky. Pokud se vám tyto postavy zdají absurdní, věřte mi, že je to jen slabý odvar toho, co na vás v knize opravdu čeká.
Kniha je opravdu velice originální a každý charakter je geniálně vymyšlený. Schopnosti postav se odvíjí od jejich duševních nemocí, takže pokud se o tohle téma zajímáte, tak by pro vás měla být kniha samozřejmostí! Upřímně jsem měl na začátku knihy problém s němčinou a všemi těmi německými výrazy, kterými vás kniha přivítá, ale na konci knihy je naštěstí rejstřík všech pojmů. Jak už u Fantom Printu bývá zvykem, ani v této knize se překlepům a chybám v textu nevyhneme (ale zase tolik jich tam nebylo). Z čeho jsem trochu zklamaný je obálka knihy. Ta původní se mi rozhodně líbí víc. Závěrem bych pouze dodal, že kniha rozhodně není pro každého a pokud vám v knihách vadí vulgarismy nebo máte slabší žaludek, tak se knize velkým obloukem vyhněte.
Tak nevím, no... Základní premisa i spousta dílčích nápadů bylo velmi zajímavých, ale provedení mi vůbec nesedlo. Žánr grimdark fantasy mám moc ráda, ale v tomhle konkrétním případě mi to přišlo spíš jen jako snaha šokovat, znechutit. A většina postav se chovala neuvěřitelně jednorozměrně, chyběl prakticky jakýkoli vývoj, celé mi to přišlo tak trochu jako karikatura něčeho, co mohlo být opravdu skvělá kniha, ale nepovedlo se.