DarthSoren
komentáře u knih
Do prázdnoty
Tim Lebbon
Měl jsem z toho opravdu velice smíšené pocity. Na jednu stranu se příběh odehrává v moji oblíbené předrepublikové/starorepublikové době. Ale na stranu druhou mám pocit, že tohle Lebbon nezvládl jak by se patřilo. Příběh jako takový často až moc přešlapuje na místě a když konečně dojde na akci, tak ji autor vybaví na dvou stranách. Do půli knihy se nic moc nestane a závěr je projetý hodně z rychlíku. A to popisování jezer, taverny, přírody atd na úkor příběhu místy lezlo na nervy. I s hlavní postavou jsem měl problém - nedokázal jsem se s ní vůbec ztotožnit. Navíc je to až moc navázané na komiksovou stejnojmennou sérii, mnoho věcí je vysvětleno jenom zběžně; není to proste publikace pro nováčky ve světe SW. Spíš je to pokračování zmíněných komiksů, pro fandy onoho období. Ale jo, pořád lepší, než to co na nás plive Disney :D Víc tuhle knížku rozebírám v recenzi ;)
Sto filozofů
Peter J. King
Pro nováčky v oboru filozofie docela příjemné shrnutí nejdůležitějších myslitelů. Ale člověk, který lásku k moudrosti pěstuje už nějaký ten pátek, najde v téhle publikaci množství chyb a jednoduchost knihy bude pro něj spíše negativem.
Nepřátelské linie 1: Sen rebelů
Aaron Allston
Skvělé, naprosto skvělé. Allston prostě umí. Celá kniha je jedna dlouhá akce. Žádná vata, jenom nekompromisní napětí. Po ne tak docela povedené Temné pouti, kterou jsem hodnotil jako klopýtnutí v sérii, je tohle opravdu vzpruha a opravdu zdařilý kousek. Úžasné od první stránky až dokonce. Nejvyšší hodnocení, moje poklona a zasalutování Allstonovi do nebe.
Temná pouť
Elaine Cunningham
První klopýtnutí v jinak velice povedené sérii. Ze začátku jsem se snad i trochu nudil, což se mi u Star Wars literatury nestává. Ovšem co hodnotím jako příjemné oživení a veliké plus je přítomnost... no řekněme jednoho týpka z prostředí Chisské ascendence. Závěr je fajn, i když mě mrzí co se v tom závěru stane. Kdyby se dalo udělit 3 a půl hvězdy... 4 jsou ale moc, takže dávám 3 s malou hvězdičkou nahoru.
Hvězda po hvězdě
Troy Denning
Hvězda po hvězde je kniha, která má nejvíc stran z celé série NJO a proto se možná stane, že se v ději zamotáte, nebo vás některé části nebudou bavit. Příběh však jednoznačně stojí za vaši pozornost, kniha posouvá celou válku dál (o hodně dál) a životy hlavních hrdinů se začnou brzy měnit. Galaxie už nebude taková, jako si ji pamatujete před válkou s Vongama a i jednotlivé postavy začnou hodně svým chováním překvapovat. Příběh má spád, nechybí faktor důležitých rozhodnutí hrdinů, které jsou vždy těžké a znamenají ztráty. Postavy se i přesto chovají pořád více-méně logicky a nestává se, že by jim autor ubíral IQ po desítkách. To nejpodstatnější se však začne dít přibližně na posledních 100-120 stranách a zakončení knihy zanechává otazníky a je tedy nutné číst i další díly (ale kdo by je nečetl, že?). Mnoho čtenářů si však na konci knihy popláče – po těch letech to už snad ani není spoiler, ale pro jistotu nebudu konkretizovat. Ale jak jednou trefně řekl mistr M. Stackpole: "Jestli chcete bezpečí, běžte si číst Star Trek."
Jsem docela překvapen, že serie NJO, doteď nikde moc nestratila tempo a všechny díly jsou poměrně stejně kvalitní. Zřejmě by bylo objektivní udělit jenom 4 hvězdičky, ale kvůli závěru, který byl dechberoucí a kvůli Borskovi Fey’lyovi, který se konečně zachoval jako chlap, dávám plné hodnocení.
Hranice vítězství 1: Zábor
Gregory John Keyes
Zábor se soustředí na jednu příběhovou linii, což je po předchozích dílech maličko změna, ale já ji hodnotím velice pozitivně. Na rozdíl od předchozího Bodu rovnováhy, který se soustředil z velké časti na psychologii Jacena Sola a dalších postav rodiny Solo-Skywalker, se tenhle díl zaměřuje na vztah Anakina Sola a mladičké Jedijky Tahiri Veila a opisuje události útoku Vongů na Akademii Jediů na měsíci Yavin 4. Knížka je psaná přehledně, příjemně a srozumitelně, přečetl jsem ji snad jedním dechem (nekecám). Nechyběli filosofické úvahy pojetí Síly, ani hromady akce a taky hned několik překvapení, které se mně osobně hodně líbili. Někomu možná budě chybět Han Solo, který tady nedostal žádný prostor, ale myslím, že v předešlých dílech měl prostoru až-až. Pro mne dosud (prvních 8 dílu i se Zotavenim) zatím nejlepší díl série NJO, takže dávám 5 hvězdiček.
Bod rovnováhy
Kathy Tyers
Ano, Tyersová píše jinak než treba Luceno nebo Dennig, resp. má odlišný styl psaní. Je kladen vetsi duraz na psychologickou stranku postav, v tomhle dile hlavne Jacena. Bohužel jsem zatim nečetl jeji další dílo ze sveta SW - The truce at Bakura, takže to nemuzu srovnavat. Ale stejne mne kniha moc bavila, hlavne rozmluvy Luka a Mary - tady nechci psat spoilery, ale udeje se neco co je pro SW dulezite a zmeni jejich zivoty.
