delfin32 komentáře u knih
Tato útlá knížka by měla být povinnou četbou pro všechny Evropany - počínaje dětmi na ZŠ a SŠ, přes věčné nespokojence putující z jedné lékařské ordinace do druhé, až po ty naštvané, kterým -narozdíl od souseda- nepřiklepli lázně a jim se z toho příkoří zhroutil svět...
Jinak hluboká poklona před dr. Trachtou, který si z titulu své stavovské příslušnosti dovolil sesadit lékaře z piedestalu polobohů...
Výborná sci-fi pro mladé čtenáře, jíž na reálnosti dodává reportážní styl knihy. Nutno však vzít v potaz, že kniha byla napsána před půlstoletím. Dnešnímu čtenáři by asi černobílé zrnité fotky přišly trochu přitažené za vlasy, ale i dnes, kdy jsem si knihu pro potěšení znova vytáhla z knihovny a přečetla -pravda- jen první díl pro osvěžení, tak ji s radostí ji doporučím potomstvu :-)
Tenkrát jsem byla naprosto pohlcena a vtáhnuta do děje, jen jsem dnes nějak nenarazila na to místo, kde jsem se při prvním čtení tak strašlivě bála :o)
Dovolím si vypůjčit větu z komentáře od uživatele hladko, protože bych to asi nevyjádřila jinak a lépe:
"... duchovní hodnota knihy a samotný princip čtyř dohod jsou mi velmi sympatické a věřím, že mohou v člověčím životě nastolit onu potřebnou rovnováhu..."
Naopak však musím také konstatovat, že ač má duše souzní s oněmi čtyřmi dohodami, kniha jako taková mě naprosto nezaujala (rozvleklé pasáže o ničem, stále dokola omílání téhož). Několikrát jsem u knihy usnula (a to i odpoledne!!!) a ač jsem se velmi snažila, měla jsem problém ji dočíst. Dle mého by se dala zhustit na cca 6-12 stran textu a bylo by to dostačující (a v této zhuštěné formě i kvalitní čtivo)! Jak říká jedno staré české přísloví: Méně je někdy více.
Jinak ale velice doporučuji představení Jaroslava Duška, který této nudně sepsané knize dodává naprosto jiný rozměr !!!
Komentář píšu snad jen pro porovnání knihy a filmu, neboť komentářů ke knize jako takové je zde dost.
Film jsem viděla jako první a líbil se mi. Knihu jsem teď četla až několik let po shlédnutí filmu (a následně pro porovnání jsem si znovu pustila i film) a vychází mi to takhle:
FILM za 50% - KNIHA za 100%
Přečetla jsem na jeden zátah a byla jsem velice spokojená.
Napětí, nečekané zvraty, krásné psychol. propracování postav.
Výborné oddechové čtení! Doporučuji.
Následně po shlédnutí filmu dodávám: film vůbec nestojí za koukání.
Toto úžasné dílo jsem četla poprvé na gymnáziu - naprosté nadšení, kniha mne uchvátila (dala bych 5* a kdyby to šlo, tak ještě víc). Měla jsem štěstí na vydání z padesátých let, které prošlo řádnou korekturou (narozdíl od dnešních vydavatelských rychlokvašek - viz pfa níže).
Před cca půl rokem jsem po knize sáhla znovu, hlavně abych oprášila děj před návštěvou divadla. Přiznávám, podruhé jsem to nedala. Nevím, je-li to dnešní zrychlenou dobou, ale přes rozsáhlé popisy (jak se na dobu vzniku sluší a patří) jsem se prostě nedokázala přenést a po cca 80 stránkách jsem se rozhodla, že si raději uchovám romantické vzpomínky, které mi na tuto knihu zbyly z doby před čtvrtstoletím :-)
Chápu reakce těch, co nedočetli, protože na toto dílo musí člověk dozrát. Ačkoli pocházím z autorova kraje, také jsem před lety tuto povinnou četbu bojkotovala (tenkrát bych dala max. 2*).
Nyní ve čtyřiceti najednou přišlo to puzení... (běh do knihovny, přečtu dva-tři kousky a dumám). Dokonce jsem rodinu dovlekla i na Staré Hamry :-)
Úžasné čtení obzvláště (nebo spíše výhradně) pro čtenáře z tohoto kraje (podotýkám ale, že téměř všechna místa ve sbírce zmiňovaná osobně znám a mám k nim vztah - k tomu dvě babičky každá z jiné části kraje s jiným úžasným nářečím, které dnes už téměr vymizelo, takže Slezské písně ve mě evokují hluboko zasunuté vzpomínky) - takže proto 5*. Nebýt toho osobního pouta, dala bych tak 3-4.
Nejsem literární historik ani filolog, ale sbírka na mě působila značně rozproruplně co do stylu a tak jsem si začala googlit o Petru Bezručovi a připojuji se k názoru, že autoři budou opravdu nejspíše dva (V.Vašek jakožto vedlejší autor a gró zřejmě připadá na O.B.Petra). Už se těším, až si přečtu útlou knížku Jana Drozda: Autoři Slezských písní.
Poněkud "schíza" pro národního umělce, vezmeme-li v úvahu, že jeho otec Antonín Vašek byl jedním z prvních, kteří odmítli uznat pravost RKZ...
Zajímavé, propracované, četlo se jedním dechem, ale do Browna, s nímž bývá srovnáván, má autor zatím ještě daleko. A na mě je tady příliš mnoho vojáků (65%).
Poutavé a napínavé čtení lehce sci-fi (které osobně můžu), takže jsem to zhltla během dvou dní. Působilo to na mne ale spíše jako jasný scénář k filmu, než-li kniha (chybějí propracovanější dialogy, myšlenkové úvahy hrdinů...), což však nijak neubírá na čtivosti.
Doporučila jsem k přečtení i synovi teenagerovi, který to zvládl taky za dva dny, takže dopručuji i mladšímu mužskému pokolení :-)
Dávám cca 80% za příjemnou oddechovku a těším se na další kousky tohoto autora.