dRaco komentáře u knih

Nezvykle syrové a stručné vzpomínání, zapsané skoro až deníkovou formou, které se právě svojí věcnosti stává dalším naléhavým svědectvím toho, co je jeden člověk schopen udělat druhému. Treblinka a údaje s ní spojené nejsou tak obecně známe, jako v případě Osvětimi, a je to pochopitelné – vždyť na (dle střízlivých odhadů) minimálně 700 000 obětí tohoto pekla připadá (dle údajů v knize uvedených) jen neskutečných 57 přeživších vězňů, kteří mohli předat své vzpomínky. Díky pane Rajchmane, že jste tak učinil.

Hodnotím výpovědní hodnotu, nikoliv samotný literární styl, který není v tomto případě vůbec důležitý, ač je pravda, že se mi to nečetlo moc dobře – často mi to připomínalo vzpomínání Dr. Nyiszliho v knize Byl jsem Mengeleho asistent. Ostatně oba soubory vzpomínek byly kompletovány ještě v průběhu války nebo velmi brzy po jejím konci.

5 12.10.2020

Anžto mám rád napínavé, zvrácené a svižné thrillery, tak mě Noční lovec moc bavil. Líbí se mi, jak jde Carter přímočaře po stopě vyšetřování a nezabředává do soukromí Huntera a Garcii, kteří i přesto tvoří sympatickou dvojici, byť v tomto díle s trochu sterilním vztahem. A kam autor chodí na ty brutální nápady, to radši nevědět.

4 09.10.2020

Neskutečně smutné svědectví, u kterého mi často docházela slova i dech. Stále je pro mě zcela nepředstavitelné, co byla jedna lidská bytost schopna udělat druhé (nejen) v pekle Březinky a to vše v ďábelsky precizním systému se skvělou organizací práce. Klobouk dolů před panem Veneziou, že po tom všem našel chuť do života a založil rodinu. A také za to, že našel nakonec sílu o té hrůze podat nesmírně důležitou výpověď pro nás a následující generace. Na toto temné téma jsem přečetl více knih, ale žádná ve mně nezanechala takové emoce, jako právě tato, navíc doplněná o velmi silné kresby Davida Oléra.

3 03.10.2020

Minierův krok stranou, který mě moc nebavil. Mráz i Kruh byly rozvláčné, ale velmi dobře vystavěné detektivky s gradující zápletkou. Tma drží rozvláčnost svých předchůdců, ale místo promyšlené zápletky nabízí jen vlažný thriller. A to (z mého pohledu) ani ne moc uvěřitelný, takové zvraty v životě Christine, které se udály během několika dní, mi připadají dost přetažené. Celkově to na mě působilo jako "oslí můstek" pro Servazův návrat do hry, na což ale není třeba vydat celou knihu, když to ostatní knižní kolegové zvládnou skrze pár alkoholových excesů na prvních stranách a pak skočí do nového případu po hlavě. Nejsem si v tuhle chvíli jistý, jestli mám chuť se ponořit do Noci.

2 29.09.2020