Eibe komentáře u knih

Druhý díl se mi zdál výrazně lepší, než ten první. Autoři si nejspíš lépe ujasnili, které informace jsou pro čtenáře důležité a podle toho jim věnují prostor a důraz. Ke spoustě postav z prvního dílu přibude spousta dalších, ale jsou lépe odlišitelné díky výrazněji vykresleným povahám a vlastnostem, dozvídáme se často více o jejich motivaci stát na té které straně.
Střepy se pomalu skládají dohromady a odhalují příběh, který se sice odehrál dávno, ale který vlastně neskončil a který několik hrdinů stále žije, ať už vědomě nebo nevědomky.
Dostává se nám odpovědí na spoustu otázek a spousta jich opět vyvstává.

Oproti prvnímu dílu plynou rozhovory méně šroubovaně, byť někdy by to na nich neuškodilo zapracovat. To samé dle mě platí o vypravěčském stylu. Autoři se na předchozím románu a na povídkovém sborníku dost vypsali, přesto si myslím, že by všem třem knihám ještě nějaká péče neuškodila (a nemluvím jen o pravopisných chybách, kterých je stále mnoho).

Jako celek se mi příběh líbí, oceňuji propracovaný svět, různorodé, nečernobílé postavy, ale myslím, že forma by zasloužila více pozornosti.

Přesto se těším na třetí díl.

Projekt Jeden kmen jsem sledovala hodně dlouho a těšila se z každé malé ukázky, kterou autoři vypustili na internet. Když jsem zjistila, že některé ukázky vyjdou jako jeden velký spojený příběh, těšila jsem se jako malé dítě. A když se mi teď knížka dostala konečně do rukou, musím říct, že vůbec nejsem zklamaná, právě naopak!

Odehrává v Tolkienově světě (bez specifikace času a konkrétních míst), takže by se dala z lenosti označit za fanfikci. Ale tohle nemá s fanfikcí mnoho společného. Je to svébytné vyprávění o něčem, o čem se od Tolkiena vlastně nic nedozvídáme.

Vyprávění plyne a plyne a díky krásnému fontu se najednou přistihnete, že už chvíli nečtete, jen se pohledem laskáte se stránkami a před očima vám běží obrazy toho, co jste před okamžikem přečetli. Navíc je celý příběh protkán obrazovým doprovodem – jak kresbami, tak fotografiemi a jako celek tvoří nádhernou pastvu pro oči. Jak psal někdo dřív, je to graficky asi nejpěknější kniha.

A co se příběhu samotného týká – nebudu nic prozrazovat. Jen dodám, že málokdy u knížky brečím jen proto, že už skončila a že s postavami nemohu dál prožívat jejich příběhy. Stejně se s nimi nejspíš brzy setkám znovu – dlouho je totiž na poličce ležet nenechám. Vytáhnu ji alespoň proto, abych se znovu polaskala s krásnými ilustracemi.

3 01.02.2019