Ellina komentáře u knih
Nad některými komentáři mi opravdu zůstává rozum stát a mít při pohledu na ně "oči v sloup" je slabé slovo. Opravdu nechápu, že někoho baví, vypisovat se s negativními komentáři. Já jsem například dočetla minulý týden jednu z nových knih P. Zídka a také se mi tam pár věcí nelíbí. A myslíte si, vážení, že budu kvůli tomu vyhledávat zde na databázi jeho profil a vypisovat mu tam, co všechno, je dle mého názoru špatně? Opravdu nebudu, neboť podobné reakce považuji za nedůstojné.
P.S. Karel Čapek toužil od dětství být spisovatelem. Samozřejmě, že ano. S přibývajícími léty ale svůj, nazvěme to: "sen", záměrně opouštěl, protože se domníval, že by ho psaní nikdy neuživilo. Takže raději uvažoval o pedagogické činnosti na univerzitě. Ta ale stejně nevyšla, takže byl nucen, zpočátku za nízká finanční ohodnocení, živit se psaním... A kdo čte knihu M. Košťálové celou a podrobně, zjistí, že to tam je dostatečně vyjádřeno.
Tak musím ještě dodatek. Mám radost, že jsou v komentářích (na všechny autorčiny knihy) i seriózní reakce. Ale zároveň si myslím, že tady vzniká nedorozumění o stylu autorky. Michaela Košťálová je historička. Ale přesně proto, že zná klasické biografické přístupy, usiluje ve svých knihách o nová pojetí. Její styl není psát knižní biografie jako "vědecká díla", ale jako "své komentáře o osobnostech". Ráda hledá nečekané spojitosti a přesně to, jak píše "Dalila 1769", že používá "fakta vedle horoskopů", je ono! Jde o záměr a styl autorky. Samozřejmě, že pokud píše dílo vědecké, drží se klasiky. Ale její knihy jsou psané pro úplně nejširší veřejnost. Patetičnost je autorce vlastní. Je to proto, že chce čtenáře přimět k přemýšlení, ne jim v kostce sepsat data, jména a místa... Myslím, že chyba u autorky je především ta, že nemá dostatečně "mediálního" prostoru, který by její styl více přibližoval. Komentář Dalii 1769 jinak potěšil.
Velice příjemná biografická kniha. Za sebe doporučuji zejména kapitolky o Olze Scheinpflugové a poté: Karel Čapek a přátelé - s. 91, s.94... Jsou tam citovány vzpomínky z řady význačných politiků prvorepublikové doby a je to cenný materiál. V žádné jiné knize jsem podobné zajímavosti o Čapkovi nečetla a tudíž nemohu souhlasit, že by kniha byla zbytečná. Kniha je povedená a patří k nejlepším dílům autorky, co jsem zatím od ní četla. (A neříkám tím, že autorka má jen samé výborné knihy).
Není to monografická kniha. Je to životopisný, monograficky laděný komentář autorky o Šlemrové, což byl autorčin záměr. Vždy to o svých knihách všude opakuje, že nepíše vědecká či monografická díla, ale vlastní - monograficky laděné knižní komentáře o konkrétních osobnostech. Kniha možná není úplná na informace, ale je krásná obálkou a má milou ilustraci. Šlemrová v karikatuře se autorce moc povedla!
Že prý "hrůza" ? Úsměvné hodnocení. Kolik lidí znalo před touto knihou nejvýznamnější Baldové konkurentku? Kolik lidí před touto knihou vědělo, s kým na půdě Národního divadla Baldová alternovala roli paní Dulské? Kdo znal její život mimo pódium? Já se domnívám, že jen hrstka specialistů na divadelní historii. Pro mne super kniha!
Monster High, animované příběhy náctiletých příšerek... Velmi podařený animák pro současné slečny. Jeden z těch, o kterých se dá říci, že je povedený. Z animačního a námětového hlediska zajímavé i pro starší publikum. Potomci velkých příšer a duchů, jako dcera Draculy, dcera bezhlavého jezdce, dcera Frankensteina, apod. svým složitým příběhem, vystaveným na základě inspirace reálnými duchy, mýty a pověstmi, zaujmou pak spíše než dětské publikum to starší. Pěkný nápad.
Podrobná, sympatická, vědecká kniha.
Velmi mimořádné dílo, hodné skutečného zamyšlení, (stejně tak, jako ostatní Čapkova díla), nikoliv jen přečtení jako "další" knihy v rámci povinné školní četby.
Začátek románu je tak trochu překotný, postrádá napětí. Pozdější děj ale nejednou překvapí a jde o povedený, nevšední příběh, bohužel však se smutným koncem a to je škoda.
Příjemná kniha a rozhodně netradiční forma vzpomínek ze života.
Přehledná, pěkná kniha. Postihuje základní obrysy Karlova života.
Zajímavá kniha, plná pěkných fotografií. Mně osobně se kapitola autorky Dohnalové, Češky, trvale žijící v Londýně docela líbila. Neříkám, že to byl dokonalý nápad něco takového sem dávat, ale ano, je to forma osvěžení...
Moc se mi líbily vzpomínky autorky Košťálové na její setkání s královnou, byť v určité (protokolární) vzdálenosti. Věřím, že obyvatelům Anglie se podobný okamžik naskytne, logicky často, ale pro nás v Čechách je něco takového přece jen vzácné. Chápu její nadšení a souhlasím s ním.
To, že se v knize objevují obecná fakta je logické. Kniha není určená v první řadě pro odborníky přes královský dvůr, ale pro obyčejné běžné lidi, kteří se chtějí něco dozvědět, ale zároveň neuvíznout, například na složitém královském rodokmenu anebo protokolárních zvyklostech. Na tato odborná a specializovaná témata jsou na trhu přece docela jiné knihy...
Za mně kniha velmi dobrá a pěkná zejména grafickou úpravou! Dílo, charakteristické pro autorku, která se vždy ráda zamýšlí nad osobnostmi a syntetickou formou skládá jejich profil.
Kniha o Miladě Horákové přináší svěží vítr do všech známých faktů. Velkým přínosem knihy je kapitola o profesorech Milady Králové - Horákové. Konkrétně kapitola o prof. JUDr. Janu Krčmářovi. Povedené dílo!