EmilyBlue komentáře u knih

Každou molekulu Ekstase jsem hltala jako horký vývar po promrzlém dni stráveném venku. K jejímu přečtení mě přivedlo jediné dobré rozhodnutí, jež jsem učinila přibližně půl roku před vydáním knihy.

Jakub Šponer v textu četně využívá popisná přirovnání, která dodávají příběhu multidimenzionální rozměr. Ekstase ve svém jádru reflektuje citlivost, jež je mi více než vlastní.

Tuším, že jsem na první přečtení neměla šanci ochutnat každou z nejdrobnějších částeček celku, s jistotou jsem si ji tedy nedala poprvé a naposledy. Díky za to!

2 13.07.2023