Eridan komentáře u knih
Zajímavý počin přibližující originální autorku přes texty skupiny Koa. Asi nejvíc mě bavil rozhovory s ní (s. 109 - 120). Osobně bych ocenil ještě hlubší komentář a reflexi skupiny Nerez. S texty jsem měl potíž - prostě k nim patří hudba. Pokud jsem ji znal, automaticky se mi hlavě rozezněla. Pokud ne, pak jakoby ztratila sílu, prostě to nebylo ono. Poetika Navarové se s hudbou ladně snoubí.
Zajímavá myšlenka, dobré fotky. Jak píší ostatní - kvalita různá. Asi nejvíc mě oslovila kapitola punk. Autor kapitoly nás pustil blíž k sobě, k motivům, postojům. Většina dalších autorů to neudělalo. Chybí mi hloubka. Často jsem měl pocit, že autor předpokládá, že to hlavní stejně známe a tak to nezmíní. Proč např v kapitole tramping nebo folk nejsou Nedvědi? Osobně bych byl rád i za hlubší přehled o stylech (když např píšu o Depeche Mode, tak bych napsal něco víc o historii kapely a jejím vlivu nejen u nás). Celkově však dobrá myšlenka a dám šanci 90.
Mám rozporuplný pocit. Přijde mi, že nejdřív někdo vymyslel šifry a až potom na to nějak našrouboval příběh - je takový nemastný, neslaný. A u šifer (celkově u celé knihy) my chybělo víc pokynů, vysvětlení. Hodně často jsem nevěděl vůbec, co dělat. Bohužel ani nápověda mnohdy nepomohla. Celkově málo úspěchů a hodně tápání.
Kniha se čte jedním dechem. Je to taková psychologická detektivka. 3 příběhy, 3 vrahové spokojeného života, 3 rozuzlení. Strhující. Velmi dobře napsáno. K metodě jako takové mám výhrady a zejména třetí příběh mi nasadil skeptického brouka do hlavy. Ale to s literární kvalitou nemá co dělat. Pokud máte rádi psychologii, detektivky a nevadí vám lehký ezo přesah - pak vás to bude bavit.
Pokud se vám líbil druhý a třetí díl, čtvrtý se vám bude taky. Stylem jsou si dost podobné. Za mě byla první polovina knihy zbytečně dlouhá, nová zápletka zajímavá, ale dokázala mě nadchnout až po objevení nové podivné - což je poslední čtvrtina knihy. Úplný závěr mi přišel zbytečně klišoidní. Asi je takhle série příliš YOUNG adult. Líbilo by se mi, kdyby bylo Jacobovi tak o 10 let a zkušeností víc, nebo třeba příběhy starého Abea. Chybí mi nějaký přesah, zralost, hlubší problémy než jen pohled dívky a touha po nezávislosti. Např. Enderova hra nabízí něco i dospělému publiku, přesto že je v něčem Jacobovi podobný. Ender nutí k zamyšlení, Jacob ne. A to je škoda. Celkově je to příjemně ubýhající čtení, občas zábavné a napínavé, občas trochu zdlouhavé.
Na knihu jsem dostal tip na semináři o rodinných konstelacích. Pro mě naprosto nové téma. V mnohém zajímavé a rozšířilo mi to pohled na problémy - nejen ty třídní/školní ale i mé osobní. Některé věty jsem převzal do svého profesionálního slovníku a věřím, že to bude fungovat.
Kniha má v podstatě dvě části: 1. O rodičích pro rodiče. 2. O dětech. Pro mě byla zajímavější část druhá. Kniha je dobrý přehled tématiky rodičovství. Není prakticky téma, které by alespoň okrajově nezmínila. Dostanete spoustu tipů a inspirace. Občas mi chyběl zdroj (alespoň název knihy, kdyby dané téma člověka zajímalo více). Kniha je tématicky hodně hutná, někdy příliš racionální a popisná. Občas se vzhledem k obšírnosti témata překrývají. Mě osobně se těžko četla. Snad tou racionálností nebo obšírností, nevím. Chyběla mi lehkost. Každopádně myšlenky v ní stojí za přečtení.
Kniha je určena především dětem tak mezi 8 až 16ti lety (pokud jste v tomto věku, klidně si hvězdičku přidejte). Přesto mě jako dospěláka docela pobavila, byť byla dětsky přímočará. S filmovým zpracováním má společné snad jen jména hlavních hrdinů a svět Vikingů. Ale vyloženě to není na škodu. Palec hore za kupu humoru (trošku mi připomíná Pratchettovu knihu Nefalšovaná kočka) a vymazlené vydání ve Slovartu s obálkou z plastických dračích šupin, kvantem dětských malůvek a druhů písma. Těším se, až dobrodružství Hiccupa Škyťáka budu předčítat synovi.
Myslím, že jednou za čas je fajn se zastavit a popřemýšlet o svém životě. O tom, kým jsem byl, kým jsem a kým bych se chtěl stát. Tato kniha je k tomu velmi dobrým nástrojem. Provede vás od dětských slibů (už nikdy...!), které mají vliv na to, kým jste, přes tužby muže, jeho tváře, role, pasti, znaky, až k životním úkolům. Nabízí i jakousi revizi a motivaci do budoucna. Některé výroky ve mně rezonují a budu je dále zpracovávat. Děkuji za ně! ;-)
Vtipné obrázky i povídání. První díl byl ale přece jenom o třídu vtipnější...
Kniha je na první pohled jiná, než ty ze série Zeměplocha. Má pevný obal, velký font a spoustu vtipných ilustrací. I obsahem spíše připomíná příběhy o Nomech nebo Nefalšovano kočku. Jsou to Terryho povídky z doby, kdy psal sloupek do novin pro mládež a nebylo mu ani 20 let. Příběhy, jazyk i hrdinové jsou proto jednodušší, než ty ze Zeměplochy. Budete však poznávat tu bezbřehou fantazii a kombinování známých motivů (např. král Artuš, vtipní mniši nebo chybující kouzelníci). Co vás čeká? Cestování v čase, hon na sněžného muže, příběh o prvním pračlověčím vynálezci, nebo o tom, jak Santa hledal práci. Nejvíc si je skutečně užijí děti, pro dospělé to budou oddechové příběhy, které příjemně utečou. Hodnotím 3 hvězdami v porovnání se sérií Zeměplocha, v porovnání s jinými autory si klidně ještě hvězdu přidejte.
Kniha Medicejští: Dynastie u moci je stručně řečeno dobře napsaná, i když nemusí ´sednout´ každému. Kapitolky jsou dvou až tří stránkové, takže se čte hodně rychle a děj svižně ubíhá. Medicejští by sice měli být hlavními protagonisty knihy, ale můj osobní dojem je, že děj se vine kolem lehce zvrácené dvojice Laura - Schwarz. Jejich charaktery jsou prokresleny ve srovnání s Medicejskými hezky plasticky a hluboko. Kromě akce a intrik kniha obsahuje taky poměrně dost násilných a sexuálních nebo až perverzních scén. Zhruba po dvou set stranách jsem tím byl přesycen či snad až znechucen a musel jsem si dát od knížky chvíli pauzu. Závěr byl však dobrý a rád si přečtu druhý díl.
Kniha plná fantazie. V první polovině mě uchvátily takřka až filozofické myšlenky a úvahy o životě. Archetypy Hastroše, Plecháče i Zbabělého lva mají v sobě víc než jen pohádkovou jiskru. V tomto mě však zklamal samotný čaroděj ze země Oz, který je až příliš realistický. Vysvětlení jeho charakteru bylo lidské, ale chyběla mi tam kouzelná pohádkovost s vnitřní hloubkou postav. Lehce mě také zklamal schématický a urychlený závěr. Nicméně platí, že je to krásná kniha s obrovským vlivem zejména na západní kulturu. Odkazy na ni najdete v nespočtu seriálech a filmech, takže už jen proto stojí za přečtení. Podobné knihy: Alenka v říši divů; povídková kniha od J. R. R. Tolkiena: List od Nimrala a jiné příběhy.
Velke zklamani. Co mi nevyhovuje je styl knihy. Oproti kniham podobneho razeni ma mene praktickych zkusenosti a vice teorie. Coz by nemuselo byt na prekazku, ale domnivam se, ze hloubka teorie je velice plytka. Konkretni priklad. V jedne kapitole se dozvite, ze pravdomluvnost buduje vztah a posiluje duveru, ergo, kdyz vam nekdo bude lhat, je to varovny signal. No.... dobre. To je prece jasne, ne? Chapu, ze je obcas dobre to slyset znova, selsky rozum je dobre procvicit. Tato prosta myslenka je vsak analyzovana asi na 15ti stranach. Jakobz chtel autor dokazat, ze je to pravda, ale je to skutecne potreba? Rozdrobovat vseobecne znamou pravdu a psat, kde vsude a proc je dobre mluvit pravdu? Ale dobre. Rekneme, ze mu to odpustime a treba nas tam i nejaka myslenka obohati. Jake vsak bude vase prekvapeni, kdyz dalsi kapitola ma nadpis ve stylu lhani skodi vztahu. Ano predtim jsme mluvili o pravde, ted o lzi, ale opravdu do chci cist na dalsich 15ti stranach? Nerikam, ze mi kniha nic nedala a je elementarni. Jazyk je obcas trochu slozitejsi, myslenkove vsak nikoliv. Nekolik myslenek vam utkvi v hlave a mozna je zabudujete do sveho zivota. Procentuelne vyjadreno tak 2 procenta. Zbytek je jen vetsi analyza selskeho rozumu.
Knihu jsem poprvé četl, když mi bylo asi 18, teď jsem si ji zopakoval po více než deseti letech. Na knize mě přitahuje její americký styl - plný konkrétních příkladů a čtivých příhod a příběhů ilustrujících důležité myšlenky. Některé obrazy mi zůstaly v mysli hodně hodně dlouho. Poměrně dost lidí píše o radikálním vyznění knihy, o její nereálnosti apod. Já to tak úplně nevnímám. Jaké je hlavní poselství knihy? "Chodit s někým jen pro samotné chození je cesta k bolesti. Je to jen vzrušující hra se smutným koncem. Chodit by spolu měli lidé, kteří jsou už vyzrálí psychicky i duchovně a mohou tak tomu druhému dát mnohem více a směřovat to k manželství." S tím se dokážu ztotožnit. Autor není proti chození jako takovému. Je pro to, aby se dva nejdříve poznali v kruhu přátel a ne si jen slepě vyměnili čísla a čekali, co z toho bude. Aby začali vztah budovat již na nějakých vzájemných sympatiích nejen fyzického rázu. V závěru knihy i (bohužel velmi krátce) ukazuje konkrétní návrhy, jak by takové chození mezi křesťany mohlo vypadat. Z knihy jsem si mnohé odnes do svých vztahů. Někdy mi pomohl vidět biblické zásady v jejich hloubce a šířce. Nemyslím si, že vždy je jeho postup možný (občas vztahy vznikají na pěknou dálku a tak není možné vše dobře vysledovat předem), ale chápu to jako užitečné rady. Prostě a jednoduše: Pokud pro vás Bůh něco znamená a chcete, abyste měli kvalitnější vztahy a dokázali poznat, kdo se k vám hodí a po čem vlastně toužíte, pak po téhle knížce šáhněte!
Zajímavá kniha používající psychologii Junga. Na začátku si zjistíte svůj typ a přečtete si, kdo se k vám hodí. Celkem to sedí. Naučíte se také odhalovat typy u možného protějšku a urychlit tak cestu poznávání. V knize jsem našel o sobě zajímavá tvrzení, kterých jsem si nebyl vědom a díky nim jsem se mohl více poznat a pochopit tak dříve nevědomá přání. Je pravdou, že vám stačí přečíst tak čtvrtinu knihy. Můžete si samo přečíst i charakteristiku dalších typů... ale proč...?
Slušný jednoduchý úvod do Jungovy filozofie duše. Seznámíte se se základními pojmy jeho psychologie jako komplex, persona, anima, archetyp a to na populárním tématu mezilidských vztahů. Jedná se o záznam 5ti seminářů. Rozbor Jungova článku je veden odborně, některé otázky posluchačů mi přišly zbytečné nebo dokonce směšné, ale to jen odráží realitu. Některé rozbory lehce odbíhají od tématu, ale jak se záhy ukáže, není to na škodu. Verdikt: dobře se to čte, je to krátké, naučné, občas vtipné. Jako úvod lze doporučit, pokud chcete odbornější pojednání, podívejte se po něčem jiném. Taktéž pokud hledáte nějakou pomoc. Jestliže vás však zaujal Jung a chcete se nenásilně seznámit s jeho pojetím duše, pak vřele doporučuji, vzbudí to váš zájem a bude vás to nutit hledat dál.
Poměrně náročný jazyk knihy činí aplikaci jejich myšlenek velmi obtížným. Bez pomoci odborníka, domnívám se, takřka nemožným. Nicméně spoustu myšlenek je obohacujících. První část knihy je hlavně teoretická (pro někoho až příliš), druhá hlavně praktická (bez předchozí teorie se neobejdete). Vyzvednout bych chtěl zejména část druhou. Ta je díky příkladům z praxe čtivější.
Průměrně dobrá kniha. Některé poznatky jsou velmi dobře podané, jiné již stokrát řečené...
Vše, co očekáváte od Pratchetta je zde: zajímavá zápletka, neotřelé až zřeštěné charaktery, občasné zvraty a hlavně kopec humoru! Enjoy!