Eumenida | Komentáře u knih | Databáze knih

Eumenida Eumenida komentáře u knih

Služebníci soumraku Služebníci soumraku Dean Koontz

Už jsem ji četla před časem, takže se mi vybavuje útržkovitě. Přesto si pamatuji dobře budovanou atmosféru hrůzy a také pocit nejistoty, který jsem sama při čtení měla. Zasáhly tam opravdu vyšší síly nebo šlo o nějakou pošahanou náboženskou skupinu? Příběh byl pořád na hraně těchto dvou možností. A skvělý, o napětí nebyla nouze, pocit ohrožení malého dítěte bylo dost silným motivem, pochyby jedné z hlavních postav přiváděly čtenáře právě k oněm dohadům, zda jde o šílenství nemocného člověka, nebo skutečný boj proti ďábelským silám.
Perfektní horor.

23.08.2014 5 z 5


Padesát odstínů temnoty Padesát odstínů temnoty E. L. James (p)

Druhý díl mě bavil trochu víc než první, začal mít i nějaký spád a dokonce příběh, kde se všechno netočilo jen kolem sexuálních ujetin a vnitřních bohyní. Odkrývá se Greyova minulost, záhadná paní Robinsonová (ach, Absolvent) a taky Anin nadržený šéf ze sorty pomstychtivejch hajzlíků.

08.02.2014 3 z 5


Já a pan Darcy Já a pan Darcy Alexandra Potter

Mě trochu zklamala. Začátek byl dobrý, i výlet do Anglie se mi jevil jako dobrá zápletka a podobnosti mezi Darcym a arogantním novinářem se daly čekat. Co mi fakt vadilo, byla šílená naivita hlavní hrdinky - a taky obsáhlé nudné části, kdy hlavní hrdinka úplně zbytečně rozpitvává své pocity - kdyby to autorka trochu zestručnila, mohl mít příběh trochu lepší grády.
Dala bych tomu tři hvězdičky, průměrné dílko, které neoslní, ani nenadchne.
Být kniha o třetinu kratší a o zbytečné pasáže chudší, určitě by jí to prospělo, protože jinak je románek čtivý a příjemně odpočinkový.

07.03.2013


Pasáček z doliny Pasáček z doliny Ladislav Fuks

Jeden z nejzvláštnějších románů, jaké jsem četla, duchem bych mohla srovnat s Želary, tedy lidičky a jejich osudy, ale Želary byly přece jen kvalitativně výš. - Kvalitu bych nepopírala, spíš jsem ale čekala nějaké vyústění, nějaké zakončení. Jako by tam bylo několik naťuknutých linek, které ale vyšuměly (býk a červené tričko, kovový odznáček a blesk, banderovci, rychtář a jeho noví známí) - nakonec to skončilo vodou, snad až tak moc nespoileruji. - Co mě zaujalo, ten absolutně dětsky čistý náhled na svět, opravdu prostý a protkaný kombinací reality a pohádkových představ. To se mi asi líbilo nejvíc, to vtažení snů a pohádek do reálného světa a schopnost ty pohádkové motivy do reálného světa začlenit. - To je asi největší plus. Máme tu obyčejný život opravdu těch nejobyčejnějších a nejchudších lidí, nastíněny zoufalé poměry, zajímalo by mě, jestli byl rychtář opravdu tak zadubený nebo to bylo účelové, věřím,že život v té době nebyl žádné peříčko. - Dala bych tomu tři a půl hvězdičky, tedy lehký nadprůměr. Příběh je zajímavý, přesto však působí lehce nedotaženě.

30.03.2024


A bůh byl hluchý A bůh byl hluchý Vladimír Klevis

Zde dvě časové roviny - život pětačtyřicetiletého Jakuba, jeho život a malá bilance, a vzpomínky na válečnou dobu. Ta vzpomínková doba mě zajímala víc. Zaujal mě i styl vyprávění - autor neukazoval "ten je špatný, ten je hodný". Prostě líčil, co se dělo, popsal obyčejné lidi, protože zde šlo o civilní život, ne o zážitky z bojů, ale i v tom civilním životě už se objevovaly první vrány strachu, z šířených zvěstí, a také urputnost národa, který už to měl prakticky spočítané, a přesto mnozí věřili, že poraženi přece nemůžou být a zaslepeně kráčeli na smrt znovu a znovu. - A do toho i vzpomínky válečných veteránů z první světové, kteří už si odžili své a nějaké bombastické válečné provolání jim bylo srdečně ukradené. Což někteří skrývali a někteří ne. Ztráceli se najednou lidé z Jakubova života - buď byli odvezeni, nebo zemřeli. Jakub vidí, co se říká, a vidí i, co se děje. Nezajímá ho válka, zajímá ho neznámá Ingrid, která stejně jako on přišla o rodiče. Co taky chtít od patnáctiletého kluka. - V těch vzpomínkách jsem viděla celou škálu lidí. Od obyčejných, kteří jsou tiše srovnaní a nevyčnívají, přes obyčejné, kteří ví své a dají to najevo, přes odvážné chvástaly, kteří se nechají naverbovat a nakrucují se v nových uniformách (a pak zprávy, že zemřel v boji), přes udavače a naslouchače, přes zbabělce, až po nenápadné postavy s odvahou, kterou projeví v nečekané chvíli.
Kniha určitě stojí za přečtení a vzpomínky v ní uvedené jsou životnější než umělá historie, která se vyrábí v současné době.

12.01.2024 5 z 5


Temný les Temný les Liou Cch'-sin

Druhý díl je vždycky nějak polovičatý, protože nemá začátek ani konec. To však neznamená, že je hluchý - tento je poměrně nadupaný nečekanými událostmi, teoriemi i praxí, uskutečněným pokrokem takových rozměrů, že si jej nedovedeme představit jinak než ve virtuálním světě. Nechci spoilerovat - snad jen lidstvo se posunulo technicky, mentálně však jen o píď a nemusí to být k dobru. Což dokazuje setkání dvou generací a jejich následné reagování na události příští. Ale o tom příběh není, máme tu stále hrozbu z nepozemského světa a dočkáme se představení, které zcela naplňuje fantazii. Při čtení jsem si kolikrát představovala, jak úchvatné by to byly filmové scény. Co mi vadilo - nečitelnost lidských postav a charakterů. Opravdu jsem nedovedla poznat, kdo je tady ten zlej a kdo ne, a případně, jestli je to zlo k dobru nebo k dalšímu zlu. Nejednoznačnost rozhodování, nečekané reakce. To však neberu jako mínus knihy, spíš jako plus, prostě něco, co není ve standartních kolejích. Závěr mě překvapil a jsem zvědava na třetí díl a zakončení.

16.02.2025 4.5 z 5


Můžu. Ale nechci Můžu. Ale nechci Erik Decimus

Můžu.Ale nechci. Líbil se mi už ten sympatický a trochu rebelský nadpis. Kniha mě opět nezklamala - soubor krátkých povídek a básní, doplněno opět několika úvahami. V čem se liší od Bezceleru? Je zaměřena spíš literárně, tedy místo úvah a zamyšlení a povídání o životě spíš povídky (pobavil mě námět na Tristana a Izoldu, se skvělou pointou). Básně lehké,které lehce brnknou o duši, zanechají pocit nevšednosti, básně, které jsou inspirované každodenním životem. Ale několik zamyšlení nad věcmi kolem nás jsou zde obsaženy též.
Stejně jako Bezceler i tato kniha není na jeden zátah. A mnohé z myšlenek probouzí vlastní reakce, souhlas nebo objevení nového náhledu na život a lidské bytí vůbec. A líbí se mi, že autor neztrácí kritičnost vůči některým oblastem života, ale zároveň si zachovává vlídnost vůči životu samému.
"Můžu-ale nechci" se může změnit také v "nechci, ale můžu". Díky, Eriku! Oba náhledy stojí za úvahu a s odvahou se dají použít i v životě.

02.06.2024 5 z 5


Sex ve městě Sex ve městě Candace Bushnell

Viděla jsem seriál a byl skvělý. Byla jsem zvědava na knihu a bylo to šílené zklamání. To snad není ani odpočinková literatura, to je hrozná slátanina. Překvapuje mě, že na základě takové břečky dokázali vytvořit tak parádní seriál - a je to jedna z adaptací, kdy filmová série naprosto a několikanásobně převýšila úroveň knižní předlohy.
Nerada dávám odpad, ale téhle knize ano.

07.03.2013