A bůh byl hluchý
Vladimír Klevis
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57996/bmid_a-buh-byl-hluchy-660d53d56bd77.png
4
13
13
Psychologický román je příběhem muže, který v době svého dospívání prožil druhou světovou válku v jejích podobách. Se vzpomínkami na minulost konfrontuje autor hrdinův současný život v němž rezignoval na své mladické ideály. Teprve jeho milostný vztah k mnohem mladší ženě, která není prožitkem války zatížena, jej nakonec přivádí k definitivnímu zúčtování s dosavadním banálním životním stylem a s prostředím, jež dosud pasivně trpěl.... celý text
Přidat komentář
Četla jsem v mládí a příběh se mi moc líbil. Klevis uměl procítěně popsat život mladého muže, jeho současný život propojený s minulostí a jak se se vším umět vypořádat.
Tuhle knížku mám moc ráda,hlavně vyprávění malého Jakuba. A vůbec celkově je to krásně napsané a velmi čtivé.
Príbeh režiséra , ktorý prežíva manželskú krízu a zamiluje sa do mladšej režisérky ,ktorá dostane za úlohu natočiť film z obdobia 2.svetovej vojny. Pri režisérskej konzultácií s kolegyňou sa režisér vracia do svojho detstva , kde ako dieťa z česko-nemeckého manželstva sa jeho rodina po začatí 2.svetovej vojny presťahujú do Ríše .
Viac sa mi páčili spomienky malého Jakuba ,ktorý prežije smrť svojich rodičov, bombardovanie Drážďan ,lásku k Ingrid aj nezmyselné naverbovanie trinásťročného Jakuba do nemeckej armády spolu so slepcom a kňazom na ochranu Ríše.
Autorovy další knížky
| 1983 |  Michaela |
| 1980 |  A bůh byl hluchý |
| 1975 | Komu svěrací kazajku |
| 1986 | Zázrak s Valérií |
| 1980 | Tábor na Zlatém potoce |
Zde dvě časové roviny - život pětačtyřicetiletého Jakuba, jeho život a malá bilance, a vzpomínky na válečnou dobu. Ta vzpomínková doba mě zajímala víc. Zaujal mě i styl vyprávění - autor neukazoval "ten je špatný, ten je hodný". Prostě líčil, co se dělo, popsal obyčejné lidi, protože zde šlo o civilní život, ne o zážitky z bojů, ale i v tom civilním životě už se objevovaly první vrány strachu, z šířených zvěstí, a také urputnost národa, který už to měl prakticky spočítané, a přesto mnozí věřili, že poraženi přece nemůžou být a zaslepeně kráčeli na smrt znovu a znovu. - A do toho i vzpomínky válečných veteránů z první světové, kteří už si odžili své a nějaké bombastické válečné provolání jim bylo srdečně ukradené. Což někteří skrývali a někteří ne. Ztráceli se najednou lidé z Jakubova života - buď byli odvezeni, nebo zemřeli. Jakub vidí, co se říká, a vidí i, co se děje. Nezajímá ho válka, zajímá ho neznámá Ingrid, která stejně jako on přišla o rodiče. Co taky chtít od patnáctiletého kluka. - V těch vzpomínkách jsem viděla celou škálu lidí. Od obyčejných, kteří jsou tiše srovnaní a nevyčnívají, přes obyčejné, kteří ví své a dají to najevo, přes odvážné chvástaly, kteří se nechají naverbovat a nakrucují se v nových uniformách (a pak zprávy, že zemřel v boji), přes udavače a naslouchače, přes zbabělce, až po nenápadné postavy s odvahou, kterou projeví v nečekané chvíli.
Kniha určitě stojí za přečtení a vzpomínky v ní uvedené jsou životnější než umělá historie, která se vyrábí v současné době.