Exnerka komentáře u knih
(SPOILER) No... kde jen začít.
Zprvu chci říct, že můj názor je čistě subjektivní a tak či onak fandím autorce, protože potencionál v sobě má a já pevně doufám, že ho jednou plně využije.
Kniha navnadí krásnou obálkou, zajímavou anotací... a to je vše.
Jsem fanouškem Dark Romance, ale tohle bylo, jako kdybych vzala ze všech možných témat, ukrojila od každého kousek, vmísila to do velkého hrnce a pozvala Pejska a Kočičku, aby doladili zbytek a čekala, jak to lidé unesou.
Nevím, kolik úprav se dělalo na knížce od toho, kdy to autorka napsala v devatenácti letech (jestli se nemýlím), ale na tom textu je sakra znát, že to psal někdo hodně mladý a někdo hodně nevyzrálý.
Hlavní hrdinka Raven - nebylo mi na ní sympatického zhola nic. Ubrečená, umíněná, neustále si stěžovala, protiřečila si, představovala onu mladou Husičku svou nerozhodností, postrádala zdraví rozum a logiku, i když bych pochopila, že ji tak trochu šplouchalo na maják, ale stejně... ne! Hlavní hrdinka byla problém doprovázený celou knihou.
První sex mezi Raven a Devonem - to nebylo nic. Planá písmenka skrytá za "Vášeň". Ano, pak se to přiostřilo, zvrhlo, přidala se slova jako "Pohlaví" z čehož jsem šla málem do kolen :D a tak nějak se to vylepšilo, až to bylo přepálený a zbytečně přehypovaný.
Vývoj postav? Takřka žádný, až na to, že Raven se vyvinula ve vraha. ŠKODA.
Děj - předvídatelný! A když ke konci zjistila, že Devon je stalker?! Wau, jako vážně?
Babi? Leo? asi další čtyři zbytečné postavy - typicky ploché vedlejší postavy, nijak zvlášť propracované, stejně jako ty hlavní.
Devon? Bezduchá postava s šílenými choutky, ještě šílenějšími pohnutky, ale jinak nic... což je strašná škoda. Možná mu mělo být věnováno více času děje, než psát o jednom a tom samém typu; chodím do práce, do kavárny, dělám lattéčka, jdu za babi, groteskně se hádáme (až je cítit, jak je to strašně tlačeno na pilu, aby to bylo rádoby i vtipné), nakupujeme, mám jeden a ten samý sen alias noční můru.
Konec příliš uspěchaný. K tomu už nemám co dodat.
Nikdy jsem se nenutila dočíst do konce knihy, jako u této, ale já jsem jednoduše chtěla, protože vím, že je za tím vším spousta práce. Strašně mě to zároveň mrzí, protože vím, že jak jinak je autorka sympatická a kolik úsilí dala do této knížky.
Ale podtrženo sečteno - tato knížka je asi zatím to nejhorší, co jsem tento rok četla.
Doufám, že další knížka od autorky (který ten talent určitě má!) bude lepší, propracovanější a její hlavní postavy nebudou tak komplexně bezduché.
(SPOILER) Knihu jsem dočetla předevčírem a nechala si tak prostor pro to, abych vstřebala knihu jako celek a rozmyslela si, jak knihu ohodnotit.
Erotické knihy patří k mým oblíbeným žánrům a v mé knihovně zastupují převážnou většinu obsahu, tudíž Zakázané doteky jsem chtěla jednoduše mít, ale především podpořit tak autorku v její snaze, píli, energii, kterou vložila do této knihy a splnila si tak sen.
Styl psaní je poutavý, bez zbytečných sáhodlouhých popisů, což mě velice vyhovuje, kor u tak nenáročné tématiky obsahu knihy.
Neměla jsem velká očekávání a knížka splnila to, co jsem od ní čekala.
Ovšem ničím nepřekvapila.
Osobně bych se spíše přiklonila ke třem plamínkům, než ke čtyřem - i když HOT scény byly fajn. Viděla jsem v tom efekt Any Huang :) což je poklona! Ale úplně mě nerozehřály, no... asi zrovna špatný cyklus :D
POZOR SPOILER:
Jedna věc, kterou bych vytkla ( je to opět čistě osobní názor a nemyslím to nijak zle) byla dvakrát užitý význam slov "Slyšíš jak tečeš?" a pak znova "Přejel po pyscích a odhrnul je. Tekla jsem tak, že to bylo slyšet." - tak z toho se mi ježily vlasy na hlavě. Samozřejmě dokážu si představit, jak by každou ženu dokázal rozparádit pan nebezpečně sexy Parker, ale doslova říct, slyšíš jak tečeš a když ještě rozhrne ten poševní závoj a řeknu, že teču, tak si představím tu divokou řeku mezi stehny, nebo Niagáry, a to je tak... nevím. Chápu, že to mělo vylíčit přímo, jak moc mokrá byla, ale tohle se mi jednoduše nelíbilo - zvolila bych jiné užití slov.
Naopak se mi líbilo, že Willow nebyla žádná vyhublá žába a propagovala zdravé sebevědomé ženy - tedy to až potom, ale přeci jen :))
Ale samozřejmě naopak - Henry Parker byl ztělesněním samotného hříchu a v tom to bylo vcelku dost předvídatelné.
Nicméně chemie fungovala.
Těším se na pokračování s Lucifer - věřím, že to bude teprve opravdové peklo a minimálně 5 chilli chalapenos papriček!