Exnerka
přečtené 30
Šílenství v nás
2024,
Annora Nesta
No... kde jen začít. Zprvu chci říct, že můj názor je čistě subjektivní a tak či onak fandím autorce, protože potencionál v sobě má a já pevně doufám, že ho jednou plně využije. Kniha navnadí krásnou obálkou, zajímavou anotací... a to je vše. Jsem fanouškem Dark Romance, ale tohle bylo, jako kdybych vzala ze všech možných témat, ukrojila od každého kousek, vmísila to do velkého hrnce a pozvala Pejska a Kočičku, aby doladili zbytek a čekala, jak to lidé unesou. Nevím, kolik úprav se dělalo na knížce od toho, kdy to autorka napsala v devatenácti letech (jestli se nemýlím), ale na tom textu je sakra znát, že to psal někdo hodně mladý a někdo hodně nevyzrálý. Hlavní hrdinka Raven - nebylo mi na ní sympatického zhola nic. Ubrečená, umíněná, neustále si stěžovala, protiřečila si, představovala onu mladou Husičku svou nerozhodností, postrádala zdraví rozum a logiku, i když bych pochopila, že ji tak trochu šplouchalo na maják, ale stejně... ne! Hlavní hrdinka byla problém doprovázený celou knihou. První sex mezi Raven a Devonem - to nebylo nic. Planá písmenka skrytá za "Vášeň". Ano, pak se to přiostřilo, zvrhlo, přidala se slova jako "Pohlaví" z čehož jsem šla málem do kolen :D a tak nějak se to vylepšilo, až to bylo přepálený a zbytečně přehypovaný. Vývoj postav? Takřka žádný, až na to, že Raven se vyvinula ve vraha. ŠKODA. Děj - předvídatelný! A když ke konci zjistila, že Devon je stalker?! Wau, jako vážně? Babi? Leo? asi další čtyři zbytečné postavy - typicky ploché vedlejší postavy, nijak zvlášť propracované, stejně jako ty hlavní. Devon? Bezduchá postava s šílenými choutky, ještě šílenějšími pohnutky, ale jinak nic... což je strašná škoda. Možná mu mělo být věnováno více času děje, než psát o jednom a tom samém typu; chodím do práce, do kavárny, dělám lattéčka, jdu za babi, groteskně se hádáme (až je cítit, jak je to strašně tlačeno na pilu, aby to bylo rádoby i vtipné), nakupujeme, mám jeden a ten samý sen alias noční můru. Konec příliš uspěchaný. K tomu už nemám co dodat. Nikdy jsem se nenutila dočíst do konce knihy, jako u této, ale já jsem jednoduše chtěla, protože vím, že je za tím vším spousta práce. Strašně mě to zároveň mrzí, protože vím, že jak jinak je autorka sympatická a kolik úsilí dala do této knížky. Ale podtrženo sečteno - tato knížka je asi zatím to nejhorší, co jsem tento rok četla. Doufám, že další knížka od autorky (který ten talent určitě má!) bude lepší, propracovanější a její hlavní postavy nebudou tak komplexně bezduché.... celý text
